Proč nesnáším Helveticu

Lidé až zoufale rádi podléhají dobovým módám. Největším tahounem mas je ze začátku vše to, co je nové, neokounané, nebo má jakýsi punc protestu — revolty proti čemukoliv. Protest vnímáme jako samozřejmý doprovodný jev nevybouřeného mládí. Shovívavě přivíráme oči a s povýšeným výrazem mávneme rukou, abychom dali najevo, že to vše dávno známe a moc dobře víme, že každý protest dříve nebo později skončí umírněně sklopeným zrakem a splynutím se zlatým středním proudem.

Ta Helvetica mě už začíná srát

Každá touha po výjimečnosti, která najde dostatek sympatizantů, stává se sama mainstreamem, tedy tím, proti čemu se bouří. Stává se fádní, nevýraznou, bez nápadu, stává se potravou mas.
Slovo móda označuje společenskou dohodu, která nařizuje, jak se chovat, jak vypadat a co říkat, abychom měli pocit soudržnosti s kmenem. Veškerá výjimečnost, kterou nám příslušenství k nějaké módní vlně propůjčuje, není nic více než sebeklamem a místo kýžené svobody rozhodování nás neustále omezuje. To je ostatně myslím dostatečně známý fakt.

Rozeznávám však ještě specifickou formu módy jako společenské dohody. Tu, kterou její stoupenci nazývají trvalou, neměnnou, někdy dokonce přímo tradicí. Je to zakuklená mutace nedospělé mladické módy a mnohem více než protestem je prachobyčejnou leností. Vše, co už je vymyšlené a funguje, uctivě označujeme slovem tradice a nekriticky přejímáme za své. Tradice je nedotknutelnost, dokonalost, nejvyšší meta. Tradice nás nenutí vymýšlet nové, ale umožňuje bezostyšně omílat vyzkoušené jen proto, že si tím notně usnadníme práci.

A tak je to s písmem Helvetica. Písmo kvalitní, výborně čitelné a s obrovskou šíří uplatnění, ale zároveň za posleních deset patnáct let až neskutečně okoukané, nezajímavé a obyčejné. Zlaté pravidlo všech grafiků, typografů a sazečů je použít Helveticu, když se nechce nad prací přemýšlet. Písmo, které postrádá jakýkoliv emoční náboj, charakter, ale „vypadá dobře“ prakticky ve všech stupních a řezech (a že jich má požehnaně).

Trocha historie

Helveticu licencovala firma Apple pro svůj operační systém Mac OS jako jeden z vysoce kvalitních fontů pro univerzální použití. Na začátku devadesátých let by na PC platformě, která tehdy Macu nemohla ani zdaleka konkurovat, zpracovával grafiku jen naprostý zoufalec. Mac byl lepší, rychlejší a byl pro něj primárně vyvíjen profesionální (nejen grafický) software. Od té doby se traduje, že na Macu dělají grafici a na PC amatéři. Je to jeden z mnoha překonaných a stokrát vyvrácených mýtů, protože dnes vyrábí Apple předražené bytové doplňky, které poráží PC výhradně na poli designu.

Nicméně protože v prehistorii boje PC versus Mac byla kvalitní Helvetica dodávána spolu s operačním systémem a držgrešle Microsoft nechtěl investovat do licence na profi fonty a nechal si od písmolijny Monotype vyrobit lacinou a (slušně řečeno) prapodivnou variaci nazvanou Arial, byly karty docela zajímavě rozdány.

Když posadíte amatéra k počítači, vyrobí za pár minut letáček a použije první font, který mu daný program nabídne. Konkrétně Arial nebo Times na PC (a buďme rádi, když to nebude Comic Sans). Celý svět je přecpaný, nasycený amatérskou „grafikou“ realizovanou Arialem nebo zmršeným Timesem. Milony navštívenek, miliardy letáků, kalendářů, katalogů a plakátů jsou založené na stále stejných písmech. A jak se odlišují od amátérů praví „profesionálové“?

Používají Helveticu.

To myslím vážně. Většina rádoby erudovaných lidí se vysměje každému, kdo použije Arial, ale hned vzápětí vysolí návrh, který bez rozpaků vysází Helveticou, protože to je přece to tradiční a vyzkoušené písmo. Začněme prosím společně pracovat na demýtizaci oboru a přestaňme konečně používat tu otravnou Helveticu. Myslím, že nejsem sám, komu by se opravdu ulevilo.

Komentáře (22)

  • tož já do toho jdu s tebou. slibuju, že Helveticu nepoužiju ani gdyby mě na kolenou prosili. a Arial taky ne. a Ariel radši taky používat nebudu. stejně je drahej.

  • Souhlasím s článkem. Helvetika je takový švýcarský nožík – je dobrá na všechno. Ale taky mě nebaví jak to každý všude cpe.

  • pracuju v reprocentru – děláme laserdigitální tisk, razítka, letáky, vizitky… nedovedu pochopit, jak si někdo může navrhnout a schválit něco v timesu (hnus!) nebo v helvetice. umírám u toho rozplizlou nudou. snažíms se vždycky lidem nabídnout zajímavější font.
    přijde mi, že máme v (prehistorickém) meku v práci samé napodobeniny pěkných drahých písem, protože mi často nic neříká název, ale podoba ano. u nejkonzervativnějších lidí používám aspoň optimu, pak krásný (snad se nespletu) meta plus (je to nějaká ukradenina určitě), v minulé rkelamce jsem ráda používala písmo firmy oskar – jmenovalo se schullbuch, ale to co máme pod tímto názvem tam kde jsem teď, je něco jiného… doporučíš nějaké pěkné fonty? a případně samozřejmě kde je získat? :) doma mám PC a ráda bych si tu sázela pěknou grafiku, ale žádná česká písma v podstatě nemám.

  • Taky bych se přimlouval za nějaké doporučení. Ve vašem oboru sice nedělám, ale když bych něco chtěl sesmolit tak abych se za to nemusel stydět ani před profíkem. A pokud by to bylo dosažitelné na různých platformách (pro web) tak by to bylo vůbec nejlepší.

  • Ad řetězka: S pěknými fonty je to těžké. Musí se za ně platit. Existují desítky světových písmolijen vyrábějících kvalitní písma, ale jejich cena překračuje částku, kterou si může normální smrtelník, který se grafice nevěnuje profesionálně, dovolit.

    Procházet free fonty je zdlouhavé a nemusí se setkat s úspěchem. Zkus alespoň projít odkazy na typo.cz http://www.typo.cz/_zdarma/zdar-fonty-cs.html

    Jinak dost často se u zahraničních písem můžeš setkat s problémem v české diakritice (chybějící nebo chybné). Se středoevropským kódováním vydává všechna písma německá písmolijna URW++.

  • Ad lumpik: na Windows aby člověk hezké systémové písmo pohledal. Nepokradeš, říká jedno přikázaní. Nevím, zkus odkazy na typo.cz uvedené výše.

  • Nejsem typograf, ale osobně se mi velmi líbí písma rodiny DejaVu. Jsou zdarma a v Linuxu často už v základní distribuci.

  • To s Comic Sansem je velice trefné:) Vlastně je trefný celý článek. Helvetica je nuda.

  • helvetika je nudne,, ale moc povedene pismo. Je jednim z mala dostupnych fontu, ktere jsou tak vsestrane pouzitelne. Je bez výrazu, bez osobity, samo o sobe nic nesdeluje, je neutralni asi jako seda barva. Dalo by se rict, ze tim clovek nic nepokazi, kdyz jej v nejakem letáku pouzije – treba jako druhy doplnujici font…. proto se pouziva,,, je zkratka fakt dobreee :)
    Pismo dejavu neni spatne, ale ty rozpaly jsou divne – alespon tedy na pc

  • Nebude pak leták s tímto písmem nudný, neutrální, bez osobity a bez sdělení?:)

  • Pěkný článek. Pokud je tedy tahle hellveť tak zoufalým „zlostandardem“, co bys tedy navrhoval jako ten pravý MEGAHIT pro všechny?

  • myf: Neexistuje žádný megahit pro všechny. V ideálním případě každé písmo má svůj vlastní účel. To zní samozřejmě značně vznešeně a realita je jiná. Chci jen naznačit, že je chybou používat jen a pouze jedno písmo. A není důležité, jestli je to Helvetica, nebo něco jiného. Existuje spousta krásných písem, která můžeme považovat za „univerzální“ (třeba Frutigerova), ale mohlo by se jím lehce stát totéž.

  • Keď dostanete Helveticu v design manuale asi s tým veľa nenarobíte:(. Inak sa jej vyhybam. Frutiger ma krasne pisma, to áno. Veľmi sa mi páči aj Cronos.

  • Pěkný článek.

    Nevíte prosím někdo, kde by se dal získat alespoň náhled na font Františka Štorma? Děkuji.

  • grafiku: Co treba zkusit google? No ale http://www.pismolijna.cz/ by melo pomoci…

    K helvetice: nepovazuji za spatne takove ty univerzalni pisma jako Helvetika, pripadne mnou oblibeny Myriad a dalsi. Jsou proste vhodna tam, kde jde v prvni rade o obsah a to, troufam si tvrdit, je vec celkem casta. Neprekypuji eleganci, ale prave proto citatel nevnima v prvni rade formu ale obsah.

    Aha, sorry asi nejsu clovek, ale na fora fakt nepisu diakritiku…

  • Ad DejaVu: jsem rád, že se líbí, ale primární účel písem DejaVu je být „pouze“ dobrým dělníkem pro obrazovku, použitelným pro co nejvíce národů (světová dominace). Jak návrhem, tak také realizací a použitým formátem. Jako systémové písmo, do prohližeče apod. je perfektní, na prezentace se také snese, ale nesnaž se jím tisknout víc, než třeba taháky nebo pidipoznámky. Sám si můžeš vyzkoušet, jak na papíře bude písmo ploché. Pokud se ti líbí, plynule se ti čte a usnadní ti práci s počítačem nebo PDA, znamená to jenom to, že plní dobře svůj účel. A to je dobře.

