Vzpomínám si dobře, jak jsem v první třídě dostal laciné plnicí pero s modrým inkoustem, savý papír a později také nezbytný zmizík, a učil se psát, s jazykem vyplazeným, první písmenka; trochu kostrbatá, se špatným sklonem, ale nadšený z toho, co mi vzniká pod rukama, že už jsem taky velký, protože se umím dorozumívat i jinak než posunky a slovy.
A třebaže ještě trvalo pár let, než jsem dokázal psát tak rychle jako maminka, ovšem bez oné úhledné formy, která jí byla vlastní, bylo už možná tehdy zaděláno na lásku k písmu, která naplno propukla o mnoho později. Dnes už mám sice profesionální kaligrafická pera, ale intenzivní zážitek z dětství stejně nepřehluší. Kolik z vás ještě umí napsat správně L anebo záludné Q? Měl jsem před časem problém vzpomenout si na některá písmenka, a tak jsem zašel do prodejny pedagogické literatury a koupil si všechny Písanky, co měli zrovna na skladě.
Hezky česky ™
Nepodařilo se mi sice zjistit, do kterého roku je datován vznik onoho normalizovaného písma, které jsem se před skoro dvaceti lety učil (pořád je stejné), ale teď už zase umím celou abecedu a jsem na to patřičně hrdý. Ale norma nebyla stejná vždy. Od počátku století se několikrát měnila, postupně se písmo zjednodušovalo a vzdalovalo od okrasnosti, která pro ně byla charakteristická v dobách mého praděda. V knize Písmo ve výtvarné výchově (1989) se k současné podobě píše:
Normalizovaná latinka, která je vzorem pro dnešní školní výuku psaní v České socialistické republice. Zmizelo střídání silných a slabých, písmo je zbaveno valné části zdobných prvků, aby jeho jednoduchost mohla být východiskem snadného, rychlého a osobitě odstíněného psaní.
Mám-li zapojit trochu analytického myšlení, negativně hodnotím především přehnaně stísněná písmena malé abecedy a zbytečně velké vzdálenosti mezi nimi, což rychlému psaní spíše odporuje. Horní obloučky u B, E, P, R, stejně jako optický střed ostatních verzálek, jsou posazeny příliš vysoko. Také to okrasné, „šnekovité“ zatočení tahu v horní části C, E, D, F, G aj. se mi jeví býti zhola nadbytečné.
Deutsche Schulschrift ™
Pátral jsem ve své knihovně a našel několik ukázek z normy německé. Byť je malá abeceda v kresbě takřka shodná (rozdíly lze najít ve zjednodušeném x a zkrácených přetazích) liší se zásadně v pojetí versálek, jež jsou oproti českému krasopisnému základu odvozené z písma „tiskacího“, a tak vedle nich působí i zjednodušená česká verze náramně komplikovaně.
Normalizovaná latinka nemá zcela univerzální tvary, a tak najdeme poněkud odlišnou formu už na slovenských školách — a samozřejmě i v sousedních státech. Jako přiklad pro srovnání slouží normalizovaná latinka užívaná ve školách NDR a zajímavý pokus Renáty Tostové o její převedení v kurzívu, bližší tiskovému písmu a vhodnou i pro písařské úkoly, kde by přílišná osobitost byla na závadu.
Ovšemže také německá latinka určená do školních škamen prošla svým vývojem, a tak tedy přikládám dvě starší varianty německého skriptu, na nichž je ještě patrné staromódní krasopisné pojetí versálek.
Uváděný příklad nemeckého písma mi přijde orientovaný na jednoduchý vzhled než na snadnost a plynulost psaní. Možná to ale s ohledem na to, že většina lidí stejně časem přejde na tiskací písmo, je přístup správný.
Napadá mne teď že as může dojít i ke sporu nakolik by rukou psané písmo mělo být bráno jako „užitkové“ a nakolik by se měly zohledňovat estetické nároky (typomilců :)
btw: já sám jsem zabitý případ – díky neustálému užívaní pda se vstupem pomocí rozpoznávaní písma mám docela pošramocený rukopis. Byť na tiskací písmo to nemá výrazný vliv.
