Opus #1—#4 aneb Čtyři nové hudební komposice

Opus je latinské označení pro dílo a opusové číslo je u řady umělců a řemeslníků pořadovým číslem jejich děl. Při tvorbě kolekce nových grafik, inspirovaných hudebními motivy, jsem poslouchal takřka nekonečnou řadu opusů Henryho Purcella, Johanna Sebastiana Bacha, Antonína Dvořáka či Heidi Janků. Do pádných gestických komposic se tak promítly nejen na první pohled zřejmé dozvuky tradiční evropské i arabské kaligrafie, ale hlavně rozmanité hudební prvky — rytmus, melodie, harmonie, intervaly, souzvuky i zámlky.

V kontrastu ke starším serigrafiím opouštím přísné centrální uspořádání a vydávám se na výpravu k okrajům formátu i za jeho hranice. Druhou podstatnou změnou je zvětšení formátu na olbřímích 70×70 centimetrů, kvůli kterým si můj mistr tiskař musel „půjčit mašinu od kamaráda“. Zvýšili jsme také gramáž krémového papíru na 300 gramů na metr čtvereční, aby ty plachty něco vážily.

Všechny grafiky jsou k disposici na www.book-design.eu/volna-grafika

Opus #1

Opus #2

Opus #4

Hudební komposice, Opus #1—#4

Okomentovat

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archivy

Rubriky