Každou chvíli se v médiích propírají současné nakupovací trendy, na nichž se má dokázat, jak naše společnost degeneruje, když propadá mámení supermarketů, ve kterých tráví větší než malé množství času. Průměrná česká rodinka už se dnes zpodobňuje buď jako vymydlená, ikonická plážová reklama na zubní pastu, nebo jako beránčí stádo, které namísto bobků trousí za sebou poctivě vydělané drobáky, jakmile se ozve pípnutí čidla čárového kódu.
Jak se dělá kniha
Na stejnojmennou Pistoriovu příručku pro nakladatele mě nedávno upozornila jedna čtenářka Typomila. Malé recenzi podrobím druhé vydání z nakladatelství Paseka, které se objevilo na knižních pultech v roce 2005.
Kultura, která dusí
Čtu si. Dostal jsem se letos do zpola šíleného stavu a nakoupil hromady knížek, a tak se jimi snažím pomalu prokousat, abych se neproměnil z usilovného čtenáře v pouhého sběratele. Byl jeden mnich, měl mnoho knih… dál to asi znáte.
O ženách se Schopenhauerem i bez něj
Žena usmrcuje muže. Láska zabíjí myšlenku. Tělesné ničí duševní. Pohlaví zabíjí genia. Láska je podrobení se cizí personalitě, otevření všech oken bytosti přívalu cizího vzduchu a cizích vůní, obětování vlastní osobnosti – na oltáři cizího božstva. Sebe dáti znamená zároveň sebe ztratiti. Kult cizí personality ničí vůli vlastní personality. Vůle jest muž a tedy láska je vraždou muže. Mění jej v podrobeného, potlačeného, nízkého tvora, v pouhého „muže“, v hliněnou nádobu, kde snad rozlita vůně citu, ale kde muž přestává býti tou „svítilnou“ v temnoty vyvěšenou, tak opálově bílou, tichou, diskrétně plající, kde hoří z nejvznešenějšího oleje duše – vítězná myšlenka… Peladan.
Lesk a bída češtiny na webu i v knihkupectví
Věnoval jsem se v poslední době zákoutím rodného jazyka a shromáždil tak pár postřehů a odkazů na zdroje a knihy, které by se snad mohly hodit i širší čtenářské obci.