Typographie, grafika, čeština et cetera


Archiv pro Červenec 2013

Nové písmo ze Suitcase: Ladislav

7. 7. 2013 | jeden komentář

V roce 2003 došlo k významné události pro (nejen) český grafický design: široké veřejnosti bylo představeno dílo Ladislava Sutnara, jednoho z nejvlivnějších českých grafických designérů vůbec. Stalo se tak prostřednictvím velké retrospektivní výstavy v Jízdárně Pražského hradu a také díky rozsáhlé monografické publikaci, vydané v témže roce pod názvem Ladislav Sutnar — Praha — New York — Design in Action. Kromě toho, že editorka Iva Janáková uspořádala množství materiálu z mnoha oblastí, kterým se Sutnar věnoval (knihy, vizuální styl, hračky, malba), měli jsme možnost seznámit se i se Sutnarovými příspěvky k designu písma. Ty sice nikdy v jeho tvorbě nehrály hlavní roli, přesto se jednalo o důležitou součást jeho práce na vizuálních stylech a orientačních systémech. Mimo to odrážely základní principy jeho myšlení a specifickým způsobem rozvíjely odkaz avantgardní typografie, zejména geometricky konstruovaných grotesků. Sutnarově typografii se věnovalo i číslo 5 časopisu Typo ze září 2003, tím ovšem výčet mně známých informačních zdrojů víceméně končí.

V posledních letech jsme zaznamenali několik pokusů o využití Sutnarova písma v grafickém designu. Ať už to bylo v přímé souvislosti s jeho prací, nebo nezávisle na ní. Prvním příspěvkem byla digitalizace Marka Pistory u příležitosti oné retrospektivní výstavy. Osm grafiků tehdy zpracovalo plakáty na Sutnarovské téma a Marek na jeden z nich písmo použil. Později Jana Vahalíková z Marvilu použila písmo pro vizuální styl designérského studia Olgoj Chorchoj. A nakonec někdy v roce 2010 připravil vlastní digitální verzi (a jednu alternativní stencilovou) Petr Bosák pro Brněnský architektonický manuál, průvodce moderní brněnskou architekturou.

Nyní je konečně k veřejně dispozici variace na Sutnarovo písmo od písmaře Tomáše Brousila. Jak je u Tomáše dobrým zvykem, nejedná se o slepou digitalizaci dostupných předloh, ale o úplně nové písmo. Odvozené je sice ze Sutnarovy práce, ovem zároveň přizpůsobené nárokům současné typografie — výtvarně i technicky. Pod názvem Ladislav vychází soubor dvanácti řezů včetně doleva nakloněných kursiv, samozřejmostí je podpora mnoha OpenType funkcí a stylistických alternativ. Moderní typografie vám teď pod rukama vzniká úplně sama!

Abych neopakoval jinými slovy to, co už bylo řečeno jinde, přetiskuji doprovodný text k písmu, který najdete na tematické stránce u příležitosti vydání nového písma:

Ladislav Sutnar (1897—1976) patřil mezi nejvýznamnější a také nejvěstrannější pionýry moderního grafického a informačního designu. Bylo tedy jen otázkou času, kdy do své odbornosti zahrne i tvorbu písma. Stalo se tak v roce 1958, kdy nakreslil část abecedy a soubor číslic pro označení domů v newyorském Bronxu, obdobný koncept později rozvíjel i v orientačním systému pro tamní Brooklyn School. Není překvapivé, že Sutnarovo písmo obsahuje všechny typické znaky jeho práce: jednoduchost, srozumitelnost, přímočarost a silný grafický účinek.

Písmo Ladislav revitalizuje Sutnarův odkaz, třebaže žádné jeho původní písmo necituje doslovně. Dodržuje však jejich technicistní charakter i výchozí principy konstrukce znaků — jednoduchý modulární systém spojovaných základních geometrických segmentů. Tento přístup ovlivňuje všechny oblé tvary minusek i verzálek, stejně jako tvarosloví většiny číslic.

