Typografická značka pro Adama

V pondělí se na mě obrátil Adam Schorcht, kolega z dýmkařského klubu a majitel nejkrásnějšího pěstěného kníru široko daleko, že jede v sobotu někam do zahraničí na soutěž nebo veletrh a chce tam prodávat pár dýmek, které vyrobil. Prý k tomu potřebuje nějaké logo se svým jménem, značku, raznici, potisk na pytlík a tak.

Adam 100 Bold
Adam 100 Bold
Adam 100 UltraBold
Adam 100 UltraBold
Adam 100 Black
Adam 100 Black

Já už v posledních letech prakticky žádná loga, značky ani vizuální styly nedělám. Zoufale mě nebaví vysvětlovat lidem, proč by měli zaplatit padesát nebo pět set tisíc za logo a vizuální styl, který často fakt nepotřebují, ale masáž markeťáků a grafiků je pořád přesvědčuje o opaku. Pro živnostníka jsou to obrovské náklady a po pravdě řečeno ani lecjaká menší firma není ochotná zaplatit za značku to, co bez mrknutí oka vysolí v obchodu s elektronikou za jeden nebo dva počítače. Stejně jim nakonec stačí dobré písmo, materiál, dobře zvolené barvy. Nepsal jsem to už někam? Nejspíš ano, ale některé věci je asi potřeba do zblbnutí opakovat.

Ale tohle je trochu jiný případ. Adam má pěkný koníček, vyrábí dýmky. Je to evidentně práce za fajfku, ne za peníze, ale o to zábavnější. Téma ideální, termín šibeniční, tak to máme rádi. Žádné velké sraní, všechno se musí udělat rychle a dobře. Původně chtěl Adam pracovat se svastikou, ale to jsme se nakonec shodli, že od druhé světové války jsou všechny svastiky úplně odepsané, bez ohledu na to, že se symbol svastiky používá v různých kulturách už tisíce let. A k tomu ještě Adam, Áda, svastika, ty nácky už vám nikdo neodpáře.

Od výčepního jsme vyptali jeden blok s účtenkami a já jsem hned nakreslil pár znaků a námětů, kudy bychom se mohli ubírat. Zásadní pro značku dýmek je skutečnost, že se ve většině případů objeví vyražená na fajfce v miniaturní velikosti. Mívá zpravidla od deseti do patnácti milimetrů, víc ne. To znamená jediné: žádné detaily, žádné okrasy, musí to být jednoduchá koncepce, která snese brutální zmenšení. Určitě by byla hloupost malovat tam nějaké dýmky nebo kořeny vřesovce — značka stejně bude fungovat výhradně v kontextu dýmky. Klidně tam může být želva nebo paraple… nebo nic, jen nápis. Hned jsem začal čmárat ty svoje bauhausovské trojúhelníky a později z nich vyplynuly další tvary: opracovaný diamant a podobné blbosti.

Skica!
Skica!

Myslím, že z mého hospodského výkonu Adam moc nadšený nebyl, ale papíry jsem si vzal domů a druhý den je překreslil v InDesignu do vektorů, pak už to začalo vypadat líp. Verzí jsem měl asi deset, ale čtyři varianty odvozené z toho prvního nápadu jsem dýmkaři poslal, aby si sám řekl, co mu nejvíc konvenuje. Nikdy to nedělám, protože si pak klienti začnou vymýšlet a kombiovat verzi šest s verzí čtyřicet pět, a to nedopadá dobře. Tentokrát mi to ale bylo vlastně jedno. Adam se přiklonil se k první (nejjednodušší) variantě, za což jsem ho samozřejmě musel pochválit, má vkus.

Vektorová skica
Vektorová skica

U tenkého lineárního loga (stejně jako u písma) vždycky narazíte na problém, že se nemůže moc zvětšovat a zmenšovat, protože v malých velikostech se na stránce úplně propadne. Od počátku mi proto bylo jasné, že budu muset udělat minimálně dvě verze pro různé velikosti. Tenkou značku pro tisk na pytlíky nebo krabičky a upravenou verzi se silnějšími tahy a zvětšeným prostrkáním pro ražbu a jiná miniaturní užití. Když už jsem nakreslil dvě optické velikosti, tak mě napadlo, že bych mezi nimi mohl intepolovat, zkrátka nechat udělat dvě prostřední verze počítač. V Illustratoru to fakt nešlo, takže jsem si otevřel FontLab, písmenka nakreslil tam a použil jeho interpolační nástroj, který pracuje docela dobře. A při té příležitosti mě napadlo nedělat vektorová loga, ale vyrobit rovnou čtyři písma, což má hned několik výhod: Stačí nainstalovat písmo, logo potom můžete kdykoliv okamžitě napsat. Dají se vymýšlet různé varianty, slitky, dají se písma šikovně pojmenovat, aby uživatel věděl, co s nimi má dělat. A tak jsem to taky udělal. Připravil jsem fonty pro velikost 100, 48, 24 a 10 typografických bodů. A pojmenoval je Adam 100, Adam 48, Adam 24 a Adam 10, aby se v tom každý hned vyznal. Funguje to pak dost jednoduše. V sázecím programu napíšete „adam“, „Adam“ nebo „ADAM“ a písmenka se nahradí logem/ligaturou, která má navíc elegantní podtržení.

Optické velikosti: minusky
Optické velikosti: minusky

V téhle fázi jsem dostal nápad nakreslit ještě nějaké varianty pro každý znak. Proto jsem na pozice verzálek udělal stínované verze, původně tedy variantu tři z mých návrhů logotypu.

Optické velikosti: verzálky
Optické velikosti: verzálky

A taky jsem dokreslil jeden nekonečný trojúhelník, takový ten klasický optický klam. K dýmkaření se hodí: nekonečno, koloběh, čas. Vyvolá se napsáním tří za sebou následujících minusek nebo verzálek „a“. Nu a pak mě to začalo dost bavit, proto jsem začal dělat i ornamenty. Na pozicích číslic 1—9 se tak objevily jednoduché obláčky, tvořené jedním až devíti kruhy. Nule jsem přiřadil zakouřený trojúhelník. A když už mám obláčky, mohl bych ještě nakreslit nějaké fajfky. Tady jsou.

Ligatury
Ligatury

V této fázi máme k dispozici čtyři písma pro různé velikosti. Každé obsahuje verzálky, minusky, logo, trojúhelník, obláčky a dýmky. Z těch se dá velice jednoduše, prostým psaním na klávesnici, tvořit nekonečně mnoho variant loga a spousta doprovodné grafiky. Hutnost dýmu se zvětší prostým zmenšením řádkového prokladu, anebo naopak provětrá jeho zvětšením. K dýmu můžete přidávat fajky, takže se z nich bude kouřit jako o život.

Doprovodná grafika mi od jisté chvíle začala připadat zajímavější než původní logo. Minimálně je zábavnější. Ale ukázalo se, že verze písma pro deset bodů při desetinásobném zvětšení vypadá blbě. Je to logické: má obrovské prostrkání znaků, aby se zlepšila čitelnost v nepatrných velikostech. Ale to tučné písmo přes celou stránku mě začalo dost vzrušovat, takže nakonec jsem vyrobil ještě tři další řezy s upravenou metrikou. Ve výsledku mám sedm písem. V prvé řadě čtyři optické řezy (Adam 100, 48, 24 a 10). A pak ještě tři tučnosti pro užití v akcidenci (kromě Adam 100 Regular jsou to řezy Bold, ExtraBold a Black).

Možná že časem ještě dokreslím další ornamenty a blbůstky, chtělo by to taky udělat pár finálních úprav v metrice. Optické kompenzace tahů jsem až na jeden moc zahlušený znak nikde nedělal, protože vlastně netvořím písmo, nýbrž slepenec geometrických tvarů. Tučné verze titulkového písma by měly být správně trochu zvětšené nad účaří. V tomhle případě zbytečná práce. Ale i tak se mi za dva večery povedlo připravit cosi jako úplně blbuvzdorný vizuální styl, který dokáže obstarat i malé dítě. Mimo to jsem si na něm bleskově ověřil pár věcí, které vím o písmu, a to maximálně zábavnou formou. Tady si to můžete prohlédnout v PDF. Kuřbě zdar.

1 komentář

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archivy

Rubriky