Každopádně v rukopisu libovolného jedince se projevuje v maximální možné míře jeho individualita, takže společných prvků je minimum. Hlavním společným bodem je zjednodušování, které přechází až v jakýsi minimalismus tahů, což čitelnosti naprosto odporuje, protože se stírají rozdíly mezi písmeny. Že dokážeme přečíst nějaký naškrábaný text sami po sobě, to je věc zvyku. A že dokážeme přečíst rukopis někoho jiného, to už je schopnost odvodit si podle kontextu ta správná písmenka.
Já tiskací písmo používám většinou taky, ale je to opatření z nouze, aby to po mně šlo přečíst. Nějakým větším nárokům takový rukopis nevyhoví, a zvláště dopis bych tiskacím nikdy nenapsal, tam se holt musím snažit. Ale zmizík už nepoužívám. :)
Kdyby mi teď někdo řekl, ať píšu tímhle písmem, tak bych to asi nezzvládal – a to jsem s ním psal dva roky.
Ruční psaní tiskacích písem, to někomu připadá výhodné? Nemůžu se zbavit pocitu, že každé zdvihnutí tužky zdržuje a u tiskacího písma je oddělený každý znak.
Pokud by se snažili psát čitelně, tak by to pravděpodoně pozbylo smyslu. To že se do písma projeví individualita je jasná věc, netřeba připomínat grafologii. Při hledání vhodného písma by bylo možná dobré se zaměřit na takovou podobu, která umožňuje dále rozvíjet individuální sklony k přizpůsobení si písma k obrazu svému, tedy své povaze. Vyučující by od určité chvíli měl spíše jen korigovat a ne bazírovat na standardní podobě písma. Když si ale představím nakolik by to zvýšilo nároky na erudovanost vyučujících tak už těď vím že je to nesmysl :)
Dle mého jde jen o to, jak co komu vyhovuje a na co je zvyklý.
Samozřejmě, že čitelnost mého tiskacího písma je vysoce závislá na rychlosti psaní. Při velkých rychlostech sázení slov na papír, lze při prvním pohledu mylně usoudit, že jde o rozsypaný čaj a né o češtinu. :-)
Osobně bych psané písmo odsunul do oblasti zájmových činností. Někam mezi kaligrafii a sbírání poštovních známek. A proč tak příkré zařazení? Inu, věřím ve světlé zítřky a na postupné mizení papíru coby podkladu pro poznámky, nákupy, školní testy …
Jistě, lze namítnout, že bez energie má světlá budoucnost nebude až tak lákavá, nicméně namítal lze kdykoliv cokoliv.
Nerad bych, aby to vyznělo jako odsouzení písma jako takového. Nemám rád jen tu formu zápisu. Ostatně, nejkrásnější znaky začaly vznikat až ve chvíli, kdy se rukou psát přestalo (1450).
Myšlenka nakonec – než věnovat pozornost zdokonalení, zrychlení či lepší čitelnosti rukou psaného textu, raději bych řešil jak tu kratochvíli úplně obejít.
Je docela dobře možné, že rukopis se stane postupem času věcí navýsost vzácnou, ale radost z toho ani v nejmenším nemám.
Z e-mailu nebo esemesky se dnes dozvím jen to, zda daný člověk ovládá svůj jazyk a pravidla pravopisu, nicméně o jeho charakteru takový text vypoví zoufale málo. Oč užitečnější je mi stránka napsaná perem — uzavřena v obálce, již zdobí pečeť autorova!
Tomu se žádný rozpixelovaný strojopis nevyrovná…
K napodobování rukopisu prvním knihtiskem – stejně jako dnes probíhají snahy o zavedení elektronických knih v podobě hloupě napodobující knihy tradiční. A stejně je to téměř u každé podobné změny.
> Nebo snad nebylo nikdy těch, co vypracovaným rukopisem a vytříbenou mluvou odváděli pozornost od obsahu svého sdělení?
:)))
Dospělý rukopis okamžitě vypovídá o charakterových vlastnostech autora. Stačí mít pár základních znalostí z grafologie anebo schopnosti pozorovatelské, aby se nám otevřel nový rozměr. Nebavím se teď o krasopisu, ale přirozeném psaní. Kostrbaté anebo plynulé, malá či velká písmena, způsob ukončování tahů, rozestupy mezi řádky, celková vnější úprava, to jsou všechno elementy typicky lidské, a hlavně individuální.
Tomu se Times New Roman 12/14 nevyrovná… :)
Finové za poslední desítky let vystřídali množství různých verzí, takže například lidé cca tři roky od sebe píší jiným rukopisem.
Grafologie je pavěda! Asi tak jako astrologie či chiromantie.
Snad nechceš srovnávat astrologii nebo čtení z dlaně s tím, jak se člověk píše, to je přece diametrální rozdíl!
Osobně se mi pro praktické použití líbí více v mnoha ohledch německé školní písmo z ukázky nahoře.
Myslím, že doba pokročila k tomu, abychom se zabývali vytvořením/revizí psacího písma, které by bylo dostatečně praktické (snadné a jednoduché, tedy rychlé pro psaní, čitelné, přehledné) a zároveň hezké.
Pohoda, hezký den
Josef
Super, konečně jsem našel, jak se správně píší velká písmena.
Nikde jsem ale nenašel, jak se píší číslice.
Umíte mi poradit.
Díky.
Pěkný den.
Tomáši, pořiďte si písanku pro základní školy. Je k dostání v každém pedagogickém knihkupectví. Tam číslice určitě najdete. Pomoci by Vám mohl i tento obrázek, ale jedná se o psací vzor někdy z padesátých let, který se v některých detailech liší od toho současného. http://www.flickr.com/photos/martin-pecina/3448052730/
Nové písankové písmo už navržené je a jsou s ním údajně i velmi dobré výsledky, viz zde http://www.lencova.eu/cs/uvod/comenia_script/comenia_script_projekt . Důvod, proč se vytváří, je především ten, že pro velkou část prvňáků je současné písmo příliš náročné, ty různé kličky prostě nezvládají. Bohužel do písanek se asi stejně jen tak nedostane, protože není vůle a jediné možné je tedy co klasické psací.
Zdravím, škoda, že tu není font s normalizovaným písmem ke stažení, poradí někdo, kde bych jej našel?
Alexeji, pokud je mi známo, tak česká normalizovaná latinka jako font neexistuje. Koupit se dá psací vzor, který navrhla Radana Lencová: http://www.stormtype.com/typefaces-fonts-shop/families-92-comenia
NENI TU TO CO JSEM CHTĚLA:PORADTEMI KDE NAJÍT POŘÁDNOU ABECEDU
Moj kamarát píše písaným písmom a je vždy pár viet predomnou.Ja píšem väčšinou tiež písaním ale teraz som sa naučil Šikmé písmo paličkové ktoré treba dlhšie písať.Ale určite nesúhlasím s tím že by sa malo písané písmo prestať učiť.Naša Slovenčinárka ktorú som mal len v piatej triede mala ukážkové písmo,velmi pekne písala ale išla na dôchodok.A ja chcem byť učiteľom na súkromnej škole a určite zavediem aj predmety ako Krasopis,Chov hospodárskych zvierat,Zverolekárstvo,náuka u domácom hospodárstve atd.
Vzpomínám si na začátky ve škole. Psaní mne velmi bavilo. Paní učitelka vyžadovala natahování písmen. Nebylo to praktické, ale pěkné. Rozhodně užitečnější, než když někdo písmo lepí písmeno na písmeno. Můj obdiv mají zapisovatelé starých kronik, to krásné staré písmo se slabšími a silnějšími tahy, jak autor článku uvádí. Jak jsou krásně psány možná brkem, ale spíše inkoustem řádek za řádkem, jeden jako druhý. Taková stránka je umělecké dílo. Stejně krásně jsou psány některé staré arabské rukopisy.