Po delší době, kdy jsem pracoval na spoustě komerce, jsem dostal nabídku k velice příjemné práci. Nadace Partnerství pořádá v rámci programu Strom života anketu Strom České republiky 2006. Spolu s kamarádem Pavlem „powermacem“ Hrubošem jsme zpracovávali propagační materiály reklamní kampaně, která startuje dne 1. 8. 2006, mimo jiné i kraťoučký animovaný spot pro televizní vysílání. V následujícím příspěvku se pokusím na tomto jednoduchém příkladu popsat, jak taková věc probíhá, jaká má úskalí a na co je třeba si dát pozor, aby vznikl pokud možno co nejlepší produkt.
Východiska
Hned začátku práce jsme si stanovili hlavní cíle kampaně (ártdájrektři a marketinkdájrektři tomu moderně říkají bríf), budu raději rovnou citovat ze zadání zakázky:
Anketou chceme upozornit na význam stromů pro životní prostředí. Prostřednictvím stromů, chceme přivést lidi k zájmu o prostředí, ve kterém žijí. Chceme podpořit sázení stromů a péči o ně. Tato na první pohled pouhá hra má schopnost přimět lidi, aby si více všímali a více se zajímali o osud krajiny, která je obklopuje. A to je vlastně hlavní myšlenkou ankety o nejsympatičtější stromy.
U tohoto typu práce máme obrovskou výhodu v tom, že se nejedná o propagaci technického charakteru, nesnažíme se prodávat motorové pily, opalovací krémy nebo zlevněné zájezdy, vzniká tedy dostatečný prostor pro uplatnění vlastní výtvarné a myšlenkové vize, máme relativně málo omezení, poněvadž nejsme svázáni konkrétním výrobkem, ale prezentujeme myšlenku, nápad. Kromě toho je téma přírody a stromů až nebývale pestré.
Reklamní předměty
Práce na projektu začala vymyšlením sloganu „I velcí lidé měli svůj strom… a jaký je ten váš?“, jehož autorem, stejně jako námětu reklamního spotu, je kolega Pavel. Na tričkách a samolepkách jsme slogan rozvedli do podoby tří témat vztahu člověka a stromu — Adam a Eva, Isaac Newton a Budha —, pro jejichž život a život ostatních lidí měl strom zásadní význam. Jednotlivé příběhy myslím netřeba detailně představovat, jejich znalost patří k základnímu vzdělání. Téma vzniku teorie gravitační síly, legendární osvícení Isaaca Newtona po dopadu jablka, jsme vybrali jako námět animace. Tady došlo k první chybě, které jsem se dopustil. Protože se trika tiskla se značným předstihem, nedokázal jsem odhadnout, jakým způsobem budeme animaci zpracovávat a jestli zvolený výtvarný styl bude pohodlně realizovatelný i ve 2D animaci (nebyl).
Výtvarná složka
Každopádně coby jakýsi základ se vytvořená stylizace Newtona dala využít, rozpracoval jsem fyzika v několika desítkách kreseb, až jsem se dostal k finální podobě. Záměrně jsem vybral „retro“ barevnost, abychom zřetelně zdůraznili, že se jedná o příběh z minulosti. To mi dále umožnilo využít dvě poměrně zářivé barvy: okrovou pro oblečení Newtona a křiklavě červenou pro inkriminované jablko. Výtvarný styl jsme potom začali používat i na dalších propagačních materiálech, např. plakátech.
Storyboard
Stopáž reklamního spotu byla stanovena v rozmezí 20—30 vteřin, počítali jsme s vysíláním na celoplošné a kabelové televizi, dále i v kinech. Po dopilování kresebného stylu jsem přistoupil ke zpracování kresleného scénáře, jemuž se odborně říká storyboard. (Zmíněné dvě složky lze pohodlně prohodit, já jsem zvolil tento postup.) Storyboard je pro příběhovou animaci limitovanou časem naprosto nezbytný, protože dovoluje poměrně přesně určit načasování scén a styl kamery a střihu v jednotlivých záběrech. Ačkoliv to není obvyklé, já jsem vytvořil storyboardy dva. První z nich jsem si pro sebe nazval ideový — na něm jsem si zběžně nahodil základní prvky animace a nejpodstatnější scénáristické prvky. Druhý storyboard byl pojmenován vývarný a obsahoval konečnou grafiku spotu, přibližné časování a zvukový doprovod. Vlastně se dá říci, že už se v tomto případě jedná spíše o podrobný technický scénář, jaký známe třeba u celovečerních filmů.
Za dobu, co pracuji v oblasti reklamy, jsem se naučil, že forma prezentace je důležitá, a proto jsem si na druhé verzi scénáři dal velice záležet, byla totiž předložena klientovi ke schválení. Grafiku jsem vytiskl na formát A2 a nalepil na černý karton, účin byl, myslím, slušný.
O co jsem se ve scénáři snažil především:
1) Podat srozumitelně a vtipně Newtonův příběh
2) Vytvořit přesvědčivé prostředí
3) Zpracovat téma neotřele, aby byl spot jasně identifikovatelný
U práce na bodu dva jsem se velmi dobře bavil. Aby se divák mohl i ve velmi krátkém časovém úseku ztotožnit s prostředím, vymyslel jsem několik drobností pro oživení scény. Takových, aby nerušily, ale zároveň dodaly „filmu“ na uvěřitelnosti. Protože jsme náš příběh umístili na venkov, přidal jsem kromě ovocných stromů do scény kálející kravičku, letící ptáky a plující mračna. Detaily jsou u podobného typu práce dost důležité.
