KategorieUmění a kultura

Mám rád český filmový plakát

Bývají určitá období v historii každého státu, kdy se narodí celá generace výjimečných lidí, nebo je společnost ve zvláštním rozpoložení umožňujícím vznik trvalých uměleckých hodnot. Jedním z těchto období byla šedesátá léta minulého století a začátek let sedmdesátých, doba, v níž ještě byl patrný tep české nové vlny, jež něco ze své silné nadprůměrnosti a magičnosti přenesla i do tvorby filmových plakátů. Protože právě v té zvláštní situaci, která volnému umění mnoho nepřála, dostalo české výtvarné umění silný impuls stimulující výtvarníky k horečnaté práci na užitém umění.

Chorobně zrůdní bibliofilové a ti druzí

Dějiny knihy a tiskařství od pradávna provázela láska k pěkné knize, hodnotnému obsahu, bezvadnému tisku, vazbě, sazbě a typografické nebo ilustrační výzdobě. Už od dob Gutenbergových hýčkali estétové krásné svazky, kochali se jejich koženými hřbety, rovnali je donekonečna ve svých knihovnách a hledali pro ně nejvhodnější místo, aby jejich krása co nejlépe vynikla.

Starý dobrý Mechanický pomeranč

Lidové noviny vydávají již delší čas vždy jedno zásadní dílo světové literatury týdně. Před nějakými dvěma týdny došlo i na skvělou sondu do života zkažené (a patřičně brutální) pubertální mládeže — Mechanický pomeranč britského grafomana Anthony Burghesse (poprvé vydán v r. 1962).

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archivy

Rubriky