Volby do poslanecké sněmovny se kvapem blíží. Mimo plané sliby a zbytečně živené naděje na výraznější změnu k lepšímu se na klamání důvěřivého obyvatelstva výrazně podílí také úroveň propagace jednotlivých politických stran. V prvním díle malého seriálu se podívám na zoubek na předvolební typografii, jejímž prostřednictvím hlásají politici svá ducha-prostá hesla, která mají přesvědčit nebohé občany o hlasování pro tu nebo onu stranu, případně konkrétního kandidáta.
ČSSD
Vládnoucí ČSSD vsadila tradičně na průměrnost, která celou stranou prostupuje, neoriginalitu zpracování a bázlivý přístup. Triviální a vše říkající, anebo ještě lépe nic neříkající, slogan kampaně — jistoty a prosperita — signalizuje impotenci buď strany samotné, nebo tvůrců kampaně. S pouťově oranžovými billboardy a velmi nevěrohodně a neprofesionálně vyretušovanými/namalovanými ksichty známých korytnatců (hlavně premiér Paroubek nemá chybu) se pojí ta nejfádnější kombinace písem, jakou si dnes lze představit. Šedivý, nevýrazný a ohraný Times s prakticky nulovou vypovídající hodnotou doplňuje v textech technicistně uměřená Helvetica, pro niž platí v podstatě tatáž charakteristika. Před padesáti lety kombinace dobrá, dnes už zavání absencí názoru, grafického citu a nebo obojího.
Verdikt: *
Typografická úprava ČSSD má zoubky prohnilé a zpola vypadané. Tato šelma nekouše. Jedna hvězdička z pěti za nulovou invenci a celkovou připosranost.
ODS
Druhá nejsilnější politická strana z hlediska zastoupení ve sněmovně a první z hlediska předvolebních preferencí šla na věc z opačného směru. V jejích propagačních materiálech je základním písmem pro slogan a stěžejní textové informace Štormův dynamický grotesk John Sans, uhrančivě krásné, výborně čitelné a originální české písmo inspirované anglickou barokní antikvou Johna Baskervilla, z níž si bere to nejlepší — zvětšenou výšku minusek, šířkovou proporci znaků a přátelskou měkkost kresby, jaká se výtečně hodí pro stranu „s lidskou tváří“ vstřícnou k voličům. Méně už pro profesorskou vypočítavou stranu s několika suchary v čele. Ale k celkovému ladění překvapivě „sociální“ kampaně je vybrána opravdu dobře a v tomhle ohledu prakticky není co vytknout.
Obliba písma John Sans v poslední době je značná. Když jsem je uviděl v logu ČR, srdce mi zaplesalo radostí, že máme konečně logotyp s neokoukaným českým písmem podmanivého charakteru. Tvrdím, že se s ním budeme setkávat v budoucnu stále více, jako každé dobré písmo je základem dobré grafiky a „bezserifový Baskerville“ má mnoho možností uplatnění. (Překvapivě dobře fungoval třeba v titulu monografie vydané k nedávné výstavě Františka Ženíška ve Valdštejnské jízdárně.)
Verdikt: ****
Práce s písmem v případě ODS jen krůček od dokonalosti. Dostatek volného prostoru, střídání pozitivního a negativního textu… Nebýt zhola zbytečného tříštění stylové jednoty Gillovým groteskem v tiskovinách, bylo by to za plný počet. Přesto slušný výsledek a pochvala.
KSČM
Úroveň propagace posledních mohykánů komunismu byla vždy prachbídná, proto hodnotím celkový dojem z letošní kampaně v konfrontaci s minulými spíše kladně. Dílem je vcelku dobré vyznění závislé i na lineárním bezserifovém dynamickém písmu pojmenovaném po svém tvůrci jednoduše Frutiger. Tento švýcarský typograf vytvořil do dnešních dní nespočet nadčasových písem, z těch nejznámějších jmenujme třeba Univers, Serifa, Meridien, Icone, Avenir nebo zmíněný Frutiger, který patří už třicet let mezi nejoblíbenější evropská písma vůbec. Jeho životnost a obliba myslím předčila i očekávání samotného autora. V kampani KSČM jsou použity verzálky řezu Frutiger 45 (light), jež mají o stupeň slabší sílu tahů než řez základní.
I tak ale, snad kvůli těm trochu křehkým verzálkám, na mě působí úprava staticky a nevýrazně, až se mi trochu zastesklo po úderných plakátech z padesátých a šedesátých let s tučnými křiklavými grotesky, svaly továrních dělníků a běloskvoucími úsměvy nadšených zemědělců.
Verdikt: **
Písmo dobré, čitelnost dobrá, ale zpracování nudí více než nekonečná komunistická schůze bez otevřené lahve vychlazené vodky.
KDU-ČSL
Lidovci vsadili také na frutigerovskou klasiku, normu bez náznaku snahy o viditelnou a promyšlenou změnu, jakou už vlastně známe z monotónních monologů představitelů strany. Modrá, červená, decentní úsměv, vybledlá svatozář za hlavami kandidátů… Naklonění fotografie v rukou šťastného voliče tak představuje asi nejodvážnější prvek, jaký celá tato kampaň může nabídnout.
Verdikt: **
Ani mistr typograf nespasí prázdnotu obsahu. Nerozhodnost strany v přísném souladu se stylem propagace. Žel bohu!
Strana Zelených
Černý kůň nadcházejících voleb „kde se vzal, tu se vzal“, ale už je s ním třeba počítat jako s možným členem nové vlády, tedy nezůstane ani on ušetřen prozkoumání umu tvůrce předvolební kampaně. A světe div se, Zelení se nám předvádějí v dobrém světle, stejně jako modří ptáci vybrali pro propagační materiály John Sans ze Střešovické písmolijny. O to lépe pro ně, že na rozdíl od ODS nás jedno písmo provází všemi tiskovinami i televizními spoty. V headlinech je to tučná kursiva, v textu kombinace základního a tučného stojatého řezu. Dokonce i logo strany je vysázeno ze stejného písma, takže úprava drží čistotu stylu a v kombinaci se svítivou zelenou vytváří zřejmě ty správné a pozitivní pocity, především díky tomu se odlišuje od průměru, na jaký jsme zvyklí. Jak jsem zjistil na webu Zelených, autorem kampaně a nového loga je František Štorm, písmo AbcGreen (očesaný a mírně upravený John Sans ve čtyřech řezech a formátu TrueType) je ke stažení jako freeware pro účely tvorby tiskovin strany.
Verdikt: ***
Použitá kursiva jako dominantní textový prvek sice brání spojování s vizuálním stylem ODS, ale její kresba v tučném řezu je bohužel o něco méně životná než základní stojatý řez u pravicové konkurence. Největším prohřeškem je ohyzdná mezera mezi písmeny K a v ve sloganu Kvalita života, to by se nemělo stávat. Na druhou stranu má celková jednoduchost a účelnost provedení mé sympatie, takže mírně nadprůměrné hodnocení asi nejlépe odpovídá prezentovanému výsledku.
Závěrem
Budu-li brát v potaz jen venkovní kampaň (billboardy a plakáty), z prvního předvolebního klání, čistě typografického, vyšla mi vítěžně ODS. V těsném závěsu za ní se vztyčenou hlavou Strana zelených, dýchaviční komunisté s lidovci kulhají na obě nohy a vládní ČSSD zkolabovala hned na startu.
A příště? Nechte se překvapit.
p.s.: pardon, nemam ceskou klavesnici…
Zaráží letošní nemastnost/neslanost kampaně ODS – bezvýrazné plakáty s prázdnými hesly typu „společně“, „naděje“, „budoucnost“ apod. Prostě šeď. Plakát na kterém je Bürgemeister pak vypadá jako součást protikampaně ČSSD.
Přitom ODS v minulých volbách byla vždy stranou, která vedla a určoval styl kampaně – např. mobilizace v roce 1998, Doleva nebo s Klausem, telefonáty v roce 2002 apod. Letos tento „drajv“ kampani ODS chybí.
Co se týká ostatních stran, o těch darmo mluvit, KSČM trapné šedivé plakáty, lidovci naprostý běžný průměr.
ODS je kapitola sama o sobě, hodlám o tom ještě napsat. Už brzy.
Kampaň ODS mi letos připadá ne zcela profesionální, šedá a bezvýrazná – v ostrém kontrastu s profesionálními kampaněmi 1998 a první fází kampaně 2002.
Jinak co se týká negativní kampaně – to co je u nás je zatím jen slabý odvar toho, co je běžné v západních zemích (např. televizní spoty v kampani Bush vs. Kerry, kampaň v Itálii Berlusconi vs. Prodi apod.)
A neopomněl bych ani připomenout tu nechutnou gramatickou hrubku: buďto „Strana zelených“, nebo zkráceně „Zelení“. Ovšem „zelení“ (s malým „z“) je něco jiného. Když budu chtít volit „zelené“, můžu zvolit Pratroubka po opici a bude to tam taky…
Ad Zelení s velkým Z. Sám jsem je napsal jednou dobře a podruhé špatně, což mě mrzí, opraveno. Co my víme, jak to na těch plakátech vlastně mysleli — třeba nabádají volit zeleného (Zeleného?) Raoula.
Nelíbí se mi však zpracování turistické šipky, která působí amatérsky. Nápad je dobrý, realizace pokulhává. Místo toho špatně viditelného černého rámečku bych si dokázal představit oranžové orámování o tloušťce x/2 s větším prostorem pod šipkou, kam bych vysázel slogan „Po modré společně“ (nejspíš řezem Light a verzálkami).
Také nepovažuji za nejlepší nápad teď vytáhnout Renčovy videoklipy — ty mohly fungovat jako „otvíráky“ před čtvrt rokem; dneska budou působit negativně.
Každopádně vítám konzervativní kampaň, která otráví co nejméně lidí a zároveň jim nabídne šanci na změnu. Připouštím však, odlišnost v působení na rozdílné sociální skupiny.
Co se týče negativní kampaně ČSSD — ani mě nepřekvapuje. Tahle je mentálně vyčerpaná, a kdyby slibovala (po osmi letech vládnutí) totéž, co v roce 1998, pak by tím pouze přiznala vlastní neschopnost. Tedy styl její je spíš jen „z nouze ctnost“. Co ČSSD zvolila dobře, to je oranžová barva — jenže příliš mnoho psů je zajícova smrt, a všechno teď mají natolik přeoranžovělé, že to globálně působí téměř přehřátým dojmem, a v kombinaci s výběrem nudného písma je to slizské a nedůvěryhodné.
(Pochopitelně přiznávám, že se do mého hodnocení promítá mé pravicové zaměření.)
http://www.hnutizeleni.cz/
Ale jinak jste nastínil docela zajímavý problém. Jak o tom tak přemýšlím, dají se vzít v úvahu dva výklady.
1. Nejprve jsem uvažoval, že „Zelení“ jsou zástupné jednoslovné označení pro Stranu zelených. V těchto případech se totiž většinou píše velké písmeno, které poukazuje na tu jedinou konkrétní politickou stranu, o níž je v kampani řeč. Toto pravidlo se normálně užívá třeba v případě různých neoficiálních názvů, které pronikají do spisovné řeči. Takže v případě že v místopisném (třeba nějakém zjevně brněnském článku) píšeme na Nádraží a máme na mysli jen a pouze Hlavní nádraží. Napíše-li se v češtinářském článku Pravidla, jde o Pravidla českého pravopisu, toto jedno slovo zastupuje celý víceslovný výraz.
2. Lepší je ale otevřít chytrou knihu (Pravidla českého pravopisu z roku 2005 od nakladatelství Academia) a vyhledat příslušnou sekci, z níž vyplývá, že příslušníci nějakého politického hnutí, náboženských vyznání atd., tedy marxisté, komunisté, křesťané a další včetně vašich slávistů, se píší s malým písmenem. O tom není pochyb. Nás ale zajímají ty politické strany samotné (pokud bereme slovo „Zelení“ jako neoficiální název politické strany, nikoliv označení jejích příslušníků). O tomto případě hovoří Pravidla následovně:
Neoficiální označení politických stran a jiných organizací se zpravidla považují za jména obecná a píšou se s písmenem malým: mladočeská strana, italská komunistická strana, odbory, odborová organizace přístavních dělníků. S malým písmenem píšeme také spojení katolická (římskokatolická) církev, jednota bratrská.
Zvláštní je, že příklad parlamentní strany tu není žádný, ale budiž… Zdá se, že jsem se spolu s pixym mýlil. Jen mě zajímá, co si mám představit pod slovem „zpravidla“, které už neříká, kdy zmíněné neplatí.
Tak tedy do budoucna už zelení pouze s malým z? Nebo je mezi čtenáři zdatný lingvista, jenž by posvětil názor, že neoficiální název strany lze chápat jako jméno s velkým písmenem, a to podle mého myšlenkového pochodu nastíněného v bodu 1?
No a dohromady s tím zeleným hnutím, co zmiňuje vik, se z toho stává pořádný galimatyáš. :)
Je to totéž, jako se místo Národní muzeum napíše jen Muzeum, místo Okresní archiv Kladno jen Archiv nebo (oblíbený příklad) Záliv namísto Perského zálivu atd. – vždy ovšem jen v případě, že je jasné, který subjekt tento zkrácený název zastupuje (buď to bylo řečeno v kontextu, nebo je to prostě zcela zřejmé).
