a.s.s.p.s.r.o. aneb zkratky a přístavková spojení

Pravidelně narážím na problém, jak správně zapsat jméno společnosti nebo podniku včetně jeho obchodního charakteru. Což o to, česká pravidla hovoří jasně, ale vysvětlujte to klientu, který má vždycky pravdu. To pak chce zapojit veškeré argumentační schopnosti, a pravdu povediac, ani se nedivím, že ne každý na to má nervy.

Založíte-li si v České republice firmu, oficiální (obchodní) název se skládá z jejího jména a obchodního charakteru, zřízení. To je to známé „s. r. o“ nebo „a. s.“ za jménem. Tedy společnost s ručením omezeným, případně akciová společnost. Tato slovní spojení se obvykle v písemné podobě zapisují zkratkou. Akciová společnost má ustálenou zkratku „a. s.“, u společnosti s ručením omezeným se akceptují zkratky tři — „spol. s r. o.“, „s. r. o.“ a „s. s r. o“.

Zkratky zastupují celá slova a (většinou) jsou ukončeny tečkou. Za tečkou v tomto případě vždy následuje mezera. Za chybné se proto považují všechny varianty, které se od tohoto pravidla liší (a.s., s.r.o a další).

Z hlediska češtiny jsou tyto zkratky členem přístavkové skupiny (tvrdí odborná literatura) a oddělují se čárkou. V případě, že stojí uprostřed věty, oddělují se čárkou z obou stran. Jakýkoliv jiný zápis není přípustný. Správné jsou tedy výhradně tyto varianty:

Před lety jsem založil firmu Ferda, s. r. o.
Ve firmě Kokos, spol. s r. o., jsem byl zaměstnán 7 let.
Agentura Teplý a Narcis, s. s r. o., prodává pánskou konfekci.
Komerční banka, a. s., nabízí svým zákazníkům nové služby.

O překvapení nebývá nouze

Konec diskuse, říkám si, s pravidly pravopisu bude někdo jen stěží polemizovat. Jenže člověk míní a život mění. Na mém překvapení má podíl kouzelná formule „zápis v obchodním rejstříku“.

To je tak. V obchodním styku je platný takový název firmy, jenž respektuje zápis v obchodním rejstříku. Když někdo zakládá „eseróčko“, dostane na výběr tři varianty zápisu zmíněné výše. Úředníček to naťuká do počítače, a zdánlivě je vymalováno.

Pak za vámi přijde zákazník, vy mu připravíte sazbu tiskoviny, která respektuje všechna daná pravidla, načež zákazník zdvihne varovně prst a řekne, že to takto nechce, že si přeje odstranit čárky i mezery za tečkami. Znalec jazyka se shovívavě usměje a s klidem vysvětlí, jak se to s těmi zkratkami vlastně má, poté klient vytáhne z rukávu poslední eso a zvolá: Ale my jsme tak zapsáni v obchodním rejstříku!

A to bych se na to podíval, řeknete si a na dané internetové adrese vyhledáte patřičnou firmu. Ach ouvej!, úředníček neměl o češtině ani páru a zapsal zkratku chybně — bez čárky za jménem, bez mezer. A teď je skutečně každá rada drahá. Je menší zlo napsat název správně česky, ale rozdílně oproti OR, nebo budete brát zřetel na „typograficky chybný“ zápis v OR a ignorovat tak pravidla jazyka? Sám za sebe mám jasno. Je čirý nesmysl přepisovat chyby na straně byrokratů. Nicméně, pro klienta můj názor nemá valného významu, je proto vhodné posvětit jej nějakou institucí.

Inu pokud jste muž činu, neleníte a pro klid duše napíšete na ministerstvo spravedlnosti, kde očekáváte kompetentní osobu, schopnou vyřešit jednou provždy tuto zapeklitou situaci. Jenže na ministerstvu je zase jen úředník neschopný ani na třetí pokus podat uspokojivou odpověď na předmět sporu. Stále odpovídá na něco jiného, než na co je tázán. Marnost lidského počínání. Kafkárna.

Komentáře (8)

  • No vidíš, my jsme u notářky při sepisování Zakladatelské listiny pro s. r. o. dokonce dostali na výběr: s čárkou za jménem nebo bez :)
    A pak může člověk někomu věřit .
    (Jasně, že se z toho nestřílí, ale stejně…)

  • Moc pěkný blog, typografie chyběla. Ale občas mám pocit, že typografové pro svůj obor zapomínají na původní určení typografie, která měla sloužit čtenářovi, nikoli aby typografie byla čtenáři nadřazená.

    Ačkoliv se Vám to může zdát barbarské, opticky přijatelnější je pro mě varianta „s.r.o.“, nežli „s. r. o. „, kde jsou mezery mezi písmeny spíše na škodu, jelikož ustálenou zkratku spíše boří a opticky nepříjemně rozdělují.

    Kdybych šel ještě dál, byl bych ve webdesignu pro vypuštění mezer i u dat jako 10.12.2005. Tečka mi přijde dostatečně velké rozdělení na to, aby bylo datum pohodlně čitelné. 10. 12. 2005 na mě působí opět příliš plýtvajícím dojmem.

    Když budete hledat datum v textu, který jsem právě napsal, které z nich se Vám bude hledat a číst lépe? Mně to první, ale může to být pouze subjektivní pocit. Chtěl jsem ale upozornit na to, že i staletími ustálená pravidla nemusí být vždy to správné.

  • Dovolím si oponovat. Vzhledem k tomu, že zkratka „s. r. o.“ zastupuje několik slov, je třeba důsledně mezery dodržovat, aby to bylo na první pohled zřejmé. Toto pravidlo neplatí u některých kodifikovaných zkratek, jakými jsou např. JAR, USA apod. Nedokážu odhadnout, jestli by u společnosti s ručením omezeným k podobné kodifikaci někdy v budoucnu dojít mohlo, ale pochybuji o tom.

    Třeba u data je odstranění mezer jedině na škodu, protože zápis 10.12. by se pletl se zápisem času (10.12). Pravidla sazby mají totiž dva hlavní účely:

    1. rozlišovat různé významy

    2. dobře vypadat, resp. dobře se číst.

    V okamžiku, kdy zrušíme mezery v datu, nastane problém, jak zapisovat čas. Do toho máme ještě zápisy sportovních výkonů atd. Není proto možné samovolně tato pravidla měnit. Datum bez mezer totiž úplně postrádá logiku. Vždyť 10. prosince 2005 je taky s mezerami…

    Zápis data s mezerami se mi čte MNOHEM lépe.

    Setkal jsem se i s názorem, že před vykřičníkem, by měla být mezera, protože to lépe vypadá a vykřičník není nalepený na slovo. Co na to říct?

  • Nemůžu než souhlasit, ale:

    Jedna věc jsou pravidla, druhá věc je úzus.

    Například zmiňované datum: Většina lidí píše 12.10.2005 a s časem si to neplete, protože čas zapisují 13:42:05. Jak by taky ne, když je takto zobrazován čas ve Windows.

    Nechci měnit pravidla typografie, ale spíš mám pocit, že ačkoli budeme tvořit typograficky přesné návrhy (weby, výroční zprávy, atd.) přestane tomu valná část národa rozumět. Protože si prostě na internetu lidé zvykli používat něco jiného a najednou jim datum, en pomlčka (ta je v souvislosti se spojovníkem na celý článek) nebo čas přijdou divné.

    Co se týče vykřičníku… To opravdu nestojí za to komentovat ! :)

  • JT: To už narážíme na něco jiného. Potíž je v tom, že z historického hlediska mají různé jazyky různá pravidla sazby (např. uvozovky). Jen proto, že většina lidí zapisuje uvozovky špatně, protože jsou tak zvyklí, se tato pravidla nezmění. Zápis času 13:42:05 je u nás vyhrazen pro zápis sportovních výkonů.

    Já samozřejmě vím, jak je těžké daná pravidla dodržovat už vzhledem k tomu, že jsme do jisté míry pod nadvládou anglofonních zemí, která mají pravidla odlišná (internet, software…). Nicméně upozorňuji, že sazební pravidla se řídí pravidly konkrétního jazyka, jsou jeho součástí a nemohou z něj být jednoduše vytržena nebo nahrazena cizími. Například od angličtiny se v mnoha ohledech výrazně liší.

    Lidé totiž dělají většinu chyb z neznalosti. Proto o této problematice také mluvím (píšu) — aby se zlepšilo obecné povědomí.

  • K těm zkratkám bez mezer – jak byste psali to všeobecné P.O.Box? Velké B, malé b, mezery, tečky?
    Vídám to snad v pěti variantách.

    K času: ÚJČ AVČR dává jednoznačně přednost psaní s dvojtečkami a rozhodně to nevyhrazuje sportovním přenosům.

    K moc velkým mezerám tam, kde se nám nelíbí – filuta webmaster firmy, pro kterou nyní koriguji všechny texty na nový web, chvíli plakal, když jsem jim rozsekala jejich krásnou zkratku „a.s.“, a potom tu mezeru lišácky zúžil. Mezera tam tedy je, ale zase ne tak řvavá.

    Nejsem typograf, ale docela by mě zajímalo, co Vy na to.

    A pro autora článku: Doporučila bych každému, kdo píše něco o češtině, aby svůj článek přinejmenším „prohnal“ Wordem. Autor asi nemá rád slovo „obchodní“, a tak je zkomolil dvakrát, pokaždé jinak. (Vsuvka, kterou chcete vložit za spojku „a“, zahrne do sebe i tu spojku, takže se nepíše čárka za tím „a“, ale před ním, tedy takto: … argumentační schopnosti, a pravdu povediac, ani se nedivím, …)
    Neberte to jako rejpání, ale pokus o pomoc. Překlepů tam máte víc, ale už Vám dám pokoj. Mějte se prima, zdravím všechny.

  • Ad korektor. U P.O.Boxu si nejsem jistý, nahlédnu ještě do literatury.

    Zúžená mezera je rozhodně dobré řešení, doporučuji používat hlavně ve větších nadpisech, na akcidenčních tiskovinách nebo v architektuře.

    Díky za upozornění na chyby. Psal jsem v anglickém Wordu, kde nemám nainstalovanou kontrolu češtiny, takže jsem pár věcí určitě přehlédl, budu si dávat větší pozor. Vidím, že máte zkušené oko.

  • Osobní zkušenost: Do s. r. o., a. s., či do letopočtů a podobných optiku kazících částí sazby píšu VŽDY PŮLMEZERU.

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archivy

Rubriky