Pozoruhodné knihy I.

Sbírám pěkné knihy a sbírám zvláštní knihy. Sbírám pěkné nebo zvláštní knihy o písmu. A tak se mi občas do ruky dostanou vcelku pozoruhodné věci.

Nedávno jsem (tak trochu překvapivě) mezi knihami jazykovědnými narazil na jednu podobnou zvláštnost. Jmenuje se Repoetitorium, skládá se ze čtyř knih s různými osudy a spojuje v sobě písmo a poezii ne zcela tradičním způsobem. „Početnice“ je sérií hravých variací na čísla, „Slabikář“ si bere na paškál abecedu, „Věrouka“ rozehrává křesťanskou tématiku a konečně „Umění lhát jako když tiskne“ je vzorníkem písem a ilustrací poezie zároveň.

Všechny knihy v jednom svazku mají společné zčásti jak autory, tak dobu vzniku (80. léta). Ale hlavně fantazii a až dětinské nadšení ze hry s písmeny. Probouzí nostalgické vzpomínky na doby bez počítače a na nezatíženou, inspirující a svobodnou tvorbu — třeba v dětském kolektivu. Umění lhát pak dává vzpomenout na již tradiční písmové kompozice v Hlavsově Typographii.

Vytknout by se jistě dalo leccos, ale ono vlastně ani není proč. Všechno to přebije jen fakt, že stále existují lidé, kteří se pouštějí do riskantních vydavatelských počinů. A co víc — dělají tak jen z lásky k hezké knize.

Repoetitorium vydalo nakladatelství Sursum v roce 1994 v počtu 777 číslovaných výtisků, autory typografie jsou Přemysl Rut, Otakar Karlas a Karel Čapek.