Kresba verzálek je odvozena z dochovaných tušových předloh pro navigační systém v Brooklyn School. Významně jsou ovšem upraveny proporce většiny znaků, aby optické hledisko převážilo nad omezujícím lpěním nad matematikou. V průběhu práce došlo k několika konstrukčním změnám v řešení jednotlivých detailů, jako je napojení diagonál u M, N, R, 4, nebo celých znaků (například Q, S, 2). Soubor díky tomu působí mnohem vyrovnanějším dojmem, zlepšila se i čitelnost.

Srovnání Sutnarova písma a jeho revitalizované verze. (Zdroj: ladislav.suitcasetype.com)

Srovnání Sutnarova písma a jeho revitalizované verze. (Zdroj: ladislav.suitcasetype.com)

Klíč k tvarosloví minusek nacházíme v nápisu na ceduli pro označení obytného domu č. 645 na Castle Hill Av. — příznačná je pro něj tvarová kompozice malého a. Minusky plynule navazují na charakter písmen velké abecedy, především na jednoduchou kostru oproštěnou od všech postradatelných detailů. Jednoznačně nejvýraznějším znakem celého souboru je atypická kresba g, tvořená dvěma nespojenými kružnicemi a uchem ve tvaru tečky. Ostatní znaky jsou řešeny střídmě, civilně.

Ladislav: předloha a digitální písmo. (Zdroj: ladislav.suitcasetype.com)

Ladislav: předloha a digitální písmo. (Zdroj: ladislav.suitcasetype.com)

Rodinu Ladislav tvoří dvanáct řezů, jejichž základem jsou čtyři dukty od tenkého Light po temný Bold. Kromě tradiční kurzívy je rodina doplněna o atypickou, doleva nakloněnou kurzívu. Ta byla kompletně překreslena, aby opticky působila přirozeně a tvořila harmonický celek se všemi dukty stojaté varianty písma.

Dvanáct řezů včetně dvou typů kursiv. (Zdroj: ladislav.suitcasetype.com)

Dvanáct řezů včetně dvou typů kursiv. (Zdroj: ladislav.suitcasetype.com)

Kromě výchozích znaků minusek a verzálek jsme připravili množství stylistických alternativ, které významně zpestří sazbu a ovlivní rytmus sazby. Stylistická sada 01 nahrazuje kompresní oblé znaky variantami odvozenými z kruhu (C, D, G, O, Q, a, b, d, e, o, p, q), dále je možno zapnout náběhy dříků u napojení obloučitých tvarů (b, d, m, n, r, u) anebo různé tvarové alternativy znaků (S, X, g, s, x, &). Samozřejmě aplikujeme i ostatní funkce moderních písem, například verzálkové pozice pomlček, uvozovek a šipek, které se aktivují automaticky po zapnutí verzálkové sazby. Sada diakritických znamének v sadě je tradičně velmi rozsáhlá, podporujeme všechny středoevropské jazyky a také tuřečtinu, welštinu a další.

Ladislav Sutnar celý svůj život zasvětil propagaci srozumitelné vizuální komunikace. Nejprve v Československu a od roku 1939 také v New Yorku, kde se zařadil po bok ostatních významných emigrantů, jako byli El Lisickij, Herbert Bayer či László Moholy-Nagy. Sutnar se postupně věnoval grafické úpravě knih a časopisů, plakátů, reklamní grafice, produktovým katalogům, vizuálnímu stylu i orientačním systémům. Navrhoval však i dřevěné hračky a loutky, zabýval se scénografií, tvorbou nápojového skla či porcelánu, významnou součástí jeho tvorby byl výstavní design a dokonce i volná malba. Své poznatky o designu a vizuálním toku zaznamenal v několika odborných publikacích (Controlled Visual Flow, Visual Design in Action), které se řadí mezi nejdůležitější texty o grafickém designu vůbec. Sutnarovo jednoduché puristické písmo z padesátých let umožnilo uplatnit v plné míře principy meziválečného konstruktivismu a logicky navázat na progresivní tendence obsažené již v Rennerově meziválečné Futuře.

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu