Zákaz vstupu do 18-ti let

Jen bych podotknul, že pravopis je něco neuvěřitelně strnulého a špatně reagujícího na potřeby lidí. Rovněž to není matematika. Napsat česky něco, co odporuje „jakési normě“, ale každý tomu přitom rozumí, je rozhodně *mnohem méně špatné* než tvrdit, že 1+1=2,354.

Mám pocit, že ze zastánců „čistoty českého jazyka“ podle jediného správného kodexu vydaného AVČR se stává jakási podivná sekta, která se povyšuje nad ostatní a zapomíná, že jazyk je jen prostředek jak vyjádřit svoje vědomosti. A o tyto vědomosti hlavně jde, ne o jazyk ;-)

Jinak řečeno, je možné mluvit dokonale spisovně, ale přitom naprosto tupě…

eADo:
> „jazyk je jen prostředek jak vyjádřit svoje vědomosti. A o tyto vědomosti hlavně jde, ne o jazyk“
(O jazyk nejde ani v případě, že ten, komu ty vědomosti adresujete, Vaším jazykem nemluví?)

> kodex (~norma)
> – je strnulý
> – není matematika
> úzus
> – „proti „jakési normě“,
> – ale každý tomu rozumí“
> jazykovědci = samolibá sekta

Ono jde také o to, aby těm „vyjádřeným vědomostem“ někdo rozumněl. Právě to pak závisí také na **adresátovy** toho vyjádření a na tom, *do jaké míry spolu sdílíte konkrétní užitý jazykový kodex*. (Až potud s tím myslím souhlasíte). Pak ovšem záleží na tom, **“jak je onen kodex navržen“** — „kolik vědomostí a jak snadno se jím dá ‚protlačit'“. (S tím doufám také souhlasíte)
Tady je ale ten problém. Vy asi nebudete souhlasit s názorem, že je lepší (zvlášť pro větší systémy), když se někdo zabývá jakousi standardizací, a když se od uživatelů tohoto systému bude očekávat, že *“své interakce budou interpretovat dle těchto standardů“* (ano, ta paralela s technickými standrdy a UA je zamýšlená; odpusťě svýšenou hustotu cizích slov). To, do jaké míry tyto „sekty“ odvádí svou práci dobře nebo ne, je jiná otázka (na kterou předpokládám odpověď máte a máte ji i čím vyargumentovat).
Shrnuto: myslím, že jazyk „**je** matematika“. Každý jazyk je postaven a určité logice, která by měla být co nejpropracovanější a zároveň nejzvládnutělnější, a měla by tedy být pokud možno promýšlena „dopředu“ (konceptuálně) třeba i s přihlédnutím k danému úzu. Kodifikovat „za chodu“ je bezesporu velmi flexibilní a kodex je pak snadno zvládnutelný, ale myslím že je to na úkor jeho dalšího potenciálu. (Tohle téma je teda určitě nad moje kompetence a já taky nejsem lingvista ni filosof, enem so oň zajímám. Asi su sektář čo co.)

@ Myf: tím, že někdo napíše „skončil jsem 6-tý“ si sice vyslouží opovržení sekty ortodoxních češtinářů, ale rozhodně se nadá říci, že by mu někdo nerozuměl. Čeština opravdu NENÍ matematika, protože spisovná i nespisovná slova, slovní spojení či tvary jsou všem lidem bez rozdílu srozumitelná, slyší je totiž od malička, v televizi, čtou je v novinách.

@ crackonosh: to přirovnání je skutečně velice poutavé, ale kulhá. Pokud není WELL.DONE web WELL.FORMED, s velkou pradvěpodobností se zobrazí špatně, je zde tedy jasný a logický důvod pro snahu mít WELL.FORMED web.

Nicméně nevidím jediný podobný důvod pro snahu za žádných okolností nepsat „skončil jsem 6-tý“ či „je to blbec“ místo „skončil jsem 6“ a „je to člověk, který často chybně uvažuje“.

jj, MP to už napsal a zdařileji (pak že nejsou všechny jazyky vlastně programovací:). Jako příklad podobné úvahy rád uvadím svůj „průzkum“ : „Jaký je podle vás rozdíl mezi *důvodem* a *příčinou* / *následkem* a *důsledkem* a v čem tkví?“

Myslím, že dnes se tyto pojmy přinejmenším velmi volně směšují (já v nich také tápu a doteď nemám jasno který označuje co). Leč in illo tempore před cca padesáti lety se prý (PRÝ) ještě svědomitě rozlišovaly, což se dneska děje maximálně v ‚akademické‘ logice či právu. Je to tedy tak že ty významy zanikly? Přitom ten rozdíl (tedy znalost přesného ‚logického‘ významu) je nepopiratelně vhodná ‚přidaná hodnota‘ k informaci o dvou jevech a jejich moderním romatláváním si jen přiděláváme práci s upřesňujícími formulacemi, který by při znalosti „původního“ kodexu nebyly zapotřebí.

„6-tý“ sice pro pochopení sdělení není nikterak závažnou překážkou, ale i tak myslím, že podbné pokusy „usnadnit čtenáři čtení“ („no když mu to tam napíšu jak tomá jako číst, tak mi jako poděkuje, ne?“) mají v důsledku (následkem toho? :) ) účinek spíše opačný.

(Trochu jiná situace je samozřejmě v privátní komunikaci, ale tam si můžete nastolit úzus jaký chcete (všichni súčastnění) a pokud se shodnete, tak můžete mluvit klingonsky.)

„ixová“ – s měkkým i a „ipsilonová“ s tvrdým…

[Tomáš] Tak tady si dovolím nesouhlasit: pokud se chcete v textech odkazovat na geomerické souřadnice, pak to lze nepřímým opisem (osa x, osa y). Pokud chcete použít přívlastků shodných, o kterých mimo jiné pojednává článek v souvislosti s pojením čísel a slov, pak jako nejpoužitelnější se mně osobně osvědčuje zápis x-ová, y-ová namísto typograficky správného xová, yová. Důvodem je fakt, že písmena x a y oddělená pomlčkou jsou výraznější, a tudíš je patrnější jejich souvislost s popisovanými objekty.

crackonosh: Pokud bude web nevalidní, je značná pravděpodobnost, že ho některé prohlížeče budou interpretovat chybně. A takové věci jako alt taky mají smysl, jsou tam pro případ, kdy z nějakého důvdu není možné zobrazit obrázek.

Zakaz vstupu do 18 let mi zni, jako ze tam neni povolen vstup po dobu 18 let… Presnejsi by bylo „osobam do 18 let“ nebo „nezletilym“.

18+: Ajajaj, vidím, čtu, ale nerozumím. Věta:

Vážení, vaše názory neslhledávám pochopitelnými těm jenž nepoužívají spisovnou češtinu a proto je ani nemohu přijmout za své.

… prostě mluví za vše. Těch chyb, těch chyb… :)

→ Zbyňku, v oblasti jazykové kultury jde skutečně vždycky o věc svobodné volby každého člověka. Moje lamentace se ale týká především psaných projevů, firemní korespondence a oficiálních tiskovin, kde je v současnosti situace naprosto tragická. Tam vypovídá jazyková svévole autora pouze o jeho omezenosti.

P.S.: Do protisměru nejezdi, neohrožuješ jen sebe, ale taky ostatní „účastníky silničního provozu“. Zvol raději ten příkop. ;)