Nečekaná věc se stala realitou: Pecinál vyrazil ze svého doupěte neřesti za účelem opájet se uměním vrstevníků, studentů brněnské Fakulty výtvarných umění. Může tedy přinést skromnou obrazovou reportáž pro ty, co to mají do Brna daleko.
Z pobočky na Údolní ulici, kde sídlí ateliér Intermédií, Environmentu, Tělového designu a podobných skopičin, jsem odcházel řekněme mírně rozpačitý (to se dalo čekat), a tak jsem pak chvátal do Rybářské ulice, že si trochu spravím chuť na něčem, co není tak úplně mimo hranice mého omezeného vnímání.
Lehce megalomanský a zároveň dosti pracný projekt z oblasti světelné typografie zrealizovala Šárka Dostálová, nakoukněte na její web.
Za fotky patří dík Powermacovi, můj milý fotoaparát se již odporoučel do věčných lovišť, odkud není návratu.
Otázka: je nedostatek invence způsoben pedagogem, nebo žákem?
A nechce se mi věřit, že si slečna Šárka pořídila folii určenou pro řezací plotter a tu pak následně prorážela otvor po otvoru ručně.
→ Emile Pastelko, opět se projevuje v maximální možné míře tvůj nerealistický optimismus ohledně technické/technologické revoluce, dál to asi nebudu komentovat. :)
Já jsem si prvně myslel, že Šárka neměla „fólii“ včetně primární samolepicí vrstvy, nýbrž pouze odpad — papír — ten perforovala a potom nastříkala, ale asi to tak nebude, spíše zde hraje roli ekonomické hledisko. Já bych si to taky nechal celé vyřezat, ale čeští studenti jsou lidé nemovití! A čtyři metry jsou čtyři metry, ten plotr by milion koleček řezal asi týden. Potom bys fólii musel nějak adjustovat, takže žádná sranda.
→ Pastile Emilko: špadně si pochopil název školy. Ne, FaVU opravdu není Fakulta Vědecké Utopie. ..nebo si při večeru se sklenkou vína zahýbal světovou zásobou alkoholu.
Šárku netřeba chválit, ta se pochvalí sama a „Blindfriendly“ mezi ostatníma doslova svítí.
Slečno Šárko, neberte mou poznámku jako výtku k výsledku Vašeho snažení. Zarazila mne spíše ta cesta, která k němu vedla.
Zanevřel jsem na články o umění, grafice a typománii; budu vás od nynějška častovat patetickými vzdechy ze zatím zoufale nevyužité kategorie Žena a život. Budu psát o lásce, nenávisti, přátelství a zradě.
Typografie a ženy – to už opravdu zaslouží zamyšlení. Samostatná kapitola by se mohla jmenovat třebas „Typotragie“ nebo „xanTypa“ či snad lépe „Times New Woman“ :-)
Co se týče Blind Friendly, fotodokumentaci ještě hotovou nemám, ale zde je alespoň link na exe soubor který se ovládá mezerníkem. Lze se z ní o projektu dozvědět více.
http://www.parasite.nofuture.cz/blindfriendly