Typographie, grafika, čeština et cetera


Z papíru na displej a zase zpátky

11. 11. 2010

Pořídil jsem si čtečku knih. Je levná, má rozměry asi jako menší paperback a prý se do ní vejde 1500 titulů. Teoreticky tak s sebou místo hromady knížek můžu nosit jen jedno zařízení o váze 240 gramů, kam natěsnám víc vědění, než jsem získal za posledních bezmála třicet let. Konec papírové knihy!, jásají technokrati, když se dočtou, že Amazon v USA prodal více elektronických knih než papírových s pevnou vazbou. Ale skutečnost bývá složitější než vize computerových vizionářů a strategie marketingových stratégů.

Kindle 3 je docela hezký přístroj se špatnou ergonomií

Můj přístroj umí za minutku stáhnout knihu z internetu, uživatelsky nastavovat proklad, velikost i typ písma, vytvářet záložky, sdílet citace na sociálních sítích a prohlížet internet. Vydrží nabitý několik týdnů, protože používá technologii pasivního displeje, který (na rozdíl od počítačového monitoru nebo mobilního telefonu) nesvítí, neunavuje čtenáře a nekazí mu zrak. A elektronický inkoust se už skoro neliší od potištěného papíru, dokonce je čitelný i na přímém slunci.

Ale jak se to vlastně čte? Zatím blbě. A ne proto, že zařízení umí jen 16 odstínů šedi. Ani proto, že rozlišení obrazovky je menší než u ofsetového tisku, protože tento nedostatek řeší vyhlazování písma. Tyto nepodstatné limity na funkci nemají zásadní vliv a jistě je odstraní některý z budoucích vývojových typů… Na výsledku je zkrátka evidentní, že se výrobce zapomněl při vývoji zeptat, co na finální počtení říká čtenář-typograf. Zjistil by, že zhusta skřípe zuby a jindy brečí nebo nadává.

Čtečka neumí dělit slova, takže v sazbě vznikají řeky

Má čtečka neumí dělit slova a text formátuje zásadně do bloku, a tak v češtině, charakteristické množstvím troj a víceslabičných slov, vznikají často příliš velké mezislovní mezery, výrazně narušující vzhled textu. Každé zvětšení písma je krutě vykoupeno narušením jeho plynulosti. Prohlížet na čtečce Kindle web a sdílet poznámky je jako vytírat se jehličím. Jde to, ale bolí. V době, kdy mobilním zařízení dominuje rychlá a intuitivní dotyková technologie, působí pevně rozmístěná hardwarová tlačítka velmi neohrabaným dojmem. Vyhledávání textu nepodporuje češtinu a zběžné listování knihou i vyznačování důležitých částí je pomalejší než u klasické knihy. Šestipalcový displej je menší než formát A6, proto výsledný vzhled zobrazené stránky v zásadě odvisí od složitosti textu. Obstojí v případě beletrie, ale složitěji strukturované knihy už se na displej v optimální textové velikosti písma nevejdou, z toho důvodu se čtečka nehodí ani pro studování skript nebo odborných knih. Z univerzálního čtecího zařízení se tím stává omezený jednoúčelový produkt, vhodný skoro výhradně na nepodstatný literární brak, který zapomenu ještě před dočtením.

Kindle 3

Jistě, za pár let bude elektronické čtení o světelné roky dále. Až se ustálí formát a dořeší ovládání, budou čtečky sloužit mnohem častěji a lépe než dnes, především pro novinové a časopisecké články nebo spotřební literaturu. Ale přesto se textový obsah, který nemá dopředu danou svou definitivní podobu, protože není známo finální zařízení, na kterém se bude zobrazovat, nikdy nemůže vyrovnat precizně (to jest staromódně) vysázené knížce. Tam, kde poučený designér nezvolí formát, nevybere ideální písmo i jeho velikost, nenastaví parametry dělení textu a další z mnoha nenápadných pravidel, které čtenáři zůstávají obvykle skryta, bude výsledkem vždy jen kompromis nebo studený prefabrikát.

Nakonec bude jen na čtenáři, ke které variantě se přikloní. Já zůstavám nemoderní a preferuji starý dobrý papír, protože e-kniha ještě přese všechny své výhody na starou dobrou tištěnou nestačí. Minimálně do doby, než její tvůrci začnou opravdu přemýšlet.

Pozn.: Milý čtenáři, považ, že tento text vznikl jako glosa do literárního časopisu. Odbornější a hlubší analýza problematiky je na cestě.

22 komentářů k článku „Z papíru na displej a zase zpátky“

  1. pinochico tvrdí:

    Docela by mě zajimalo, jak v tomto směru vypadá iPad oproti čtečce…

  2. Martin Pecina tvrdí:

    Z hlediska typografie je na tom iPad velmi podobně. Z hlediska toho, že je postaven na aktivním displeji, výrazně hůř, protože čtení z podsvětleného povrchu je velmi nepříjemné. Na krátké texty iPad asi ano, na beletrii určitě ne.

  3. pinochico tvrdí:

    Aha, to jsem nevěděl, sám mám jenom iPod 5.5 generace :(

  4. Pavel Železný tvrdí:

    Chtěl bych jen podotknout, že mnoho dnešních nově vzniknuvších knih prošlo nakladatelstvím, které řešilo otázku většího výdělku tím, že zrušilo místa typografa a leckdy i korektora.

    Není dnes tedy výjimkou, že si pořídím knihu sázenou do bloku bez zalomení slov, kde typografické řeky jdou často přes celou stránku a o sirotcích a jiných pravidlech ani nemluvím. Bohužel i o pravidlech českého pravopisu se dnes mluvit nedá.

    Nicméně toto už je čistě technologická záležitost a blíží se doba, kdy i obyčejná webová stránka bude umět i tyto sazečské základy.

  5. pak tvrdí:

    To jsou ty důvody, proč na všech displejích a čtečkách stále preferuji PDF.

  6. Radek Pokorný tvrdí:

    A přijde doba, kdy budou knihy psát stroje, sázet stroje, zobrazovat stroje, a číst stroje. A my lidé budeme mít víc času na sebe a budeme si povídat a vyprávět příběhy. Potmě, protože to je tajemnější a magičtější.

  7. pixy tvrdí:

    ad iPad: dovolím si oponovat, iPad na beletrii určitě ano. Dokonce jsme dospěl do stavu, kdy jsem ve čtvrtině odložil tlustou knihu, našel si ji na netu v datové podobě a dočetl ji v iPadu. Bylo to příjemnější a pohodlnější. A aktivní displej je na noční čtení v posteli rozhodně plus.

  8. Martin Pecina tvrdí:

    Pixy, já prostě nevěřím, že se někomu dobře čte více než pět stránek textu na svítícím displeji. To je masochismus a slepá cesta, kterou se kvalitní čtení dlouhých textů nemůže do budoucna ubírat. Jinak z hlediska typografie je na tom iPad velmi podobně (rovná se špatně) jako Kindle. Šířeji se tomu věnuje šťastný majitel tady: http://fontfeed.com/archives/ipad-typography/comment-page-2/#comment-31465%23comment-31465

    Aktivní displej do postele považuji za velké mínus. Od té doby, co je obvyklou součástí bytu lampička, je na čtení dobře vidět. Osobně jsem docela rád, když po čtrnácti hodinách u počítače vypnu svítící krabičky a čtu pod lampou.

  9. elka_cz tvrdí:

    „Má čtečka … text formátuje zásadně do bloku“ To je samozřejmě nesmysl. Jak si text před nahráním naformátuji, takový ho mám, viz např. tady: http://dl.dropbox.com/u/74646/leftkindle.jpg

  10. Martin Pecina tvrdí:

    Elko, čemu na tvrzení, že čtečka (potažmo její software) formátuje text do bloku, nerozumíte? Kindle 3 — na rozdíl od předchozí verze — NEUMÍ uživatelsky nastavit zarovnání na levý praporek. Zato umí spoustu různých pitomostí a nesmyslů. Formátování elektronického textu v externí aplikaci nepovažuji za řešení svého problému. Chci si vlasy jen umýt a jít — to znamená stáhnout knihu z webu nebo z disku. Neřešit její kódování ani nezasahovat do formátování. Tak to zařízení bylo navrženo, tak má fungovat a tak je bude devadesát procent lidí používat.

  11. elka_cz tvrdí:

    Nevím, jak vy, ale já čtu knihy kvůli příběhu a ne kvůli typu, nebo řezu fontu. Navíc mi není jasné, proč na praporek, když namátkou 20 vytažených knih z mé knihovny je formátováno do bloku.

  12. Martin Pecina tvrdí:

    Je to možná s podivem, ale ani já nečtu knihy kvůli použitému písmu. Většinou mě na knihách nezajímá příběh, ale spíš to, jestli mě dané dílo nějak oslovuje (beletrie, poezie), nebo mě vzdělává (odborná literatura). Ano, drtivá většina knih je sázená do bloku. Je to ale proto, že:
    1) Má dostatečně velký formát a tedy i délku řádek
    2) Umí dělit slova
    3) Nemá příliš velké písmo

    Za těchto podmínek je možné upravit text na stránce tak, aby se dal pohodlně a bez námahy číst. Pokud tyto podmínky nejsou splněny (Kindle, iPad), je jediným řešením sazba na praporek, při které odpadají ohyzdné mezislovní mezery a řeky přes celou stránku. A to vůbec nezmiňuji ostatní prohřešky proti dobré sazbě, např. parchanty.

  13. volven tvrdí:

    Čtu si knihy v elektronické podobě už 11 let, z toho minimálně polovinu doby na podsvícených displejích (např. Palm T|X, iPhone) s rozlišením, které se nedá vůbec srovnat s jemností novějších displejů. Neříkám, že to vždy bylo příjemné, typografické prohřešky mě také občas zamrzí, ale člověk si zvykne na všechno. Ostatně, s každým novým přístrojem je to lepší a lepší a pro mě osobně výhody e-knih nad jejich nedostatky převažovaly od první chvíle…

  14. xpozitron tvrdí:

    Každé má svoje. Já čtu už mnoho let knihy z miniaturního displeje telefonu. Zásadní výhodu vidím v podsvícení, které se dá většinou nastavit na příjemný jas. Pravda že typografie jde obvykle k čertu (pokud nejde o pdf), ale na druhou stranu mi malé přenosné zařízení které mám všude sebou a není závislé na externím zdroji světla vyhovuje. Samozřejmě že papírová kniha má své specifické kouzlo, člověk si vychutná vůni nové knihy, texturu papíru atd.. Specializovaná čtečka má určitě velké plus v nízké spotřebě, ale jinak bych její absenci podsvětlení viděl jako zásadní nedostatek. Může někdo probrat možnosti četní pdf na této čtečce?

  15. elka_cz tvrdí:

    Pokud si nahrajete PDF do Kindle přes USB kabel takříkajíc tak, jak je, je to použitelné jen při nastavení displeje naležato – nejde totiž měnit velikost písma, ale celé stránky, tudíž ta se dostane „za roh“ a pro čtení pak musíte posouvat stránkou, což je na nic. Existuje ale možnost poslat si PDF na adresu něco@kindle.com (případně něco@free.kindle.com) a v subjektu uvést slovíčko CONVERT. Amazoní konvertor se pokusí s takovým dokumentem udělat, co je v jeho silách a převést jej do formátu AZW. Výsledek můžete otestovat níže (kdo nemá Kindle, může si stáhnout Kindle pro PC ze stránek Amazonu).

    – tento článek Typofila převedený do PDF
    http://dl.dropbox.com/u/74646/tmp/Typofilos.pdf

    – článek vrácený z amazonu ve formátu AZW
    http://dl.dropbox.com/u/74646/tmp/Typofilos.azw

  16. VfB tvrdí:

    > Pavel Železný
    některá typografická pravidla jde dodržovat už i na webu (pro ošetření jednopísmenných předložek,atd.. stačí přidat mezi předložku a další slovo tvrdou mezeru) ale že to téměř nikdo neošetřuje je věc jiná

  17. Wolf tvrdí:

    Kniha a knihtisk nevymizí, papír je papír a tak to vždy bude. Je přece krásné procházet se regály plných knih, obdivovat vazby, tituly, potěžkat v ruce, pohladit přebal a pak pomalu pln očekávání otevřít první stránky. Vždy na vás nejdříve a nevědomky zapůsobí grafická a typografická úprava, sjednocení s titulní stranou a deskami. Kniha je zkrátka dílo, vyvíjí se jako každé dílo, ale pořád je to kniha. Elektronická kniha je její odnož, najdou se lidé, kteří ji preferují a preferovat budou, ale papír bude žít dál vedle ní svým životem. A je to jedno, každý si najde to, co se mu líbí a co mu bude vyhovovat. Já už po čase elektronického čtení, zase preferuji onen konkrétní kontakt s knihou. (ale píši již jedině elektronicky, ručně to snad už ani neumím). Smutné však je, když se těším na dobrou knihu a ona je zle, ba prabídně zpracovaná, to zamrzí a dívám se po ní pak raději v jiném vydání. Elektronickým médiim se nevyhýbám, neodsuzuji je, ale pro mne už plní jiné poslání – rychlé informace, orientace. Obé vedle sebe bude žít dál a vyvíjet se samostatně.

  18. Marcel tvrdí:

    Z textu zde
    http://www.pina.cz/2010/09/12/amazon-kindle-3-jak-zmenit-sirku-okraju/
    já chápu, že by zarovnání na levý praporek mělo jít uživatelsky nastavit – úpravou skrytého souboru reader.pref parametr justification (přesto, že na uvedených ukázkách dosáhl autor zarovnání na levý praporek konverzí z PDB). Nemám ověřeno – o pořízení čtečky uvažuji a její základní formátovaní textu mi taky vadí.

  19. Miloslav Ponkrác tvrdí:

    Já bych chtěl jenom upozornit, že Kindle umí zarovnat samozřejmě písmo na levý i pravý praporek, stejně jako do bloku.

    Stejně lze měnit i řádkování, velikost písma, nebo padding u okrajů.

    To byla první věc, kterou jsem po koupi Kindle udělal.

    Jen bych rád zastavil ty řeči co Kindle neumí.

    Jinak souhlasím, že Kindle nastavil nízkou laťku a sw je opravdu strašný. Například organizace mnoha knížek v Kindle je strašná a vymýšlel to v Amazonu totální idiot. Listování a hledání v knížce rovněž v Amazonu vymýšlel idiot.

    Stejně tak jako fakt, že při čtení máte k dispozici asi 30 kláves, ale Kindle nemá téměř klávesové zkratky a včechno si musíte odťapad přes menu a následné dialogy.

    Znovu ale říkám, že zarovnávat na levý praporek Kindle umí. Nelze to ovšem nastavit z Kindle, ale je třeba ručně oeditovat konfigurační soubor přes PC.

    Kromě toho formát e-knihy Amazonu je v zásadě HTML, takže když si dáte práci, můžete si e-knihu vysázet přesně podle všech možností HTML a většiny kaskádových stylů a Kindle to tak bude zobrazovat. Možnosti nejsou malé.

    Zkoušel jsem leccos, hlavní problém je v tom, že e-knihy vznikají hloupou konverzí přes Calibre z PDF a spol. Ale pokud uděláte e-knihu ručně a dáte si záležit, je to bašta.

  20. Martin Pecina tvrdí:

    Miloslave, Vám připadá normální postup „ručně editovat konfigurační soubor přes PC“? Já jsem technicky zdatný a určitě to po chvilce gůglování zvládnu. Ale co ty miliony uživatelů, které podobnou věc nezvládnou, nebo se o ní ani v životě nedozví? Vy se na to díváte z pozice technokrata, který se vyžívá ve stylování textu a vrtání v nastaveních. Mě už to dávno nebaví. Osobně jsem odpůrcem zasahování do konfiguračních souborů a různých hacků a jailbreaků, protože si představuji práci (nebo zábavu) s elektronikou úplně jinak. Od zařízení, které má v popisu práce jedinou věc, čekám, že ji bude dělat pořádně i bez mé dodatečné intervence.

  21. Miloslav Ponkrác tvrdí:

    Martin Pecina: Já přeci tvrdím, že sw v Kindle je podprůměrné kvality. Moc se nepovedl, tím spíše, že jde o 3. verzi Kindle je to až zarážející.

    Samotné ovládání Kindle je komplet vymyšleno špatně.

    Tím odpovídám na to, zda mi to přijde normální. Mě nepřijde ovládání Kindle ani normální ani intuitivní. Není to dobře vymyšleno.

    Kindle je bezvadný, když v tom máte max. pár desítek e-knih (pak se neprojeví neschopnost Kindle nějak rozumně dát organizovat větší počet knih) a pokud čtete knihy stránku po stránce – na otočení stránky je šikovná packa. Jakmile chcete cokoli nad to – Amazon je aspirant na to jak se to dělat nemá.

    Ale všechny e-čtečky mají jednotný formát – je to prostě HTML nějak uložené. Správně udělaná e-kniha si prostě navolí na začátek třeba p { text-align: left; } a tím je vše na levý praporek bez ohledu na nastavení Kindle a na každé elektronické čtečce nyní i v budoucnu.

    Pokud to autor v knize nenastaví, platí konfigurace.

    Na konfigurační soubor není třeba googlení, stačí připojit Kindle k USB a prošmátrat, co je v Kindle za soubory.

    Hlavně mi vadilo, že Kindle má malý displej a přesto plýtvá obrovským okrajem na kraji, který nechává volný. V konfiguraci to lze zmenšit.

    Bohužel doba je o tom, že jdou na trh čím dál větší nedodělky. Kindle je jedním z nich, ale pořád to vysoko exceluje nad dalšími nedodělky od jiných firem. Dnes už vím, že za několik let moje příští čtečka nebude Kindle, pokud se něco nezlepší. I dnes, kdybych si kupoval znovu, tak koupím jinou čtečku, mám pocit, že bych namísto Kindle koupil třeba Pocketbook, nebo něco jiného. Mírně bych si připlatil za dodělanou čtečku, pokud nejsem přílišný optimista.

    Mě to taky nebaví se vrtat v tom, co by mohlo být dostatečně hotové.

    Amazon prostě chce rýžovat. Američani jsou prostě praktici a umí dělat obchod. Udělali prostě čtečku pro své podnikatelské účely, zlevnili jí na rozumnou cenu a vybírají si za to 70% z celé prodejní ceny za všechny e-knihy. Geniální podnikatelský záměr. Cílem Amazonu není udělat dobrou čtečku, ale zmonopolizovat trh a donutit všechny spisovatel a autory knih, aby obětovali 70% na oltář Amazonu. A ze zbývajících 30% aby autor knihu napsal, zkorekturoval, vysázel, vydal, a případně jedl suchý rohlík z výprodeje ze supermarketu.

    Amazon dobře pochopil, že čtečka je úžasný nástroj monopolizace trh a že přináší zlatý prach do jejich pokladen. Dobře pochopili, že největší problém je cena a tak jí stlačili na přijatelnou úroveň, byť jistě na ní i tak vydělávají.

    Amazon má dobrý obchodní model a praktické uvažování a nedá ani korunu navíc tam, kde to nezačne sypat zlato. Další zlepšování čtečky ho netíží, dokud to nepřinese odliv. A reklamu umí Američané vždy skvěle. Stejně jako jejich pozitivní prezentace, success stories, bodré a šťatné tváře v reklamách používající výrobek, atd.

    Jinak já jsem s Kindle spokojen, i když také zklamán, čekal jsem dodělanější čtečku a ne paskvil se sw, který by se dřív nazýval sotva betaverzí. Mám tam studijní věci, v autobusech se vzdělávám ve svém zájmu pomocí pdf s kvantovou fyzikou, mám tam technické manuály. Co se mi vysloveně líbí je měsíc bez nabíječky a možnost nouzově se podívat na webové stránky či přes ně vyřídit mail.

    Zkrátka není to tak špatná krabice, když to člověk používá. Slouží to dobře. Hw je vysloveně dobrý. Sw použitelný.

  22. Miloslav Ponkrác tvrdí:

    Já bych ještě dodal, lze udělat i velice pěknou e-knížku. Sám jsem si to zkusil na předělávkách pár existujících věcí.

    Ale má to stejný problém jako webové stránky. HTML předpokládalo a předpokládá, že prostě nebudete počítat s pevnými rozměry okna, do kterého se webová stránka zobrazí. A že podle toho všechno navrhnete.

    Na rozdíl od sazby papírové knížky, která má sazbu do fixních rozměrů.

    Webových stránek, které nepočítají s plus mínus fixní velikostí je menšina. Pružná velikost je příliš náročná a chce to technickou představivost co to udělá za každých okolností.

    E-kniha je totéž co webová stránka pokud se týká velikosti. Je třeba sázet do neznámé velikosti. Tyhle předpoklady umí dodržet na 100% pouze zkušený technik a programátorskými základy. Pro většinu lidí je to cizí a plně to nezvládnou. Na tom myslím kvalita e-knih dost hoří.

    Aby toho nebylo málo, tak standard e-knih, tedy výchozích formátů opět vymýšlel idiot. Aby to opravdu správně fungovalo, je třeba dodat několik různých dodatkových souborů, ve kterých dokola a doblba několikrát přepisujete informace, které už v jiném souboru jsou. Ale nemůžete to zkopírovat, ony jsou ty samé v úplně jiném formátu.

    Základní standard výchozí formát e-knih, tzv. OPF, ze kterého se dělají e-knihy. Uděláte z něho knihu do Kindle, jako do jiných čteček – je dělaná tak, aby bylo třeba předtím získat několik doktorátů z atomové fyzika.

    Jsa programátor s 20 letou praxí, přesto mi to dalo docela zabrat, než jsem to celé do detailů pochopil. Asi pět hodin jsem to luštil a zkoušel – maje předtím vynikající základy dalších použitých technologií v OPF. Pak se mi ale otevřely všechny možnosti e-knih co jsou možné se všemi detaily a s plnou kontrolou nad vším. A je nádhera co vše jde – a jde udělat velmi krásnou e-knihu.

    A tady bych viděl jádro kvality e-knih. Někdo vymyslel prostě vytváření e-knih tak překomplikovaně, že normální spisovatel to nezvládne a tak nouzově používá různé polochroustače a pologenerátory, které se značně kompromisní kvalitou vyplodí hnusné e-knihy.

    Navíc vytváření pěkné e-knihy je také díky komplikovanosti procesu časově náročnější, takže v komerčním prostředí to zase ošulí kvůli nákladům.

    Myslím, že celý proces vytváření e-knih prostě vymyslel sadista. Ten proces by se dal značně zjednodušit, ale bohužel si ten proces dokonce stihli standardizovat a úctu ke standardům je dost značná:

    http://idpf.org/epub/20/spec/OPF_2.0.1_draft.htm

Zanechte komentář

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu