Typographie, grafika, čeština et cetera


Kozel zahradníkem, prase typografem. Jak zdevastovat školní písmo

19. 8. 2014

Letos se nám v oblasti školního písma pro děti nebývale urodilo. Máme se radovat?

Začalo to nedávno zprávou, že nakladatelství Fraus vydává učebnice s písmem Comenia Script A, které je svým názvem i vzhledem až nebezpečně podobné psacímu písmu Comenia Script autorky Radany Lencové. Jak k tomu písmu Fraus přišel? Studiem kaligrafie? Napodobováním písma jiného autora? Ani to, ani ono. Když se před několika lety u Františka Štorma prodávala digitální verze Comenia Scriptu, ve Frausu si koupili licenci a nyní tím stejným písmem sázejí své učebnice. Písmem Radany Lencové konkurují písmu Radany Lencové. S tím rozdílem, že jejich didaktické pomůcky jsou o desetikoruny levnější a našinec, jak známo, rád ušetří. Jaký je mezi oběma písmy rozdíl? Vlastně dost podstatný. Zatímco Comenia Script A byla původní verze školního písma, vzniklá z doktorské práce R. Lencové, aktuální verze je zdokonalená, přepracovaná, vychází z letitého testování na českých základních školách. Zjednodušeně řečeno: nakladatelství Fraus jsou typičtí vyčuránci, kteří by se rádi snadno přiživili na práci jiného člověka. To už je ale práce spíše pro právníky než pro mne, aby tuto bizarní situaci náležitě rozsoudili.

Dnes se z médií dozvídáme, že Nové písmo ve školách dostalo konkurenci. Jak je to možné? To dnes lidi nemají nic lepšího na práci než vymýšlet další a další psací vzory pro děti? Padesát let si na psací písmo nikdo nevzpomněl. Posledních šest let se zuřivě debatuje o tom, jak naše děti budou dementní, když začnou psát nespojitým písmem. A najednou zde máme vedle sebe tři nové psací vzory, které spolu mají na školách soutěžit. Nuže, podívejme se blíže na tento nový pokus z nakladatelství Nová škola, nazvaný hezky česky NNS Script (který pro jisté zjednodušení budu dále nazývat WTF Script).

Au au, nové písmo, to to bolí, au au.

Au au, nové písmo, to to bolí, au au.

Základní informace o tomto paskvilu písmu načerpáme na webu pisemetiskacim.cz. Píšeme tiskacím. Tiskacím? Co to je vlastně tiskací písmo? Dobrá otázka, děkuji za ni. Tiskací písmo je hovadský název pro něco, čemu se někdy dříve říkalo písmo hůlkové, což je jiný hovadský název pro nespojité lineární písmo, které se více než klasickým kaligrafovaným skriptům podobá tištěné abecedě. Důsledek pojmenování „tiskací písmo“ je, že dnes rodiče protestují proti zavádění „tiskacího písma“ namísto „psacího“ a brečí, že jejich děti nebudou umět psát. Vážení a milí, každé písmo, které napíšete rukou a psacím nástrojem, je „psací“. Proto se Comenia jmenuje Comenia Script, je to skript, písmo psané tužkou, perem, brkem, prstem, zaječí tlapkou. Oproti starému vzoru je sice zjednodušené a primárně nespojené, přesto je to stále písmo, které se píše, kupodivu docela pohodlně a rychle (přinejmenším rychleji než ten starý vzor).

Máme zde tedy nové písmo WTF Script, které o sobě tvrdí, že vlastně není skriptem, a já o něm tvrdím, že to není písmo, nýbrž prasení latinské abecedy. Radana Lencová, když koncipovala své školní písmo, vycházela ze studia latinky, inspirovala se především v renesančních skriptech a kursivách, které se vyznačují relativně dobrou čitelností. Renesanční skripty bez všemožných okras, ozdůbek a kudrlin, které na latinku později navěsila písma barokní a především klasicistní. Comenia Script vychází z kaligrafické zkušenosti, ale přizpůsobuje ji současnému zvyku, vkusu a novým potřebám. Navíc má velice propracovanou didaktiku a vychází z důkladného ověřování na českých školách.

Autor písma WTF Script nejenže neumí kaligrafovat, ale podle mého názoru ani neumí držet tužku. Co motivuje diagnostikovaného dysgrafika k tomu, aby učil ostatní psát? Je to buď nebetyčná drzost, nebo snaha svézt se na módní vlně a vydělat nějakou tu korunu za každou cenu. Nebo kombinace obojího, to bude asi nejlepší vysvětlení.

Každopádně — důležitější než motivace a politika je vždycky výsledek. A ten je v případě WTF Scriptu naprosto tristní. Jedním z problematických aspektů starého psacího písma, které se ve školách vyučuje, byly nevhodné, nepřirozené proporce. Zatímco u většiny tistěných textových písem i většiny čitelných (!) skriptů je poměr velké a malé abecedy zjednodušeně řečeno v poměru asi 3 : 2, u českého psacího vzoru je velká abeceda oproti střední výšce (výšce minusek) prakticky dvojnásobná. Zpomaluje to psaní, zhoršuje čitelnost a kazí vzhled psaného textu. Stejný nešvar se objevuje ve WTF Scriptu. S tím rozdílem, že písmo nakladatelství Nová škola si z matematiky a geometrie udělalo posvátnou krávu a liniaturu písma podřizuje matematickým zákonitostem vskutku důsledně.

NNS/WTF Scipt v praxi. Vypíchněte mi někdo oči.

NNS/WTF Scipt v praxi. Vypíchněte mi někdo oči.

Každý typograf a každý kaligraf vám řekne, že odvozovat písmo z geometrie je bohapustý nesmysl. A každý amatérský písmař začne své písmo navrhovat právě na geometrických základech. Je to ovšem pitomost. I u typicky geometricky konstruovaných písem, která vypadají, že vycházejí z kruhu, čtverce, obdélníku, kosodélníku nebo já nevím čeho, se provádí řada optických korekcí. Proto jsou horizontální tahy užší než vertikální, proto je střední výška písma výše než uprostřed verzálek, proto se příčky A, H posouvají dolů anebo nahoru směrem od účaří, proto bývá horní bříško B zmenšené oproti spodnímu. Vyjma modulárních písem, u kterých se zmíněné nedokonalosti berou jako charakteristický rys, vždy se před geometrií a matematikou upřednostňuje optické hledisko.

Ne tak u WTF Scriptu. Ten má totiž v konstrukci liter jasno. Minusky kreslí na polovinu verzálek. Příčky A, E, F, H klade důsledně doprostřed výšky znaků, jakkoliv absurdně to působí (viz A), bříška B kreslí stejně vypouklá, dokonce i diagonály M se setkávají uprostřed písmene. Stejné prasárny potom obsahuje i malá abeceda. Proboha! Kdy naposled jsme viděli písmo, u kterého jsou horní dotahy na dvojnásobek střední výšky? A viděli jsme kdy vůbec písmo, jehož minuska „t“ má dřík na výšku verzálek? Pochybuji o tom — takové písmo s největší pravděpodobostí vůbec neexistuje, protože by odporovalo konstrukci latinky, jak se vyvíjela poslední dvě tisíciletí. Autor WTF Scriptu je zřejmě jiného názoru, prezentuje nám zde alternativní verzi latinského písma… a dost možná i alternativní verzi reality.

Podstatou psaného písma je jeho plynulost, návaznost tahů, přirozenost vedení psacího nástroje. Pak se nemůže stát, že minuska „e“ bude mít zalomený oblý tah, při jehož psaní si vykloubíte obě ruce. Těžko se vám budou pohodlně psát písmenka osově souměrná (u, m, n), prostá jakéhokoliv sklonu, náběhů i výběhů. Vylámete si na nich zuby.

Samostatnou kapitolou je vyrovnání znaků, tedy mezery mezi písmeny. Autoři WTF Scriptu připravili digitální verzi písma, jsou jím vysázené doprovodné texty v učebnicích. A i z malých náhledů na webu je zjevné, že písmo je vyrovnané obludně, jestli vůbec je nějak vyrovnané. Abeceda je příliš těsná, v mnoha kombinacích děravá, a tudíž hnusná a nečitelná. Přitom přimeřené a přirozené mezery mezi znaky jsou jedním z nejdůležitějších parametrů čitelnosti vůbec.

Na tom písmu je špatné úplně všechno. Výčtem chyb, nedostatků a upozorňováním na amatérismus bychom mohli strávit hodiny debat a popsat další a další stránky textu. Jenom úprava „učebnic“ by vydala na pěkný semestrální úkol na některé vysoké škole. A mohlo by to být čtení neskutečně zábavné, kdyby se rukojmím podobných experimentů nestaly právě děti. To je na celé věci asi nejsmutnější.

Také ilustrace dělali odborníci.

Také ilustrace dělali odborníci.

Ale bylo by to stejně zbytečné. Pochybuji, že Nová škola, s. r. o., i s celým svým kolektivem debilů autorů písma a učebnic, bude mít aspoň špetku sebereflexe. Jestliže nebyli schopni věnovat čas a energii alespoň základní orientaci v problematice písma a psaní, je veškerá snaha marná. Rodičům bych doporučil, aby se WTF Scriptu vyhnuli co největším obloukem a svým dětem pořídili písanky Comenia Script. To je totiž jediná kvalitní alternativa ke starému psacímu vzoru.

79 komentářů k článku „Kozel zahradníkem, prase typografem. Jak zdevastovat školní písmo“

  1. Staník tvrdí:

    Budu za vyvrhela, ale já bych své potenciální děti asi nechal psát klasickým spojitým a k „personalizovanému hybridu“ ať se propíšou jako my všichni.
    Já osobně píšu hybridem který je asi ze 60% nespojitý ale z 80% se k němu chovám jako ke spojitíému (vytvářím děsně moc ligatur všeho druhu)

  2. Janek Wagner tvrdí:

    Jitka D. tvrdila 20. 8. 2014 at 7.16: „Dovolte mi pohled učitelky. Myslím, že největším problémem této kauzy je postoj MŠMT, které si mělo ohlídat, jak bude v budoucnu nakládáno s výsledkem projektu, který financovalo.“ MŠMT financovalo jen ověření písma Comenia Script ve vybraných školách. Nic víc. Informace naleznete například v článku http://www.ceskaskola.cz/2013/11/jan-wagner-causa-comenia-script.html nebo v dalších článcích na České škole http://www.ceskaskola.cz/search?q=comenia+script.

  3. Insider tvrdí:

    Opakování matka moudrosti.
    To „mimo mísu“ se vztahovalo ke zbytečné snaze o „odhalování“ odkud jsem, když v kvalitní diskusi se reaguje na věcný obsah příspěvku.)

    Reakce pana Martina Peciny, hlavně jejich forma, mě navíc ujišťují o tom, že když se k tomu, co je samozřejmě správci blogu známo (tj. nevím, z čeho se Staňa tak dětinsky raduje), ještě podepíšu, dočkám se jen ještě více „argumentů“ ad hominem místo věcných reakcí. Jménem se přihlašuji jen do diskusí, kde nebudu mít své jméno vzápětí spojeno pro všechny uživatele internetu s výroky kdejakého hulváta.

    K věci znovu a snad pochopitelněji:
    Není pravda, že pan Pecina ve svém článku pouze hodnotí kvalitu NNS Scriptu (a celkem s ním lze ve věcné složce tohoto hodnocení, = po oproštění od různých zbytečných expresivit, souhlasit).

    Ve skutečnosti:

    1. Bez argumentů osočuje majitele a pracovníky nakladatelství Fraus spolu s autory učebnic a pracovních sešitů pro primární výuku čtení a psaní tohoto nakladatelství, že jsou „vyčuránci, chtějící se přiživit na cizí práci“. Bylo by přinejmenším slušné definovat, o jakou cizí (nezaplacenou) práci, resp. (nelicencované) dílo má jít.

    2. Při svém hodnocení NNS Scriptu používá terminologii nehodnou vzdělaného člověka a o jeho tvůrcích vynáší ničím nepodložené dehonestující soudy.

    3. Stejně jako paní Lencová se snaží operovat s nedělitelným spojením psacího písma a didaktiky psaní. To je neudržitelný předpoklad, po světě existují psacích písem spousty, licencovaných i volných (např. vytvořených v akademické sféře za veřejné peníze), stejně jako různých didaktik, resp. přinejmenším dílčích metod používaných při primární výuce čtení a psaní, vznikají stále nové a je i samozřejmě možné je s písmy (jistěže při respektování autorských práv) kombinovat.

    4. Ohledně původu současného stavu věcí pomíjí úlohu paní Lencové, která se (podle mne) chová zcela iracionálně a s nereálnou vidinou naprostého monopolu na vše co souvisí s výukou psaní používající nespojité psací písmo se není ochotna téměř s nikým a o ničem stran svých písem, především písma Comenia Script Universal (byť zajisté dobrého), dohodnout.

  4. Martin Pecina tvrdí:

    Milý Insidere (po prostudování kontaktů na Vašem webu nabývám podezření, že můžete být sám Jiří Fraus, máte tam málo chlapů!)

    To „mimo mísu“ se vztahovalo ke zbytečné snaze o „odhalování“ odkud jsem, když v kvalitní diskusi se reaguje na věcný obsah příspěvku.)

    Máte jistě pravdu. Nechápu ale, proč se schováváte za tajemného Insidera a hovoříte o svém nakladatelství Fraus ve třetí osobě, jako byste s ním neměl nic společného („pro minimálně internetově gramotného člověka není problém se obrátit přímo na osoby odpovědné za jednání Nakladatelství Fraus, s.r.o., proč si koupili zrovna licenci na nějaká písma paní Lencové“). Je to prostě legrační, stejně jako Vaše „vysvětlení“ s hulváty, promiňte. Pokud nechcete být spojován s výroky kdejakého hulváta (například mě), nemusíte reagovat vůbec. Můžete mi taky napsat soukromý mail a tam si to vyříkáme bez dohledu ostatních a pod skutečnými jmény.

    1. Bez argumentů osočuje majitele a pracovníky nakladatelství Fraus spolu s autory učebnic a pracovních sešitů pro primární výuku čtení a psaní tohoto nakladatelství, že jsou „vyčuránci, chtějící se přiživit na cizí práci“. Bylo by přinejmenším slušné definovat, o jakou cizí (nezaplacenou) práci, resp. (nelicencované) dílo má jít.

    Za těmi vyčuránky si samozřejmě stojím. Domnívám se, že se snažíte využít popularity práce Radany Lencové a medializace Comenia Scriptu tím, že nabízíte zdánlivě identický produkt (Comenia Script Universal vs. Comenia Script A). Laická veřejnost se ráda nechá zlákat tím, že prodáváte písanky Comenia Scriptu „levněji“, jak informují zpravodajské portály. Jste tedy konkurenti onoho „sranda-nakladatelství Svět“ jak píšete o několik příspěvků výše. Z úst majitele/zaměstnance nakladatelství Fraus to zní minimálně jako mindrák, to jste si klidně mohl odpustit. :-)

    2. Při svém hodnocení NNS Scriptu používá terminologii nehodnou vzdělaného člověka a o jeho tvůrcích vynáší ničím nepodložené dehonestující soudy.

    Je o mně veřejně známo, že rád míchám literární žánry — odborné s laickým, krasomluvu s expresí — a taky že pro přiléhavé pejorativní označení nejdu daleko. Jestli si myslíte, že třeba takové krásné zvučné slovo debil není hodné vzdělaného člověka, tak to je Váš názor, byť komický. Snad mi za to nebude odebrán diplom. Možná máte problém s tím, že považuji autora WTF Scriptu za dysgrafika. Není to hodnocení nepodložené ani dehonestující, vychází z mé odbornosti.

    3. Stejně jako paní Lencová se snaží operovat s nedělitelným spojením psacího písma a didaktiky psaní. To je neudržitelný předpoklad, po světě existují psacích písem spousty, licencovaných i volných…

    Škoda, že jste si nepořídili nějaké jiné písmo, mohli jsme si ušetřit spoustu času.

    4. Ohledně původu současného stavu věcí pomíjí úlohu paní Lencové, která se (podle mne) chová zcela iracionálně a s nereálnou vidinou naprostého monopolu…

    Já jsem u žádného jednání nebyl, takže je těžko můžu hodnotit. Tvrdím ale opakovaně, že prospěje všem, když paní Lencová dostane zaplaceno od MŠMT a dohodne se na podmínkách, za jakých se to písmo co nejvíce zpřístupní veřejnosti.

  5. Insider tvrdí:

    No bezva, už je diskuse zajímavější.

    0. Nejsem Jiří Fraus. A fakt nezáleží na osobě. Navíc zkuste vzít v úvahu, že přes server Nakladatelství Fraus (dále jen NF) se s Vámi klidně může bavit i nějaký jeho externí spolupracovník, který s ním až tak moc společného nemá.

    1. Domníváte se nesprávně. Viděl jste někdy ty písanky NF, resp. zbytek soustavy, do které patří jako alternativa „spojitých“ písanek? Není na nich nic ani zdánlivě identického s písankami paní Lencové. Je na nich logo NF, mají svůj odlišný název, není ani v něm,ani jiným obchodně nekorektním způsobem použit název písma, které je v nich použito (Comenia Script A). Pouze na úvodní straně příručky učitele, která k nim patří, dodává se spolu s nimi v elektronické podobě a každý učitel ji spolu s nimi používá, je korektně a dostatečně podrobně uvedeno, jaké je v písankách použito písmo a kdo je jeho autorka. (V rozhovorech s novináři samozřejmě nelze zatajit, jaké je v písankách použito písmo. Tady paní Lencovou a její přátele – zdá se – nelze nikdy uspokojit. Zapřít autora písma, nebo ho uvést, vždycky to bude špatně…) A samozřejmě mají odlišný obsah.
    Podstata je v tom, že použité písmo je jen jedna složka písanky, jedna malá složka použité metodiky výuky čtení a psaní a těch metodik je mnoho různých.
    Láce či drahota je relativní, možná jsou spíš trochu drahé písanky paní Lencové a Světa.
    BTW, Svět není pro NF konkurence. Stačí se podívat na veřejné výsledky hospodaření v obchodním rejstříku plus na sortiment (a možná ještě k tomu vědět, že u „nespojitých“ písanek obou nakladatelství se bavíme o řádově stovkách, maximálně pár tisících kusů, tj. vzhledem k ceně o zanedbatelných obratech).

    2. Já radši používám expresivní vyjádření, neřku-li sprosťárny, jen když jsem pouze mezi lidmi, s kterými se navzájem známe a tedy vím, že mi ta „upuštění páry“ všichni prominou.

    3. Informace od insidera :-) : Nějak tak už to pravděpodobně vidí i v NF a budou v blízké budoucnosti pravděpodobně postupovat tak, aby s natolik „difficult people“, jako je paní Lencová a některé její okolí, neměli radši společného vůbec nic.

    4. MŠMT tvorbu ani pilotování učebních pomůcek zásadně nefinancuje a dobře činí. Jediná věc, která může udržet kvalitu učebnic, je konkurence (ovšem s podmínkou, že existuje dostatečně velký trh, což při českém financování školství bohužel splněno není). Vědí to v celé západní Evropě, o USA nemluvě, když to přestali respektovat např. na Slovensku a zavedli přímé financování přes státní zakázky, splakali nad výdělkem. Paní Lencová, když si chce písankami či písmem vydělávat, správně neměla dostat ani příspěvek na pilotování. Dlouho měla možnost vydělávat na licencování písma, případně i své vlastní metody výuky psaní nakladatelům (teď už asi ne, všichni zúčastnění si buď hledají nebo už našli jiné řešení). Místo toho si chtěla vytvořit monopol na přímé dodávky výukových materiálů v jedné velmi úzké oblasti. Jenže tak to prostě nefunguje…

  6. Martin Pecina tvrdí:

    Děkuji Vám za doplnění, pane Frausi Insidere. Mimochodem, zaujaly mne na Vás dvě věci: 1) Jak úzkostlivě tajíte své jméno a 2) jak mi stále nenápadně podsouváte, s kým se přátelím, abyste tím zpochybnil moji nestrannost. Nuže:

    1) Škoda, že se bojíte podepsat. On sice podepsaný názor nebude o nic lepší nebo horší, v každém případě ale bude mít o dost větší váhu než anonymní příspěvek. Dřív jsem tady měl napsáno, že anonymy budu mazat. Teď mě mrzí, že jsem to dal pryč. Mám radši skutečná jména než tajnosnubné přezdívky.

    2) Jestli Vás to uklidní, tak zopakuji, že nepatřím do okruhu přátel Radany Lencové. Rozumíte tomu? Můj text reflektuje moje soukromé názory, absolutně neovlivněné nějakými osobními vazbami. Vaše příspěvky mám taky mimoděk zpochybňovat proto, že patříte mezi zaměstnance do okruhu přátel nakladatelství Fraus?

    Pak je tady ale jedna věc, která mi neštymuje. Vy tvrdíte, že obrat (míněno zisk) na písankách je minimální, prodávají se ve stovkách, maximálně tisících. Na druhou stranu ale říkáte — ve shodě s jinými mediálními výroky, co jsem zaregistroval —, že paní Lencová na tom hodlá vydělávat. Tím asi myslíte slušně vydělávat. Sakrblé, tak jak může vydělat, když prodá tak málo? Patrně využije svůj „monopol“. Takže Vy teď bojujete za konkurenci ve výukových materiálech, ale zároveň pro Vás prý Svět konkurencí není. (Jistě dobře víte, že se zde bavíme se o daném segmentu trhu, nikoliv o celkové produkci jednotlivých nakladatelství.) Asi to nechápu, něco mi uniká. S tím pak souvisí můj podiv nad tím, že do projektu písanek investujete tolik energie, času a jistě i peněz, když jde o evidentně nelukrativní podnik. To mi ještě prosím zkuste vysvětlit, pak už opravdu budu hodný.

  7. Insider tvrdí:

    Ad neuvedení jména – zkuste to vzít tak, že i v dnešní době existují podobné funkce jako byl za c.k. monarchie tajný rada :-)

    Ad možný Váš jakýkoli vztah s paní Lencovou – naznačil jsem to jen jednou, tuším v prvním příspěvku, a klidně Vám věřím, že tomu tak není.

    Vysvětlení k poslednímu odstavci:
    Jsem si dost jist, že paní Lencová na Comenia Scriptu hodlá vydělávat. Stejně tak jsem si ale jist (z toho, co dosud činí), že to prostě neumí. Proto utrží málo a skutečný zisk má nejspíš záporný. A proto nakonec uspějí jiní, ač nejsou typografové (což neznamená nic víc, než že si musejí nějakého najmout) a ač možná i didaktice primární výuky čtení a psaní rozumějí méně než paní Lencová (a taky si na to někoho zaměstnají). Paní Lencová si umí různými způsoby zařídit veřejnou prezentaci, umí i k ledasčemu přesvědčit úředníky na MŠMT, ale neumí dělat byznys. Na tom není vůbec nic špatného, jen je dobré si to sám o sobě dokázat uvědomit a zachovat se podle toho.

    A bojovat za konkurenci ve vzdělávacích materiálech naštěstí v ČR (zatím) není třeba, prostě ji tu máme. Jediný o kom vím, že se ji v poslední době pokoušel (v tom jednom úzkém segmentu) potlačit, je paní Lencová. Bez šance na úspěch právě proto, že tenhle byznys tak nefunguje, jak už jsem psal. Investice – třeba i do „nespojitých písanek“ – se vrátí až za dost dlouho (aktuálně je skutečně obrat maličký) a na to dlouho je třeba mít finančně vyfutrováno. Hlavně se ale takové investice vyplatí jen tomu, kdo má jednotlivé věci typu „nespojité písanky“ zabudované do komplexního sortimentu a servisu pro dostatečně široký okruh škol, např. u ZŠ minimálně pro celý stupeň – až pak se dá patřičně (dlouhodobě, systematicky a trvale) investovat jak do vývoje, tak do marketingu, a následně alespoň trochu vydělávat i na relativně slabém trhu pomůcek a servisu pro školství v ČR, který má celkový obrat max. pár miliard ročně (podle toho co všechno do něj zahrneme).

  8. Jan Solpera tvrdí:

    Pane Pecino,naprosto přesně jste analyzoval problémy okolo písma Comenia Script. K tomuto tvrzení mne opravňuje nejen ta skutečnost, že se historií, teorií a konkrétní prací s písmem už neskutečně dlouho zabývám, ale i to, že vznik a vývoj Comenia Scriptu jsem mohl od samého začátku velice zblízka sledovat. Na Vašem textu mi vadí jen některé velmi expresivní výrazy, i když je ve vztahu k činnosti nakladatelství Fraus a nakladatelství Nová škola a jeho projektu „Píšeme tiskacím písmem“ dovedu pochopit. Reakce lidí z Nové školy na Váš text jen potvrzuje jejich naprostou neodbornost ve vztahu k problematice písma. Jsem přesvědčený,že základní problém není v tom, že takový naprosto špatný vzor písma pro školáky vznikl, ale hlavně v tom, že byl na ministerstvu školství schválen. To ukazuje, jakou mají odbornou úroveň nejen ministerští úředníci, ale i jejich experti, kteří, jak předpokládám, se k tomuto písmu vyjadřovali.

  9. Jakub R. tvrdí:

    Sory, ale tohle je skrz naskrz vizuální fašismus, který si pod pěknými slovíčky pěstuje mnoho „grafiků – designérů.“ Předepíšeme písmo, aby vypadalo u všech lidí stejně, pro jistotu aby měli všichni stejně „kvalitní“ vkus, tak předepíšeme i učebnice, a kdyby se chtěl někdo odchýlit od úředně schváleného vkusu, tak je poflušeme, zakážeme a „odborně“ znemožníme. Kdo se odchýlí od předlohy, tomu budeme sekat prsty. Prostě takový überfont.

    „Pecina! Vy jste použil při psaní n ve vašem jméně náběh z neschválené varianty Comenia Script A!!! Okamžitě do ředitelny, váš vkus je nepřijatelný!“

    Celkově se kolem Comenie neustále řeší takové věci, jako kdyby bylo psaní jakkoli jinak nepřípustné. Zatímco zbytek školství se pomalu noří z bahna osnov, a narýsovaných linek vzdělávání, tak s písmem jsme stále sto let pozadu. Trénujeme uniformní krasopis, který potlačuje osobní projev v psané formě. To si fakt myslíte, že když se někdo bude učit B jako geometrické dva půlkruhy přilepené na čáře, že ho tak bude psát do smrti? A že když se ho naučí jako B-Bábu s menšíma prsama a větší sukní podle R.Lencové, že bude jeho psaný projev do smrti kvalitnější? Proboha odpoutejte se od vizuálních plků a podívejte se na realitu trochu v celku! Je úplně jedno, co se kdo učí, důležitý je, aby mu to sloužilo a bylo mu to každodenním nástrojem. Aby psal rád a smysluplné věci.

    Osobně si myslím, že by předmět jako psaní, ve formě jaká je, neměl vůbec existovat. Většina dětí, když jde do školy, už dneska číst a trochu psát umí z domova. Do dvou let pak dostanou svůj první tablet/PC a většinu psaného projevu přenesou na jeho klávesnici. Psaní na základní škole by proto mohlo být daleko zábavnější, něco jako rozšířená výtvarka, zaměřená na písmenka. Ti co je umí se mohou věnovat formátování, různým druhům, barvám, zkrátka stylu a ti co se je doma nenaučili se podívají třeba na stovku různých znaků jednoho písmene a začnou je napodobovat, tak jak je jim samotným příjemné. Leváci si najdou svůj způsob, dysgrafici svůj a kdo hodně neví, tak tomu pár způsobů ukáže paní učitelka. Z osobní zkušenosti znám několik dětí, které se přesně takhle naučili srozumitelně psát ještě než je stihli poznamenat školní předpisy.

    Problém je, že vytvořit nějakou takovouhle metodiku by dalo opradovou práci a léta vývoje. Oproti tomu se ohánět renesančními scripty, načmárat si vlastní písmenka a nutit tak psát celou populaci považuji za nafukování komára a připisování neexistujících zásluh. Argumentace na obhajobu Universu oproti A je už fakt k pláči. Bohužel to přesně sedí na mnou vytýkaný fašismus, který z dětí dělá roboty, kteří nepoznají, kde je jim příjemné udělat náběh nebo patku.

    Stejně tak by bylo těžší zajít na ministerstvo a zkusit tam něco změnit osobně. Tak je lepší si přihřát polívčičku nenávistnými kecy na písmo, které bude někdo opisovat přesně jeden rok, než si ho přizpůsobí podle sebe.

    Jinak to písmo NNS Script je opravdu odporné, ale učebnice RL ála UMPUMstyle taky. Chraň bůh moje děti od týhle tuctový uniformity a miloučký líbivosti.

  10. Martin Pecina tvrdí:

    Pane Solpero, děkuji Vám za komentář. Úroveň oněch ministerských „expertů“ je bohužel prachbídná. Nedělám si samozřejmě žádné velké iluze, ale je zde určitá (byť minimální) šance, že ona oprávněná kritika nového písma, která teď z různých stran zaznívá, bude mít nějaký efekt. Čím hlasitější bude, o to víc se zvětšuje šance, že jednou — třeba za sto let — už školní písmo nebudou posuzovat amatéři.

    Máte pravdu, že můj text vyznívá poněkud „expresivně“. Omlouvají, doufám, mě dvě věci. Za prvé to, že jsem ho psal ve velkém rozčilení, ještě když ta zpráva o novém skriptu byla čerstvá. A za druhé to, že jsem tady na svém písečku, na privátním blogu. Nenapadlo mě, že je téma školního písma tak třaskavé, ani že článek převezme Česká škola, ani že se budu prokousávat desítkami názorů a komentářů. Článek jsem psal asi třicet minut, ale komentářům tady a na facebooku a v mailu jsem věnoval několik hodin.

  11. Martin Pecina tvrdí:

    Jakube, připadá Vám jako fašismus, že se děti učí na základní škole český jazyk? Můžete argumentovat stejně, že za pár let — a nejpozději po odchodu ze školy — si každý najde svůj osobní projev, jazyk si přizpůsobí. A budete mít pravdu. Vy jste toho důkazem a ostatní komentáře jsou toho taky důkazem, že každý se dnes projevujeme jinak. Někdo s chybami, někdo bez chyb. Někdo píše holé věty a jiný celá opulentní souvětí. Ale všichni jsme se učili český jazyk, taky velká písmena, tvrdé „y“ a měkké „i“, věty hlavní a věty vedlejší. Učili nás to různí učitelé v různé době, používali jsme různé učebnice, ale pořád to byla čeština.

    Latinské písmo je nämlich to samé. Má svoji tradici a svoje pravidla. V určitém okamžiku, když to písmo začne deformovat amatér, se z něj stane parodie na latinskou abecedu. Jako kdyby amatér tvrdil, že nezáleží na tom, kde se píše jaké „i“ nebo velké a malé písmeno. Jazyk, stejně jako písmo, funguje jenom tehdy, když respektuje historii a tradici. Začít se učit jazyk nebo písmo s tím, že se na tradici rovnou vykašlu, má jediný efekt — nebudeme si rozumět.

  12. Pavel tvrdí:

    Pro tajného radu:
    Za c.k. monarchie se prodávaly kávové náhražky místo kafe. Tak vidím NNS Script ve srovnání s Comenia Script.
    Koukám, že vy byste pro děti tisknul třeba čínské znaky,když by to byl pro Vás byznys.
    Naštěstí existují i lidé jako je R. L., kterým nejde jen o byznys ve Vašem smyslu. Asi Vám nedochází, že učebnice pro děti nejsou letáky pro supermarkety.
    Až tu bude konkurence v písankách kvalitou srovnatelná s těmi od R. L.,tak bych byl jasně proti monopolu.Jenže to ty od vašeho vyfutrovaného nakladatelství nejsou ani náhodou.

  13. Pavel tvrdí:

    Jak bylo napsáno v diskusi na České škole:
    Fraus si koupil font písma pro sazbu, nikoliv didaktický postup pro jeho využívání pro výuku psacího písma ve škole.

    To bude asi ten problém tajný rado nebo c.k. byznysmene.

  14. Martin Pecina tvrdí:

    Díky za připomínku, Pavle. To je jedna z věcí, která mne osobně hodně zajímá: zda se použití Comenie v nakladatelství Fraus vejde do licence na používání písma. To ale musí posoudit odborníci na autorské a licenční právo.

  15. Pavel tvrdí:

    Insider tvrdí:
    (Comenii Script A)…dodává se spolu s nimi /myšleno písanky NF/ v elektronické podobě a každý učitel ji spolu s nimi používá…

    No nevím co je v licenci, nejsem odborník na autorské právo,ale nějak se mi nezdá, že by bylo možné písmo přeprodávat dál, byť jako součást písanky?

  16. Martin Pecina tvrdí:

    Pouze na úvodní straně příručky učitele, která k nim patří, dodává se spolu s nimi v elektronické podobě a každý učitel ji spolu s nimi používá, je korektně a dostatečně podrobně uvedeno, jaké je v písankách použito písmo a kdo je jeho autorka.

    Pavle, elektronicky se dodává příručka, nikoliv písmo.

  17. Petr Lobaz tvrdí:

    Docela by mě zajímaly dva detaily; možná by se k nim mohl někdo z diskutujících vyjádřit.

    O písmu RL všude čtu, jak se ověřovalo a „pilotovalo“ atd.; nikde jsem ale neviděl *kvantitativní* závěry. Příkladem takového závěru může být např. „zvládnutí nového písma zabere průměrně 80 % času oproti písmu stávajícímu“ nebo „se stávajícím písmem mělo potíže 10 % dětí, s novým písmem má potíže 5 % dětí“. A tak dále. Netušíte někdo, kde (a pokud vůbec) jsou tyto závěry k dispozici?

    Pokud je mi známo, počítačové písmo je u nás chráněno stejně jako software, tj. je chráněna jeho elektronická podoba, nikoliv samotné tvary znaků. Jestliže tedy postavím písmo na stejných kresebných principech, mělo by být právně vše v pořádku. Proč tedy nakladatelství, která se nedomluvila na licenci s RL, nezaplatila zkušený písmoateliér, aby vytvořil font se stejnými kresebnými principy?

    (Rovnou podotýkám, že na této právní kličce nespatřuji nic špatného. Podobně nevidím nic špatného na tom, že u nás nelze autorskoprávně chránit principy jako „internetový obchod s knihami“, „textový kurzor“, „rozbalovací menu“, „telefon s integrovaným mp3 přehrávačem“ apod., přestože jinde ve světě takové věci chránit lze.)

  18. Martin Pecina tvrdí:

    Petře, existuje nějaká zpráva, datovaná do roku 2012, která hodnotí pokusné ověřování v průběhu roku a půl, ke stažení zde: http://www.msmt.cz/file/28993_1_1

    Každou chvíli se objeví článek na nějakém portálu, který tvrdí, že se to písmo učí dobře a rychle, že se dětem líbí atd. To je třeba brát s rezervou, většinou jde o typické jedna paní povídala, našeho Marečka to baví atd. V každém případě jsem zatím neviděl článek, který by zkušenosti žáků a rodičů s písmem označil jako negativní. Například Písmo si pochvalují děti i učitelé nebo Comenia Script v prvním roce školy z kraje nezaujal, zkusily ho jen dvě anebo Nové písmo žáky baví.

    S tím, že tvary znaků nejsou chráněny, podle mě máte i nemáte pravdu. Známe mnoho případů, kdy si nějaká firma nechtěla licencovat písmo, a tak si nakreslila totéž pod jiným jménem, na trhu je podobných faků asi milion. Na druhou stranu já jsem přesvědčen, že by to bylo u nás právně napadnutelné, kresba písma je autorské dílo jako každé jiné a mělo by být chráněno. Záleželo by samozřejmě na tom, jestli by šlo o písmo odvozené, nebo okopírované.

  19. Petr Lobaz tvrdí:

    Díky, Martine, za odkaz. Velká škoda, že se zpráva nezabývá ani souvislostí čtení a psaní, ani množstvím chyb při psaní. Sledovat tvar písmen nebo jejich sklon je sice zajímavé, ale podstata výuky čtení a psaní je jinde: smyslem je přeci porozumět psanému textu a napsat text vlastní. Zdokonalení jemné motoriky atd. je jen příjemný vedlejší efekt.

    Přinejmenším ale zpráva konstatuje, že Comenia Script není horší než stávající písmo a že v některých parametrech je trochu lepší.

    Ad ochrana písma: samozřejmě jsem měl na mysli písmo odvozené, nikoliv kopii 1:1. Písmo odvozené a srovnatelné kvality by mělo jít udělat snadno – když se člověk podívá na výsledky z hodnotící zprávy, která nenašla zásadní rozdíly mezi výukou písem výrazně odlišných, dá se docela dobře předpokládat, že tvarové nuance typu zakončení tahů budou mít na výuku zanedbatelný vliv.

  20. Martin Pecina tvrdí:

    samozřejmě jsem měl na mysli písmo odvozené, nikoliv kopii 1:1. Písmo odvozené a srovnatelné kvality by mělo jít udělat snadno…

    Neřekl bych, že úplně „snadno“, ale byl by to nepochybně pěkný úkol pro někoho, kdo rozumí typografii a kaligrafii. Tím se vracím úplně na začátek, že do takového náročného projektu se nikdy nemají pouštět amatéři (= Nová škola). A pokud už kdosi tak blbý nápad dostane, pak má existovat pojistka — někdo, kdo je včas zabrzdí, aby nepáchali zlo. V tomhle případě tedy odborně fundované Ministerstvo.

  21. Michal tvrdí:

    Založme Ministerstvo typografie!
    (postačí erudovaní lidé v něm :))

  22. Jarda tvrdí:

    Dobrý den pane Pecino,
    narazil jsem na Váš článek až dnes, před tím jsem problémy okolo nového písma nějak nevnímal. Nicméně pročetl jsem si pár článků a diskusí na dané téma a i tu místní jsem zběžně proletěl.
    Hned na úvod musím přiznat, že jsem se u některých věcí pobavil a dozvěděl hodně nového. Jako člověk neznalý teorie okolo typografie ani kaligrafie jsem to nepovažoval za takovou „rocket science“. Nicméně stále mi to připomíná podobný fašismus jako je v posledních letech například okolo kávy (sám ji piju velmi příležitostně) – existuje sorta „konzumentů“ která by za pořádnou kremu položila život, o tom jak má vypadat správné espresso jsou schopni filozofovat celé hodiny a za název piccolo vás zrovna pošlou do věčných lovišť (samotnému mi vadí, rád nazývám věci správnými jmény). Co na tom, že existuje x dalších druhů přípravy a každému chutná něco jiného, někomu i ten pověstný turek a hlavně je jim úplně jedno jak to vzniklo a že je to „špatně“. Jako vzdělaný člověk v oblasti jazyka byste měl sám dobře vědět, že problém ve slovníku odborníka a laika je častý a pedantnské trvání na svém nevede k výsledku, naopak, jste za ignoranta a povýšeneckého blba. Ono hovadské vyjadřování o tiskacím písmu je sice vtipné, nicméně v očích laické veřejnosti a pravděpodobně i marketéra jde proti Vám – adresu pisemelinearnimnespojitympismem.cz by asi moc lidí nenavštívilo.
    Tento zápal pro věc je ale pochopitelný a má ho snad každý, kdo je nadšeným odborníkem ve svém oboru – taky nesnáším když vidím cizí počítač s nepořádkem na ploše, nebo zdroják, který by nenapsalo ani prase. Vždy je ale potřeba se na věc podívat i s větším odstupem a nerad vidím, když se berou jako „rukojmí“ děti.
    Sám jako novopečený otec bych za své dítě utratil poslední korunu, aby dostalo to nejlepší (což ve valné většině případů není to nejdražší), ovšem zároveň vnímám neustálou snahu ždímat tento pocit rodičů jak jen to jde. A nezlobte se na mě, vidím ji v první řadě i zde – nejde o kvalitu, jde o peníze a to vždy až na prvním místě.
    Paní Lencová si dozajista za svoji práci zaslouží odměnu (ať už v jakékoliv formě), ale to jak se všude uvádí od ministerstva dostala – její výzkum byl placen ze strany MŠMT, takže rozhodně ty léta nepracovala zadarmo, jak se snažíte naznačovat. Pochybení je určitě to, že nebylo předem dané, jak bude výsledek práce využit a komu bude patřit – R.L. využila laxnosti státních úředníků; a že tento stav nebyl do dnešní doby narovnán – nikde jsem ale nevyčetl, že by vůbec byla R.L. s ministerstvem ochotna jednat a eventuálně kolik za písmo chce, spíše se všude uvádí její neochota. Když už jste byl u vztahu k hmotným věcem a srovnání, osobně mi to přijde, jako by stát zaplatil za vybudování dálnice soukromému subjektu a ten by si ji pak chtěl zabrat jako svůj majetek a vybírat za průjezd mýtné do vlastní kapsy, nebo by si stát zaplatil studii, ovšem její výsledky by nesměl použít pro další výzkum od někoho jiného.
    Využití písma CS A nakladatelstvím Fraus mi přijde naprosto v pořádku – koupili si licenci (což sám uvádíte), to přece nedělaly jen pro něčí modré oči, nebo jako formu sponzoringu R.L. ale jako investici. Pokud dobře chápu, chtěli se domluvit i na využití nové verze, ale paní Lencová odmítla. Nevidím důvod ji platit 2x, využili co mají legálně. Dovolím si další příměr – iPhone, sám nejsem jejich fanda, ale snad tušíte kam mířím – vždy je tu stádo, které musí mít nový model, protože je o tolik lepší…
    Teď ta méně korektní část, se kterou očekávám nebudete souhlasit už vůbec. Dle mého názoru si paní Lancová snaží držet monopol na něco, co monopolem být nemůže a z mého pohledu ani nesmí. Měla by se držet svého oboru, který ji evidentně jde a nepouštět se na půdu businessu, kde se chová jak slon v porcelánu – podobně ostrý článek jako ten Váš by se totiž dal napsat o jejím počínání jako obchodnice (a z toho co jsem četl je na úrovni WTF fontu) – nesmyslné argumenty o velikosti nákladu, chybějící doložka MŠMT a hlavně chybějící koncept zapadající do výuky ČJ v první třídě, neochota prodat licenci někomu jinému – je mi jasné, že cítí potenciál a má pocit, že sama na tom vydělá víc a zvládne to líp. Nejlepší názor který přesně vystihuje celý problém tu měla paní Jitka D. a na který jste ani nereagoval.
    Pokud měla někdy v úmyslu vytvořit něco kvalitního se společenským přínosem, povedlo se jí to jen z poloviny. Kdyby měla víc rozumu, mohla na své práci jednak lépe vydělat, vybudovat si i to výsadní postavení a nevypadat u toho jak uražená hokynářka (původně jsem chtěl napsat kravka).

  23. Martin Pecina tvrdí:

    Jardo, jste už druhý člověk v diskusi, který mne označuje dnes tak populárním slovem fašista, resp. můj pohled na problematiku psacího písma jako „fašismus“. Čirá floskule. Už jsem na to reagoval o několik příspěvků výše, tam si to přečtěte.

    Ale zeptám se: Vám opravdu připadá normální srovnávat písmo s přípravou kávy v nějakém podniku? Společenský dopad kávy piccolo nebo dvojitého amerikáno latté s vodotryskem je nula. V podniku, kde Vám kafe nechutná, si ho nedávejte a běžte jinam. Podnik si svého zákazníka takzvaně najde. Nebo nenajde (a pak zkrachuje).

    My se tady ale bavíme o experimentu na dětech. O písmu, které posvětilo Ministerstvo, o písmu, na něž existují „odborné“ posudky, a o písmu, které údajně připravovali „odborníci“. A tímto paskriptem se v dobré víře budou učit psát děti? Ministerstvo má být garantem toho, že se do školy nedostanou nesmysly, že vzdělání bude mít nějakou (aspoň minimální) úroveň.

    Jestli opravdu chcete srovnávat písmo s kávou, tak asi můžete. Potom si třeba představte situaci, že přijdete do kavárny a objednáte si kávu. Místo toho ale dostanete cikorku anebo meltu. A když budete protestovat, že jste si objednal kávu, barista Vám řekne, že jste fašista, že to je káva, protože on tomu rozumí, a označí Vás za „ignoranta a povýšeneckého blba“. Bravo.

    Obchodní záležitosti kolem Comenia Scriptu a postupu R. Lencové si netroufám nijak dalekosáhle komentovat, protože já jsem u žádného jednání nebyl a dostupné informace jsou kusé a rozporuplné. Koho to zajímá, ať se na to zeptá přímo autorky nebo ostatních zainteresovaných osob. Já se ve svém článku zabývám typografií a didaktikou.

  24. Jarda tvrdí:

    Martine,
    špatně jste mě pochopil, nesrovnávám písmo s kávou, porovnávám přístup jedince k problematice a její obhajobu která je někdy až extrémní – proto onen oblíbený termín.

    Chápu, že jste odborníkem ve svém oboru a proto podobné soudy jsou na místě – rád se z nich poučím a máte v mnoha věcech pravdu, ale vytrhujete některé argumenty z kontextu a používáte jak se Vám to hodí. Sám jsem psal, že experimenty na dětech mi vadí, stejně tak chápu profesionální zápal do věci, jen někdy je vhod mít i trochu nadhled – viz Vaše kritika označení „tiskací“ písmo. Opravdu asi lidi nenaučíte používat „Vyplňte formulář nelineárně spojitým písmem“, protože by to téměř nikdo nechápal, byť vaše typomilné srce by asi zaplesalo.

    Věřím, že písmo je důležité, byť já rozeznám jen základní vlastnosti a kvalitativní prvky (co jsem v rámci vzdělání základů vizuální komunikace mohl dostat). Schopnost naučit se dobře psát je samozřejmě nutná a cokoliv co dětem pomůže je jen plus, ale není ve finále samotný efekt samotného písma přeceňovaný. Neumí nekvalitní metodika, nebo pedagog napáchat více škody. Dle mě to není spamospasitelné a právě chybějícímu začlenení do konceptu výuky ČJ a stavění jen na typografii samotné bych tomu vytýkal asi nejvíce. Ve chvíli, kdy se to vyřeší, bude to skvělý počin, zatím tomu ale brání moc okolností.

    V mém oboru by byl příměr, že se v mnohých případech bazíruje separátně pouze na technikáliích, funkcionalitě, nebo dobrém UI. Pokud nejsou všechny aspekty kvalitní a vyvážené, je to špatně a nezachrání to ani agresivní marketing a přesvědčení o vlastní dokonalosti.

  25. deyv tvrdí:

    A v čem je u Frause problém? Píše se „Když se před několika lety u Františka Štorma prodávala digitální verze Comenia Scriptu, ve Frausu si koupili licenci a nyní tím stejným písmem sázejí své učebnice.“
    Koupili si legální licenci, proč by ji nemohli používat?

  26. Lukas tvrdí:

    Tak jsem si zkusil neco napsat ve WTF Scriptu a je to hruza :) Problem je na ministerstvu skolstvi melo by dle meho nazoru nechat vytvorit pismo ktere je pouzitelne a samozrejme ho uvolnit k pouziti, nebo se dohodnout na licenci, nebo koupit jine kvalitni pismo a dat licenci nakladatelstvim. To ze ve skolstvi je mnoho problemu vi asi uplne kazdy, ale rozhodne je nevyresi ze budu X dlouhou dobu premyslet ktery problem je nejvetsi. Takze kdyz je problem a ministerstvo se tim zabyvalo melo reseni dotahnout do konce a ne schvalit pismo ktere je i ocima laika jako sem ja totalni katastrofa….

  27. Školský portál Pardubického kraje tvrdí:

    Informace MŠMT pro školy k používání vázaného a nevázaného písma ve výuce

    V letech 2010–2012 proběhlo na MŠMT ve spolupráci s PedF UK v Praze pokusné ověření v té době jediného uceleného systému nevázaného písma CS. Vzhledem ke skutečnosti, že nevázané písmo začala tvořit i další nakladatelství a vzniklo tudíž několik jeho variant, byla sestavena pracovní skupina při MŠMT, která vytvořila informační dokument, jak postupovat při výuce nevázaného a vázaného písma ve školách. Dokument je směrován do škol, k žákům a k zákonným zástupcům a byl konzultován na veřejném semináři s pedagogy z praxe.
    Vice na
    https://www.klickevzdelani.cz/Management-škol/Ředitelna/Legislativa-pro-školy/ID/25741

  28. CS v praxi tvrdí:

    http://www.prasilbrass.cz/

  29. Jan Jiskra tvrdí:

    Dohady o tom, komu patří jaká tvarová varianta vylíhnuvších se skriptů je z hlediska učitelů a rodičů úplně malicherná a nezajímavá. Děti při dnešní úrovni své jemné motoriky (chcete-li grafomotoriky) a pořád dokola zdůrazňovaného „individuálnímu samopřístupu“ ke psaní zmastí jakýkoliv psací vzor. Po dvou nebo třech letech se vážně nepozná, jestli vzorem bylo písmo A nebo B nebo C nebo případně Z. Nakonec většina dospělých takhle umí psát skriptem, aniž by se to ve škole učila, protože to se průměrný člověk naučí během hodiny.
    V souvislosti se psaním jsou tu zajímavější otázky:
    1) proč je neustále zpochybňována výchova, která vede k přijetí a dodržování vzoru (pravidel), protože přijetí vzoru v tak nepodstatné otázce, jakou se dnes jeví „vzorový“ rukopis, spíše tvůrčí síly uvolňuje na podstatnější věci – proč tedy děti, potažmo dospívající, nabádat k tomu, aby se sami nimraly a vyžívaly ve způsobech napojování, tvarů háčků a sklonu písma, místo toho, aby svou energii věnovaly mnohem podstatnějším školním úkolům. Tak mě napadá, jestli by analogicky náhodou neměla vzniknout nová vyhláška o pravidlech silničního provozu, ve které by bylo zavedeno pravidlo pravé i levé ruky, aby si mohl řidič na křižovatce vybrat – nebo rovnou jít cestou toho, že každý si může na silnici jezdit prostě tak, jak chce.
    2)v čem skutečně tkví přitažlivost nespojitého písma – je jen výrazem grafické tvářnosti současné doby, jak zprvu kdysi tvrdila R. Lencová, nebo je jeho kouzlo dáno nějakou vyšší praktičností než písmo spojité? V čem tato případná praktičnost je, když v zásadě není ani rychlejší, ani čitelnější? Je tlak na jeho zavádění vyvolán jen přesvědčením a nadšením jeho zastánců nebo jinou praktickou příčinou?
    3) je pravda, že odezníváním spojitého písma něco ztrácíme? popř. co a jakou to má cenu? Může se to projevit v jiných činnostech, kde je potřeba jemné motoriky?
    4) většina národních školních systémů v Evropě měla spojité písmo a později se od něj odklonila – co se tam stalo se vzdělaností?

    a tak dále a tak…

    Při čtení některých diskusních příspěvků mě okouzlilo nadšení pro záměrné vytváření chaosu jako léku proti každodenní všednosti nejen ve školství…

Zanechte komentář

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu