Typographie, grafika, čeština et cetera


Jak se dělá animovaný spot

6. 8. 2006

Po delší době, kdy jsem pracoval na spoustě komerce, jsem dostal nabídku k velice příjemné práci. Nadace Partnerství pořádá v rámci programu Strom života anketu Strom České republiky 2006. Spolu s kamarádem Pavlem „powermacem“ Hrubošem jsme zpracovávali propagační materiály reklamní kampaně, která startuje dne 1. 8. 2006, mimo jiné i kraťoučký animovaný spot pro televizní vysílání. V následujícím příspěvku se pokusím na tomto jednoduchém příkladu popsat, jak taková věc probíhá, jaká má úskalí a na co je třeba si dát pozor, aby vznikl pokud možno co nejlepší produkt.

Strom života – Isaac Newton

Východiska

Hned začátku práce jsme si stanovili hlavní cíle kampaně (ártdájrektři a marketinkdájrektři tomu moderně říkají bríf), budu raději rovnou citovat ze zadání zakázky:

Anketou chceme upozornit na význam stromů pro životní prostředí. Prostřednictvím stromů, chceme přivést lidi k zájmu o prostředí, ve kterém žijí. Chceme podpořit sázení stromů a péči o ně. Tato na první pohled pouhá hra má schopnost přimět lidi, aby si více všímali a více se zajímali o osud krajiny, která je obklopuje. A to je vlastně hlavní myšlenkou ankety o nejsympatičtější stromy.

U tohoto typu práce máme obrovskou výhodu v tom, že se nejedná o propagaci technického charakteru, nesnažíme se prodávat motorové pily, opalovací krémy nebo zlevněné zájezdy, vzniká tedy dostatečný prostor pro uplatnění vlastní výtvarné a myšlenkové vize, máme relativně málo omezení, poněvadž nejsme svázáni konkrétním výrobkem, ale prezentujeme myšlenku, nápad. Kromě toho je téma přírody a stromů až nebývale pestré.

Reklamní předměty

Práce na projektu začala vymyšlením sloganu „I velcí lidé měli svůj strom… a jaký je ten váš?“, jehož autorem, stejně jako námětu reklamního spotu, je kolega Pavel. Na tričkách a samolepkách jsme slogan rozvedli do podoby tří témat vztahu člověka a stromu — Adam a Eva, Isaac Newton a Budha —, pro jejichž život a život ostatních lidí měl strom zásadní význam. Jednotlivé příběhy myslím netřeba detailně představovat, jejich znalost patří k základnímu vzdělání. Téma vzniku teorie gravitační síly, legendární osvícení Isaaca Newtona po dopadu jablka, jsme vybrali jako námět animace. Tady došlo k první chybě, které jsem se dopustil. Protože se trika tiskla se značným předstihem, nedokázal jsem odhadnout, jakým způsobem budeme animaci zpracovávat a jestli zvolený výtvarný styl bude pohodlně realizovatelný i ve 2D animaci (nebyl).

Strom života – plakáty k anketě

Výtvarná složka

Každopádně coby jakýsi základ se vytvořená stylizace Newtona dala využít, rozpracoval jsem fyzika v několika desítkách kreseb, až jsem se dostal k finální podobě. Záměrně jsem vybral „retro“ barevnost, abychom zřetelně zdůraznili, že se jedná o příběh z minulosti. To mi dále umožnilo využít dvě poměrně zářivé barvy: okrovou pro oblečení Newtona a křiklavě červenou pro inkriminované jablko. Výtvarný styl jsme potom začali používat i na dalších propagačních materiálech, např. plakátech.

Strom života – storyboard

Storyboard

Stopáž reklamního spotu byla stanovena v rozmezí 20—30 vteřin, počítali jsme s vysíláním na celoplošné a kabelové televizi, dále i v kinech. Po dopilování kresebného stylu jsem přistoupil ke zpracování kresleného scénáře, jemuž se odborně říká storyboard. (Zmíněné dvě složky lze pohodlně prohodit, já jsem zvolil tento postup.) Storyboard je pro příběhovou animaci limitovanou časem naprosto nezbytný, protože dovoluje poměrně přesně určit načasování scén a styl kamery a střihu v jednotlivých záběrech. Ačkoliv to není obvyklé, já jsem vytvořil storyboardy dva. První z nich jsem si pro sebe nazval ideový — na něm jsem si zběžně nahodil základní prvky animace a nejpodstatnější scénáristické prvky. Druhý storyboard byl pojmenován vývarný a obsahoval konečnou grafiku spotu, přibližné časování a zvukový doprovod. Vlastně se dá říci, že už se v tomto případě jedná spíše o podrobný technický scénář, jaký známe třeba u celovečerních filmů.

Za dobu, co pracuji v oblasti reklamy, jsem se naučil, že forma prezentace je důležitá, a proto jsem si na druhé verzi scénáři dal velice záležet, byla totiž předložena klientovi ke schválení. Grafiku jsem vytiskl na formát A2 a nalepil na černý karton, účin byl, myslím, slušný.

O co jsem se ve scénáři snažil především:

1) Podat srozumitelně a vtipně Newtonův příběh
2) Vytvořit přesvědčivé prostředí
3) Zpracovat téma neotřele, aby byl spot jasně identifikovatelný

U práce na bodu dva jsem se velmi dobře bavil. Aby se divák mohl i ve velmi krátkém časovém úseku ztotožnit s prostředím, vymyslel jsem několik drobností pro oživení scény. Takových, aby nerušily, ale zároveň dodaly „filmu“ na uvěřitelnosti. Protože jsme náš příběh umístili na venkov, přidal jsem kromě ovocných stromů do scény kálející kravičku, letící ptáky a plující mračna. Detaily jsou u podobného typu práce dost důležité.

Výroba

Nějakou dobu jsme řešili, jaký animační postup zvolit. Vzhledem k tomu, že mé výtvarné podklady byly vektorové, uvažoval jsem o nasazení Flashe coby jediného animačního softwaru, který jakž takž ovládám. Kvůli oprávněným Pavlovým námitkám, mimo jiné ohledně nevhodnosti výstupu pro televizní vysílání, jsme jej zavrhli. Ostatně neumožňoval použít některé techniky, které jsem vyžadoval, nikoliv ovšem striktně (rozostření animace v prvním plánu apod.). Nakonec jsme se tedy dohodli, že MgA. powermac coby úspěšně dostudovaný animátor (gratuluji!) se chopí rozpohybování v kompozičním programu — Adobe After Effects — zatímco já mu budu pedantsky stát za zády a zahrnovat jej desítkami více či méně důležitých připomínek, což jsem následně s nebývalou rozkoší činil. Tímto mu děkuji za nebývalou trpělivost. Pracovní screenshot.

V průběhu výroby jsme zjistili strašnou věc. I přes pečlivou přípravu byla animace příliš dlouhá, překročili jsme stanovený časový limit. Mimo to došlo doslova na poslední chvíli ze strany zadavatele k rozšíření závěrečné části o další text a loga partnerů, s čímž jsme nepočítali. Nastala tedy nepříjemná práce, v průběhu níž došlo k očesávání od nadbytečného balastu nesouvisejícího s hlavní dějovou linkou. A tak jsme ubírali, zkracovali, vynechávali a dělali kompromisy, abychom i do krátkého časového úseku vměstnali pokud možno pěkný a čitelný příběh.

Ozvučení a postprodukční práce

Animace bez zvuku je jako maturitní večírek bez alkoholu, to dá rozum. Jelikož nemáme ani jeden dostatečné technické zázemí, ozvučení jsme vyráběli doslova na koleně (a na něm položeném notebooku), a tak je výsledek — řekněme obstojný. Zvuky jsou z různých zdrojů a v různé kvalitě, snad ale nebudou až tolik rušivé, aby citlivé divákovou ouško došlo k výraznější újmě. V hodině dvanácté (rozuměj v plánovaný den vysílání) jsme dostali dabing závěrečné části od z poloprofesionálního studia na brněnské JAMU a doplnili jej do hotového filmečku.

S tou profesionalitou to ale nebude tak horké, jelikož přiteplený hlasový doprovod se hodí spíše do spotu na propagaci dámské inkontinence. Chyba byla, že jsme nebyli při nahrávání přímo ve studiu, ale to ani nebylo z časových a organizačních důvodů dost dobře možné. Museli jsme tedy pracovat s tím málem, co bylo k dispozici, takže z nahraných materiálů se použilo jen nutné minimum. Pro zvětšení dynamiky mluveného slova jsme zvukovou stopu o několik procent zrychlili, snad je výsledek aspoň trochu snesitelný. Poslední úpravou pak bylo citlivé přidání šumu a nečistot do hotového filmu, abychom posílili jakýsi starobylý dojem z historického námětu (přestože vzhledem k vročení scény to není úplně logické, filmový průmysl tehdy samozřejmě neexistoval).

Co se povedlo a co ne

Animace je krátká a s tím souvisí její hlavní neduh. Scénář se ukázal být příliš komplikovaný na tak krátkou stopáž, proto děj možná působí až příliš rázovitým dojmem. Mým záměrem byl řekněme pomalejší, plynule odsýpající příběh s vtipným vyústěním. O nepovedeném hlasovém doprovodu jsem už hovořil, naopak z hlediska zapamatovatelnosti jsme kresebné 2D zpracování zvolili dobře. V dnešní době se s podobným typem reklamních spotů setkáváme jen sporadicky, čili každá vlaštovka podobného typu má šanci zaujmout.

Finální verze animace (WMV, 3 MB)

Celoplošná televize nakonec sponzorování akce formou uvolnění vysílacího času odmítla, a tak se s hotovou animací setkáte zřejmě jen na kabelových televizích, případně před projekcí na filmových festivalech. To ovšem nikomu nebrání, aby Strom života podpořil. Komu není osud české krajiny lhostejný, může poslat dárcovskou SMS. Podrobnosti se dozvíte na webu Nadace Partnerství. A já jdu na pivo.

24 komentářů k článku „Jak se dělá animovaný spot“

  1. Jan Brašna tvrdí:

    Martine, zrovna Flash by nebyl tolik problematický, anžto díky vektorovému formátu lze výstup hnát až do HD bez ztráty kytičky, a pokud se nepletu, tak v poslední inkarnaci umí práve i DoF – hloubku ostrosti.

    Každopádně práce moc pěkná, jen smekám.

  2. crackonosh tvrdí:

    Honzo, moc se v nových verzích Flashe nevyznám, dělám v něm vlastně jen výjimečně a moc mě to nebaví. :) Jinak díky za informaci, tu hloubku ostrosti jsem považoval za dobrý nápad a nenapadlo mě, že by ve Flashi něco takového vůbec šlo, to je pro mě novinka.

  3. JPAS. tvrdí:

    No musím říci, že to dějové očesání je dost znát, chtělo by to ještě jednou tak delší spot. Grafika a zpracování se mi jinak víceméně líbí i se zvuky.

    A podle mně by to ve Flashi opravdu nebyl problém…

  4. Huggi tvrdí:

    celkovy zpracovani vyborny..ale svedcil by tomu ten delsi cas..nevedet o co jde musel bych chvilku premejslet..(kazdopadne bych, ale prmejslel takze to ma smysl;) a ten hlasovej doprovod..neni tak spatnej..jen mluvi trochu nosem..

  5. Jan Brašna tvrdí:

    Flash znám jen povrchně, sám se v něm vrtám taky jen vyjímečně, tudíž tohle je jen mé tušení, nic víc.

    Každopádně vzhledem k výše uvedenému – bylo by možné někde vystavit celou stopáž?

  6. crackonosh tvrdí:

    → Jan Brašna: Možné to bohužel není, jelikož delší verze v nějaké odladěné a koukatelné podobě prakticky neexistuje. Můj osobní plán byl vytvořit i prodlouženou variantu, ale, technicky vzato, by s tím ještě bylo dost práce a nechci kolegu Pavla nějak zdržovat od jiných a momentálně neodkladných věcí. Škoda.

  7. Ukee tvrdí:

    Flash by to zvládl. Hloubka ostrosti, resp. úroveň rozostření je od poslední verze dostupný, takže v tom by problém nebyl … jediné, co by problém byl je synchronizace se zvukem, ale to se dá vyřešit skriptováním.

    A taky by tam byla trošku potíž s tím následným zkracováním. Jak s tím člověk nepočítá od začátku, tak je to hrůzná práce.

    Ve Flashi se „trošku“ vrtám :)

  8. Tower tvrdí:

    Nápad to byl velice slušný, nicméně omezení, zejména pak čas srazil kvalitu (a s tím i profesionalitu) celého spotu na minimum. Vidět to v kině, tak mě to nemá šanci zaujmout, protože to postrádá hlubší dějovou linii, což by se možná dalo vyřešit přidáním snímků nebo zlepšením výstižnosti. Ten konec mi také připadá divný – je moc dlouhý a v jiném stylu. Vše to mělo být „na jedné vlně“. S tím zvukem jste měl měl pravdu, není se s čím chlubit. Volil bych jiný hlas a méně slov. Když to sečteme, tak pokud ten spot televize viděla, nedivím se, že odmítla…

  9. crackonosh tvrdí:

    → Tower: Jen bych doplnil, že televize spot neodmítla na základě jeho kvality (nebo nekvality, chcete-li), to byla věc dohody mezi ní a Nadací Partnerství. Nečtete příliš pozorně.

  10. Petr tvrdí:

    Moc hezká reklama :) Skoda že nepoběží ;)

  11. Jirka tvrdí:

    Prima prima prima :-)
    Barevně mi to docela dost připomíná motiv na současné Kofole – taky jsou tam jakýsi 2-D „neandrtálci“ ;-)
    Jinak, na těch obrázcích jsem ani nepoznal, že to je kálející kráva – spíš se to zdálo jako poletující mouchy, ale jinak docela fajn :-)

  12. powermac tvrdí:

    Kolega Martin má porušený barvocit, takže bych to nesváděl na Kofolu.

  13. crackonosh tvrdí:

    → Powermac: A sakra. Tak já to léta celkem úspěšně tajím… a ty to musíš vyslepičit. Zahajuji protestní hladovku, měsíc nesním nic bez masa.

  14. Jirka tvrdí:

    Správně – slepice se musí všechny sníst. Možná i kohouti ale! :-)

  15. Jiří Tvrdek tvrdí:

    Barevností mi to lehce připomnělo Šmalcovu abecedu, tenhle retrostyl můžu. Čeho je dle mého názoru škoda, jsou dost mizerné zvuky — asi jste neměli na výběr, ale je to skoro jako byste místo vlastních obrázků používali wordovské cliparty. Konec tomu nesedí, ale vzhledem k pravděpodobné časové tísni „se to dá“.

  16. Tower tvrdí:

    crackonosh: Nevím, zda to ještě budete číst, ale napíši svou odpověď.

    Číst umím, bylo tam uvedeno „že nakonec odmítla“ – o důvodu takového činu žádná informace, možná na webu nadace, který jsem nenavštívil. Každopádně jsem tu poslední větu myslel spíš ironicky. Jinak si stále stojím za tím, že hlavní negativní skutečností je snaha „nacpat“ vše do krátkého spotu. Možná jste to mohli prodloužit, když to nepoběží v televizi, ale „jen“ v kinech.

  17. paskal tvrdí:

    Jo tak me se to nelibi, a v podstate souhlasim s Tower. Navic me neprijde ani zajimava hlavni myslenka ani vytvarny styl ale to je vec nazoru. Podle me by se dal na takove tema udelat mnohem zajimavejsi spot, a hlavne v uplne odlisnem vytvarnem stylu, neco ve stylu samorostu jakuba dvorskeho. Navic, cilova skupina (coz rozhodne nejsou deti) vyslednou grafiku podle me neoceni.

  18. powermac tvrdí:

    paskal> Clovek se zavdeci nejlepe proflaklym tracem a animovanou vyplni. Fuck off story, nemuzu nez jen souhlasit.

  19. paskal tvrdí:

    powermac> Mily Pavle, ja si prave naopak myslim ze pribeh je fajn vec – kdyz je dobre napsanej a zpracovanej. Takze nic proti pribehum.

  20. paskal tvrdí:

    Prave jsem videl (patrim tez k Paskalu) ten spot, o kterem je tady rec – tedy Strom České republiky roku 2006 – a musim rict, ze se mi absolutne vubec nelibi zpracovani. Naprosto souhlasim se svym paskaloznim kolegou (viz vyse), ze jde o velice nevhodny styl. Detinske a primitivni… je to podobne jako ta zrudnost na CT o pubertacich v radoby South Park stylu (Pakárna), nebo treba uz dnes kultovni http://www.doodie.com.

    Co se mi libi je ten pribeh. A proto mi nezbyva, nez polozit tvurcum jedinou otazku:
    Proc – kdyz uz se nasel animator – se nenasel i vytvarnik?

    Chapu, ze patrim k jine skupine tvoricich lidi, ale nehledejte v me pripomince nic jineho, nez osobni nazor.

  21. crackonosh tvrdí:

    Pascal + Pascal: Ocenil bych, kdybyste se aspoň podepsali vlastním jménem nebo přezdívkou, abychom tady z toho nedělali propagaci vaší firmy. Mé jméno najdete v patičce každé stránky.

    PS: Na toho výtvarníka jsme zapomněli, tak snad příště. Díky za radu!

    PS2: Doodieho považuji za špičkový animační počin.

  22. powermac tvrdí:

    Dovolte mi se pozastavit nad výše zmiňovanou Pakárnou. Výtvarná a dějově zrůdná podoba, jakou na sebe vzal tento primitivní seriál, chcete přirovnávat k naší animaci? Jak je libo, každému se tvorbou zavděčit nemůžete, ale krátkým spotem na rozdíl od Pakárny neurážíme. Slibuji, příště budeme lepší než vy!

  23. parasite tvrdí:

    Já se vám snad musím omluvit. Mě se spot prostě nelíbil (viz to co jsem pod jménem paskal napsal výše) a podepsal jsem se tak, protože jsem myslel, že mluvím za paskal, ovšem nastalo něco, co jsem nečekal, a sice to, že skákalovi se narozdíl ode mně líbil váš příběh a tak napsal svůj příspěvek, aby vše napravil a tím to úplně zamotal. Na druhou stranu ja nesouhlasím s tím co napsal on, myslím že vás spot je viditelně lepší než pakárna a výstřelek typu doodie je myslím skákalův divný smysl pro humor. Takže dávám za pravdu powermacovi. Ale přestože se omlouvám, tak doufám že příště budete lepší (jak sami slibujete).

  24. powermac tvrdí:

    parasite> O tom nikdo nepochybuje.

Zanechte komentář

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu