Papírna v Charavines

Díky milé nabídce Antalisu jsem měl možnost podívat se do papírny ve francouzském Charavines. Společnost ArjoWiggins, pod kterou továrna spadá, je u nás dobře známá nabídkou speciálních grafických papírů, mezi její značky patří prémiový Rives nebo Conqueror. Donedávna vlastnili v ArjoWiggins papírny čtyři, na pokles poptávky ale reagovali postupně zavřením většiny provozů, a to včetně papírny v Rives, vzdálené asi šestnáct kilometrů od Charavines, která byla založená už v šestnáctém století. Velká škoda, že se jim nepovedlo zachovat toto historické dědictví.

Papírna v Charavines

Založení továrny v Charavines se datuje asi do poloviny devatenáctého století. Dnes má jeden jediný papírenský stroj, na kterém se vyrábějí všechny současné značky i gramáže. Stroj je to relativně malý, ale jestli jste nikdy nic podobného neviděli, tak vězte, že i takovýto maličký stroj, na kterém vyrobíte pás papíru o šířce asi dva a půl metru, má délku kolem dvou set metrů, v průběhu kterých se ze vstupních surovin vyrobí finální pás (nebo spíše kotouč) papíru.

Papírna v Charavines

Stroj na výrobu papíru vynalezl v roce 1799 Nicholas-Louis Robert, do té doby se vyráběl papír jen ručně, a to primárně ze starých bavlněných nebo lněných hadrů. Ty se vybělily na slunci, rozsekaly na malé části a roztloukaly ručně nebo pomocí různých primitivních mechanismů. Nejprve to byla okovaná dřevěná kladiva, později v sedmnáctém století už o poznání šikovnější mlecí stroj, takzvaný holandr.

Papírna v Charavines

Výroba papíru je postavená na přísunu velkého množství vody, proto papírna vždycky stojí někde na řece. Surovinou pro výrobu papíru bývala rozemletá vlákna rostlinného nebo živočišného původu smísená s vodou, různými plnidly, klížidly a případně i barvivy. Výsledkem je kaše nazývaná papírovina. Na začátku procesu obsahuje jedno procento vláken (zbytek tvoří voda), postupně se obsah vody snižuje na tři až osm procent. Papírovina se při ruční výrobě nabírala na síto o velikosti budoucího archu, se sítem se zatřáslo v obou směrech, aby se vlákna pravidelně rozprostřela, vzájemně propletla a zplstila. Většina vody pak odtekla, plstěný materiál se překlopil na houně a postupně pod tlakem vysušil. Voilá, máte papír.

Papírna v Charavines

Dnes se k výrobě používá primárně celulóza (buničina) získaná chemickou cestou ze dřeva, část produkce ale obsahuje i příměs recyklovaného odpadového papíru, jinak je postup velmi podobný tomu v minulosti. Celý papírenský stroj je především soustava mnoha válců, které papír lisují, vtláčejí do něj strukturu, případně vysoušejí. Na začátku stroje máte káď s papírovinou, ta postupně přechází na síto, kde se odplaví většina vody. Budoucí papír jde mezi válce, které jej uhlazují a lisují, sušicí bubny a kalandrovací válce — ty nám papír pěkně vyhladí a vyžehlí. Pokud je to potřeba, jedna soustava válců obsahuje laserem vyfrézovanou strukturu, která se otiskne do matérie, to jsou pak ty různé žebrované papíry, připomínající ruční výrobu. Na konci stroje jsou umístěny kotouče, na něž se „nekonečný“ pás papíru navíjí. Prodává se v rolích nebo rozřezaný na archy.

Papírna v Charavines

Hromadu fotek najdete tradičně na Picase.

Komentáře (2)

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archivy

Rubriky