    Po typografické stránce se všichni snažíme, aby změny a přidávané znaky byly pokud možno správné, ale někde jsou určitě ještě rezervy. Konkrétně patková kurzíva je zatím spíše bastl a kerning také ještě není definitivní :-(.

    sss: můžeš se prosím podívat na wiki a pokud je to jiný problém než o kterém se ví tak ho reportovat? Klidně poslat obrázky, seznam špatných párů, prostě cokoliv.

    K tématu: helveticu ani arial osobně vlastně nepoužívám, Když už je někde zapotřebí tak použiji její náhradu od URW, které mi nevadí. Ale neposuzuji to podle toho, jestli mi vadí nebo ne, každé písmo má asi svůj účel, pro které je jeho použití vkusné i kdyby bylo sebenudnější. Pokud někdo hledáte hezká písma podívejte se třeba také po volně šiřitelných archivech, např. na CTAN nebo v distribuci GhostScript, GhostPCL, rozhlédněte se po volně šiřitelných fontech od písmolíjen. Kolikrát najdete hezká a použitelná písma a třeba se vám trefí do vkusu a budou se hodit k zamýšlenému účelu. Někdy najdete i s podporou češtiny, někdy si je budete muset počeštit sami. Sám např. pro technické zprávy používám Computer Modern, pro běžné texty třeba URW Palladio, pro elegantní nadpisy URW Gothic L (z jakého důvodu ale miluji kruhový návrh a hlavně tené řezy netuším), na lehké vzdušné texty Gentium, pro matematiku třeba Utopiu, pro manuály Charter… Písem je toho hodně a každé přirozně podtrhuje jinou náladu.

    Lumpik: prohlédni si archívy, zagoogluj, určitě si vou oblíbenou sadu časem najdeš. Akorát doporučuji hledat si pokud možno originální formát a nestáhnout první strojovou konverzi na kterou narazíš: písmo navržené v Type1 verzi převedené bez složitých úprav do TTF (nebo naopak) by se ti mohlo lehce spíše zhnusit než aby se ti zalíbilo. Navíc ve většině používaných systémů není s podporou obou formátů problém. Hodně štěstí.

  • Článek vskutku nakažlivý. Avšak…
    Podobně jako Helvetica, na mnohé útočící svoji netečností, jindy písma stojící ve formální opozici, zamlžují oči a přirozený cit. Dobře si pamatuju na dobu svých prvních krůčků k typografii, spojených s až hladovou touhou po šťavnatém masu (míněno typomasu). Zvláštní je, že se mi tyto choutky periodicky vrací dodnes. Ovšem střídají je se stejnou pravidelností i tvarově přejedené cykly. To mi bývá nevolno z leckterého pamlsku, který jinak bedlivě strážím ve svém typoalbu. Za tu dobu už jsem stihl nesnášet téměř všechny Mistry písmaře, potažmo jejich produkty. Budiš mi odpuštěno.
    Nadužívání čehokoli ve spojení s nevhodným obsahem končí často nevolností.
    Jen mě mrzí, že zmiňovaná Helvetica dostává na kožich, zatímco fronta dalších okoukaných Velikánů se jí tiše smějí zpoza rohu.
    Viděl jsem mezi nima i Frutiger, Bodonku, Garamond.
    Všechny je rád používám… tedy když mám správný cyklus a důvod:-)

  • Helvetica je hezký zenový písmo. Osobně mi vůbec nevadí, že jsou jí všude po světě mraky. John Baskerville se taky používá v tuctech po X století a nic to nemění na jeho kvalitě. Helveticu používám rád a často. Ruku na srdce, kolikrát už nás zachránila před ohavnými patosy nebo nám vytrhla trn z paty když nestíháme dodat návrhy v termínu…
    To, že se s nějakym fontem roztrh pytel mi nepřijde jako moc chytrej důvod k typografikým revolucím.

  • Příspěvky jsou z let 2005/2006 a ejhle tvůrci fontu Helvetica vyšli s nově přepracovanou verzí ve 48 řezech: Helvetica NOW, a opět se jim tato úprava mimořádně povedla. Kdo s tímto fontem skutečně poctivě pracoval ve 4bodové a také ve 4metrové velikosti, asi mi dá za pravdu, že podobný, stejně kvalitní, velmi univerzální a dokonale čitelný font se hledá dost těžko. Vše na co se dlouho kouká, to zevšední, ale pokud bych měl vyjmenovat 10 stěžejních fontů, tak Helvetica by v seznamu nemohla chybět.

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archivy

Rubriky