Docela mne zaráží, kolik lidí spoléhá na různé validátory a automatická udělátka pro web, která vyhodnotí správnost zdrojového kódu, vytvoří barevné schéma nebo změří kontrast zvolených barev. V internetových diskusích se stále objevují názory, které hodnotí kvalitu webu podle výsledku kontroly validátorem či podle dobrozdání nějakého on-line nástroje. Slovo nástroj jsem zvolil záměrně, protože poměrně přesně vystihuje účel těchto aplikací — jsou jen jedním z nástrojů, jak docílit nějakého efektu, splnit daný účel.
Osobně tyto aplikace moc v lásce nemám a k jejich použití se uchyluji jen ve zcela ojedinělých případech. Což o to, v případě validace zdrojového kódu se automatická kontrola vyplatí, ovšem například u zmíněných barev to už pravda být nemusí. Barvy nejsou matematika.
Vhodné složení barev může vytvořit určitou atmosféru, jejich vzájemné působení vytváří napětí nebo klid, kontrastní nebo monochromatický obraz, působí chladným nebo teplým dojmem… zkrátka složení barev určuje do značné míry výsledné působení grafického obrazu na diváka. Podle mého názoru se nejedná o věc, kterou by bylo možno dlouhodobě úspěšně automatizovat. V případě monochromatické grafiky snad ano, ale tady minimálně stejně dobře poslouží kterýkoliv kvalitní grafický editor. Kromě toho každý výtvarník může mít odlišný vkus a přistupovat k výběru barev odlišně. Proto nepřikládám názorům založeným na výsledku dosaženém v podobných nástrojích valného významu. Dobře vím, že se tato udělátka dají poměrně snadno oblafnout.
Poměrně oblíbeným nástrojem je Colour Contrast Check, který měří kontrast barev textu a pozadí. Funguje to jednoduše: do připravených políček vložíte hexadecimální kódy obou barev, nebo barvu namícháte pomocí připravených jezdců, a okamžitě vidíte výsledek. Ten může nabývat tří hodnot: NO!, Sort of a YES! (ne, více méně, ano). Udělal jsem si tedy malý test.
1. Vybral jsem extrémně hnusnou kombinaci barev (#E1FF00 a #D100FF), nastavil průměrnou webovou velikost písma (12 bodů) a nejpoužívanější font (Arial). Řádkový proklad jsem ponechal na výchozí hodnotě (cca 14 bodů). Výsledek je tristní. Z takového webu bych okamžitě odešel, protože delší text se absolutně nedá číst. Nicméně Colour Contrast Check nadšeně vykřikuje YES!, protože barvy podle něj mají dostatečný barevný a tonální kontrast. Podívejte se na výsledek.
2. V experimentu mohu jít samozřejmě dál — použít web designery oblíbený font Georgia a vybrat nakloněný řez. Ještě lepší!
Co z mého drobného experimentu vyplývá? Že se nevyplácí na tyto nástroje spoléhat a ohánět se jimi. Jsou jen a pouze pomocníky, kteří za určitých okolností mohou prospět našemu záměru. Každý tento nástroj vytvořil člověk. U zmiňované kontroly barevného a tonálního kontrastu tentýž člověk určil, od jaké hranice bude považovat barvy za dostatečně kontrastní. Kdybych uměl programovat a napsal si něco podobného sám, mohl bych tuto hranici samozřejmě libovolně změnit.
Kontrast je jen jednou z několika hodnot či vlastností písma, které je třeba brát při každé práci v potaz. Vinu nese i drobné písmo a těsné řádkování. V případě, že bych zvětšil velikost textu a řádkový proklad, stal by se text jistě mnohem čitelnějším. Ale to už je na jiné povídání.
A co vy a podobné nástroje? Rád si poslechu váš názor.
Jestli dokážeš vidět web v barvách, ve kterých ho vidí zrakově postižení, tak smekám. Já to teda nedokážu a proto si kontrast barev ověřuju přes „CCA“:[http://pristupnost.nawebu.cz/nastroje/cca.php]. Ve středu jsme rozebírali v hodině jednu domácí práci. Zmiňoval jsem se tam právě o kontrastu a CCA. Jeden student má zrakovou vadu (protanopii). Nikdo o tom, kromě mě, v té třídě neví. Jste si jistí, že zrakově postižených je málo? To, že to o někom nevíte, neznamená že nemá žádnou vadu.
Ad „Automatické webové nástroje jsou k ničemu“
V minulosti se mi již několikrát nevyplatilo, když jsem pronesl nějaké tvrzení. Zdálo se mi to být jasné, i když jsem nad tím dlouho přemýšlel. Nemálokrát se však stalo, že jsem nevěděl nějaký „detail,“ který vše převrátil. Snad z předchozího odstavce je jasný můj názor na nadpis článku. Ve firmě (RobertNemec.com) používáme celou řadu automatických nástrojů a velice nám pomáhají.
Ad „barvy nejsou matematika“
Nedá mi to nerejpnout si. Barvy jsou vlnění – jsme tedy ve fyzice a fyzika je… :o)
**“Automatické webové nástroje jsou k ničemu“**
Tomu říkám titulek jak od vítekoho:[http://gulan.info/]…
Automatické webové nástroje samozřejme nejsou k ničemu. Dál to nemá smysl rozebírat.
Až doteď jsem netušil kdo je autorem „tohoto designu“: [http://www.ssoge.com/] a ani jsem po tom nějak nepátral. Teď jsem si to kejhání spojil a ejhle pan Pecina. Nezlobte se, ale pokud Vám jde o konkrétní případ, tak se nejdřív zeptejte autora (mě), místo psaní uraženého článku o tom, jak jsou ty „hloupé nástroje“:[http://www.snook.ca/technical/colour_contrast/colour.html] nefér.
Nejdřív jsem vlezl na http://www.ssoge.com a neviděl text, tedy viděl, ale víc než větu nebyl ochoten číst. Tak jsem si ověřil svůj zrak pomocí zmíněného nástroje a jeho výsledek použil jako objektivní podporu svého dojmu.
Toť vše.
Kdyby někdo v tom našem malém rybníčku netušil, tak „komentář s mým jménem“:[http://www.moderniweb.cz/?cast=detail&web_id=656]
*Mimochodem to, že texty bez diakrických znamének nepíší lidé mi objasnilo mnohé záhady internetu, díky! : )*
Tento článek je pro mne ukázkou užitečnosti zmíněných nástrojů. Když se mi při čtení dělají *růžovo-šedé mžitky před očima* a program Colour Contrast Analyser mi řekne proč, pociťuji touhu jej blahořečit.
Souhlasím s tezí, že vyžadovat dogma jen pro dogma samotné je hloupost. Nástroje jsou jen nástroje. Ale výsledky z nich bývají rozumná vodítka. Všechny výše „zpochybněné postupy“ :) mají své důvody. **Ne každý má tak ostrý zrak jako autor** a já bych zde vyšší kontrast více než uvítal.
Co říci závěrem? Plošná kritika je stejně nesmyslná jako obecná glorifikace. A **automatické webové nástroje jsou velmi užitečné pro ty, co je umí s rozumem použít**. Nemyslíte?
Nevím, zda je lepší připustit menší nedokonalost svého díla a opravit ho tak, aby bylo ještě lepší nebo napadnout takto nepřímo takovou kritiku.
Já hlasuji pro to první, protože je to jinak vizuálně opravdu hezké (kód jsem nezkoumal).
Můžeme se bavit o objektivnosti takového nástroje, o subjektivnosti mého dojmu, ale co nesmažete, je, že více lidem to prostě **přišlo** málo konstrastní a ať si Vy nebo Vaši známí nebo kdokoliv říká co chce, je tu nemalá skupina lidí, kteří mají problém to přečíst…
*Mimochodem to, že texty bez diakritiky nepíší lidé, mi vysvětlilo mnohá tajemství internetových diskuzí! : )*
Speciálně pro Daniel Srb ben Abraham: Vašeho názoru si cením, příště by se mohl obejít i bez těch emocí a byl bych naprosto spokojen.
Ad Jan HejTi Šedo: Já sám mám zrakovou vadu, takže znám minimálně jednoho.
Daniel Srb ben Abraham: S těmi odkazy mne to mrzí, takové příspěvky čekají na schválení (nevím proč). Zkoušel jste použít odkaz jako klasické HTML?
Aktualizace: ach, tak už jsem na to přišel, pokud jsou v příspěvku více než dva odkazy, zůstane trčet ve frontě (ochrana proti komentářovému spamu). Teď už by to mělo být v pořádku.
Filosof: Ty používáš WordPress, že? Znáš řešení problému se smajlíky?
Jinak vidím, že se mi podařilo zadělat na solidní flamewar. Jen pro upřesnění: Jak už jsem napsal, za určitých okolností ty nástroje pomoci mohou, hlavně méně zkušeným tvůrcům, to nic nemění na názoru, který se mnou sdílejí i někteří komentující, totiž že spoléhat se na ně se nemusí zdaleka vždy vyplatit, jak ostatně ukazuje můj minitest.
beru, nevím přesně kde jsou ty emoce, ale je to dost dobře možné, snad je to k snesení.
Dovolím si poznamenat, že by tedy ve světle toho jak to také lidé můžou vnímat bylo bývalo vhodnější na začátku napsat: „jedna kritika týkající se mého designu…“ či tak něco, místo toho obecného „v internetových diskuzích“. Inu, není to lehká věc psát.
*Ad problém s přidáním komentářů: alespoň se na to přišlo; asi by stačilo jednu variantu odmazat, leč asi je to fuk : )*
Dobrou noc
Ale panove nastroje jsou tu od toho aby se pouzivaly a za timto ucelem byly stvoreny. Mimo to barvy jsou matematika – nebo lze je alespon rozepsat podle vlnove delky a vlny pusobi na psychiku cloveka, to je bez debat a proto lze taky docela jednoduse urcit slazeni barev a prechody a slazeni = pekny zazitek.
Ten priklad je mirne prehnany, protoze muzu jit do dusledku a tvrdit, ze existuji barvy, ktere jsou nam neprijemne uz od narozeni (geneticky) nebo brzkeho veku (prirodou) je to to same jako s obrazem smrti vzdy a vsude je to temna postava v temnem havu, tak at mi nekdo nerika ze vira neni otazka vedy, a barvy taky.
BTW pouzivam jen colorpicker pro testovani slazeni barev, ale barvy pro svuj web jsem si vybral tak nejak podvedome a jak vidim strefil jsem se do typomilskych barev :-) No a pak jen validator html v pripade, ze na strance neco nejde…