Výroba
Nějakou dobu jsme řešili, jaký animační postup zvolit. Vzhledem k tomu, že mé výtvarné podklady byly vektorové, uvažoval jsem o nasazení Flashe coby jediného animačního softwaru, který jakž takž ovládám. Kvůli oprávněným Pavlovým námitkám, mimo jiné ohledně nevhodnosti výstupu pro televizní vysílání, jsme jej zavrhli. Ostatně neumožňoval použít některé techniky, které jsem vyžadoval, nikoliv ovšem striktně (rozostření animace v prvním plánu apod.). Nakonec jsme se tedy dohodli, že MgA. powermac coby úspěšně dostudovaný animátor (gratuluji!) se chopí rozpohybování v kompozičním programu — Adobe After Effects — zatímco já mu budu pedantsky stát za zády a zahrnovat jej desítkami více či méně důležitých připomínek, což jsem následně s nebývalou rozkoší činil. Tímto mu děkuji za nebývalou trpělivost. Pracovní screenshot.
V průběhu výroby jsme zjistili strašnou věc. I přes pečlivou přípravu byla animace příliš dlouhá, překročili jsme stanovený časový limit. Mimo to došlo doslova na poslední chvíli ze strany zadavatele k rozšíření závěrečné části o další text a loga partnerů, s čímž jsme nepočítali. Nastala tedy nepříjemná práce, v průběhu níž došlo k očesávání od nadbytečného balastu nesouvisejícího s hlavní dějovou linkou. A tak jsme ubírali, zkracovali, vynechávali a dělali kompromisy, abychom i do krátkého časového úseku vměstnali pokud možno pěkný a čitelný příběh.
Ozvučení a postprodukční práce
Animace bez zvuku je jako maturitní večírek bez alkoholu, to dá rozum. Jelikož nemáme ani jeden dostatečné technické zázemí, ozvučení jsme vyráběli doslova na koleně (a na něm položeném notebooku), a tak je výsledek — řekněme obstojný. Zvuky jsou z různých zdrojů a v různé kvalitě, snad ale nebudou až tolik rušivé, aby citlivé divákovou ouško došlo k výraznější újmě. V hodině dvanácté (rozuměj v plánovaný den vysílání) jsme dostali dabing závěrečné části od z poloprofesionálního studia na brněnské JAMU a doplnili jej do hotového filmečku.
S tou profesionalitou to ale nebude tak horké, jelikož přiteplený hlasový doprovod se hodí spíše do spotu na propagaci dámské inkontinence. Chyba byla, že jsme nebyli při nahrávání přímo ve studiu, ale to ani nebylo z časových a organizačních důvodů dost dobře možné. Museli jsme tedy pracovat s tím málem, co bylo k dispozici, takže z nahraných materiálů se použilo jen nutné minimum. Pro zvětšení dynamiky mluveného slova jsme zvukovou stopu o několik procent zrychlili, snad je výsledek aspoň trochu snesitelný. Poslední úpravou pak bylo citlivé přidání šumu a nečistot do hotového filmu, abychom posílili jakýsi starobylý dojem z historického námětu (přestože vzhledem k vročení scény to není úplně logické, filmový průmysl tehdy samozřejmě neexistoval).
Co se povedlo a co ne
Animace je krátká a s tím souvisí její hlavní neduh. Scénář se ukázal být příliš komplikovaný na tak krátkou stopáž, proto děj možná působí až příliš rázovitým dojmem. Mým záměrem byl řekněme pomalejší, plynule odsýpající příběh s vtipným vyústěním. O nepovedeném hlasovém doprovodu jsem už hovořil, naopak z hlediska zapamatovatelnosti jsme kresebné 2D zpracování zvolili dobře. V dnešní době se s podobným typem reklamních spotů setkáváme jen sporadicky, čili každá vlaštovka podobného typu má šanci zaujmout.
Finální verze animace (WMV, 3 MB)
Celoplošná televize nakonec sponzorování akce formou uvolnění vysílacího času odmítla, a tak se s hotovou animací setkáte zřejmě jen na kabelových televizích, případně před projekcí na filmových festivalech. To ovšem nikomu nebrání, aby Strom života podpořil. Komu není osud české krajiny lhostejný, může poslat dárcovskou SMS. Podrobnosti se dozvíte na webu Nadace Partnerství. A já jdu na pivo.
Každopádně práce moc pěkná, jen smekám.
A podle mně by to ve Flashi opravdu nebyl problém…
Každopádně vzhledem k výše uvedenému – bylo by možné někde vystavit celou stopáž?
A taky by tam byla trošku potíž s tím následným zkracováním. Jak s tím člověk nepočítá od začátku, tak je to hrůzná práce.
Ve Flashi se „trošku“ vrtám :)
Barevně mi to docela dost připomíná motiv na současné Kofole – taky jsou tam jakýsi 2-D „neandrtálci“ ;-)
Jinak, na těch obrázcích jsem ani nepoznal, že to je kálející kráva – spíš se to zdálo jako poletující mouchy, ale jinak docela fajn :-)
Číst umím, bylo tam uvedeno „že nakonec odmítla“ – o důvodu takového činu žádná informace, možná na webu nadace, který jsem nenavštívil. Každopádně jsem tu poslední větu myslel spíš ironicky. Jinak si stále stojím za tím, že hlavní negativní skutečností je snaha „nacpat“ vše do krátkého spotu. Možná jste to mohli prodloužit, když to nepoběží v televizi, ale „jen“ v kinech.
Co se mi libi je ten pribeh. A proto mi nezbyva, nez polozit tvurcum jedinou otazku:
Proc – kdyz uz se nasel animator – se nenasel i vytvarnik?
Chapu, ze patrim k jine skupine tvoricich lidi, ale nehledejte v me pripomince nic jineho, nez osobni nazor.
PS: Na toho výtvarníka jsme zapomněli, tak snad příště. Díky za radu!
PS2: Doodieho považuji za špičkový animační počin.