Viz třeba také http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html#zastnaz (zástupné názvy) – tam je to vysvětleno celkem pregnantně.
A když už jsme u toho – vám nikomu nepřipadá to „v“ ve „volím ODS“ posunuté pod účaří? Přesněji řečeno ono je dole zarovnáno na tečnu k „o“, jehož oblouček je ale pod účaří protažen úmyslně. To mě taky při pohledu na ten bilboard lehce znervózňuje… Je to chyba autora bilboardu, nebo autora písma?
Ad účaří. Buďme prosím shovívaví ke kvalitě reprodukované grafiky. To, co vypadá jako nedodržené účaří, je pouze chyba vzniklá při úpravě velikosti, dopočítávání obrazových bodů a kompresi JPG souboru.
Zapátral jsem ještě na webu Ústavu pro jazyk český, kde jsem nalezl mezi dotazy z poslední doby následující. Cituji:
Dotaz:
Má se název Strana zelených/Zelených psát s velkým Z, či s malým? A její členové se mají psát „zelení“, nebo „Zelení“?
Odpověď:
Pravopisná podoba názvu strany vychází z toho, jaký oficiální název si strana zvolí. Podle pravopisných zásad obvyklých pro češtinu je v tomto případě název „Strana zelených“ (tedy pouze první písmeno názvu je velké). Tak se strana píše i na svých oficiálních webových stránkách. Jednotliví členové strany se v češtině chápou jako obecné pojmenování: komunisté, lidovci, sociální demokraté, unionisté, a proto i zelení. Pokud bychom psali velké písmeno, museli bychom tak psát i členy ostatních stran, protože jde o stejný pojmenovací typ. Domníváme se, že rozpaky kolem velkého písmena jsou způsobeny hlavně samotným významem slova „zelený“, které má na rozdíl od názvů jako unionista či lidovec i svůj původní obecný význam (zelená barva). Proto je někdy patrná snaha naznačit velkým písmenem, že nejde o barvu, ale politickou příslušnost. Z jazykového hlediska je však původní lexikální význam nepodstatný — z kontextu je vždy zřejmé, co má autor textu na mysli.
O jiný typ se jedná v případě rakouské a německé strany, protože její název se oficiálně překládá jako Zelení (nikoli Strana zelených). Proto se v tomto případě píše velké písmeno — jde na rozdíl od české odnože o oficiální název strany (např. text na zmíněné webové stránce: „Stejně jako rakouští Zelení odsuzuje také Strana zelených v ČR postoj vídeňské regionální organizace…“).
Já ale celou dobu mluvím o něčem jiném. Vsadím se, že pokud by dotaz na újčavy zněl takto, byla by odpověď kladná:
„Pokud chci v textu zkrátit českou Stranu zelených zástupným jménem Zelení, je správné napsat velké Z?“
Obdobně chci-li zkrátit název Česká strana agrární, můžu napsat zkrácený název Agrárníci s velkým A; je správné psát Občanští demokraté (myšleno ODS) s velkým O a Lidovci (myšlena strana KDU-ČSL) s velkým L ? Apod.
Můj dotaz (včetně přesné citace pixyho):
(…) řešíme jeden problém týkající se velkých písmen. Jedná se částečně o věc, kterou jste probírali na webu v Dotazech týdne 2/2006, konkrétně Stranu zelených, ale tam jsme nenašli uspokojivou odpověď. Příslušníci strany jsou s malým z, to je vcelku jasné, naše otázka ale zní, zda je možné psát zkrácený název strany (tedy Zelení) s velkým Z, stejně tak jako označení Sokol zastupuje Československou obec sokolskou nebo Muzeum zastupuje Národní muzeum v Praze.
Pokud chci v textu zkrátit českou Stranu zelených zástupným jménem Zelení, je správné napsat velké Z?
Obdobně chci-li zkrátit název Česká strana agrární, můžu napsat zkrácený název Agrárníci s velkým A; je správné psát Občanští demokraté (myšleno ODS) s velkým O a Lidovci (myšlena strana KDU-ČSL) s velkým L? A podobně.
Odpověď:
(…) chceme-li napsat zelení, agrárníci, občanští demokraté, lidovci apod., měli
bychom užít malé počáteční písmeno. Pro podrobnější vysvětlení doporučujeme
webové stránky jazykové poradny, dotaz týdne č. 2/2006
S pozdravem
Kamila Smejkalová
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury — jazyková poradna
Moje poznámka: Proč mi (proboha) paní Smejkalová doporučuje podívat se na dotaz týdne, když píšu, že jsem tam odpověď nenašel…?
Schválně, jaký je rozdíl mezi následujícími větami? Předem prozradím pointu: v zásadě žádný.
„Úřad na ochranu osobních údajů musí čelit i útokům z řad hackerů. Je nezbytné, aby se na Úřad nainstalovalo náležité zabezpečení.“ Zde by malé „ú“ bylo chybné a změnilo význam sdělení.
vs.
„Strana zelených překročila 5% hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Stát proto vyplatí Zeleným zvýšené příspěvky“. Zde by opět použití malého „z“ změnilo význam věty a změnilo by její tvrzení na nepravdivé – stát totiž vyplatí zvýšené příspěvky pouze a právě Straně zelených a žádným jiným zeleným ne.
Obávám se, že ani paní Smejkalová není stále s to uchopit podstatu otázky a postřehnout rozdíl mezi slovem „zelení“ (např. *členové* Strany zelených) a „Zelení“ (vlastní jméno zástupné, ne členové, ale strana _an sich_). Ale není to ostatně šumafuk? Jen člověk by si řekl, že aspoň újčavy by měly mít v jazykových problémech jasno – už jsem si bohužel několikrát ověřil, že to nemusí být nezbytně pravdou. :o)
Logika věci mi samozřejmě velí souhlasit — jsem všemi deseti pro velké písmeno — ale zatím jsem nenašel nic, co by dávalo alespoň slabou naději, že tuto argmentaci někdo zodpovědný posvětí.
Hmm. Sám se děsím toho co jsem napsal a ještě více se děsím, že by to takhle nějak mohlo být. Tentokrát sám za sebe poznamenávám, že mě zaujal ten morbidně-upíří zjev kluka za slečnou u stromu na plakátu KSČM. To se mi zdá jako nejlepší mimoděčné problesknutí jejich skutečného programu. U ČSSD vnímám, že jsou v silné ofenzívě vůči všem a bojím se, že by právě ta jejich negativní kampaň mohla výsledkem rozpoznatelně zahoupat. U ODS mě ta šipka prostě provokuje. Když jedu metrem, míří obvykle zpátky. Když jedu po jezdících schodech, míří šikmo dolů. Na ulici jsem jí viděl vedle jednosměrky ukazovat opačným směrem. Prostě pořád někam ukazuje, ale vždycky jinam než by to mělo nějaký smysl. Také už jsem po letech alergický na uměle doslazené povýšené výrazy některých jejich výše postavených kandidátů. To se ale netýká jen jejich strany. No a u Zelených jsem si hned všiml, že logo a práce s písmem nejsou amatérské (pomiňme teď ten kerning) a docela mile jsem byl překvapen, kdo jim to dělal.
Zdá se mi, že v tuto chvíli v této zemi inteligentnější kampaně nevznikají z prostého důvodu – propadly by. Rozumně a netriviálně argumentovat můžete, pokud je v dialogu druhá strana ochotná dělat totéž a bude to brát vážně a bude tomu přikládat jakýsi význam. Převládají-li pouze silná ramena a totální lenost myslet, a ovládají-li zároveň naprostou většinu veřejného prostoru, jsou jakékoliv decentnější záležitosti odsunuty stranou. Včetně otázek teoretické grafické kvality, neřkuli kerningového páru.
Neberte to ale prosím jako námitku proti výše uvedené diskuzi – to je jen můj obecný povzdech. Zrovna se při sazbě knihy nimrám mj. s několika kerningovými páry a už jsem z nich úplně grogy.
cituji: „Úřad na ochranu osobních údajů musí čelit i útokům z řad hackerů. Je nezbytné, aby se na Úřad nainstalovalo náležité zabezpečení.“ Zde by malé „ú“ bylo chybné a změnilo význam sdělení.
Ten pocit vůbec nemám. Z kontextu je jasné, oč kráčí, naopak velké U mi tam doslova vadí.
-> Pavel Kout
Tušit, že mínění národa budou počátkem 21. století ovlivňovat tzv. výzkumy veřejného mínění, založil bych si na to agenturu. Vážně doufám, že se z toho brzy zpamatujeme. Zvlášť, když velmi dobře vím, jak takový průzkum vzniká…
header and base images
john shuck