Typographie, grafika, čeština et cetera


Jíst, meditovat, milovat, dyzajnovat

31. 10. 2011

Jestli se zas někdy budou psát dějiny českého národa, mělo by tam být hlavně uvedeno, že je líhní fotbalových trenérů, politologů a kritiků umění. Ale nejen těch — také grafickému designu u nás každý rozumí, patří to už k základnímu vzdělání našeho občana, odkojeného výtvarnou výchovou na ZŠ. Nebo výstavami v krněnské galerii Vaňkovka, kde návštěvníci v průběhu nightshoppingu při cestě z asijského bistra do módního butiku stihnou autogramiádu kapely Lunetic, exposici zahradní architektury a vánoční instalaci z polystyrenu a chomáčů vaty.

Nemyslím si, že mám oko z kašparovy krávy, píše mi překladatel, aby tím dal váhu svým připomínkám ke grafické úpravě. S redaktorkou se dojemně shodují, že můj grafický návrh je kýčovitý, že titulní stránka je prázdná nebo že obrázek je nesmyslný. Když mají dobrý den, vybičují se i ke složitější češtinské komposici skoro až mantrického charakteru, která naznačuje, že za sebou mají několik buddhistických seminářů: Prázdným prostorem nemíním místo, kde nic není, ale jistou nesamonosnost určité plochy. Zapamatovat, uvařit čaj, koupit bubny a opakovat až do zblbnutí.

White space

Koneckonců žijeme v demokratickém zřízení a každý má právo vyjádřit svůj názor. A tak se i já postupně zbavuji vrozeného ostychu a začínám hodnotit polské překlady, protože jsem byl v Polsku a umím si tam koupit párek v rohlíku a jízdenku na vlak. Ale nejde to úplně samo a hned, poněvadž ve mně zůstává zakořeněná úcta k práci ostatních lidí.

Nabízet služby je odjakživa trochu nevděčná a marná činnost, protože služby se berou jako samozřejmé a bezplatné, jako by neměly žádnou hodnotu. Zaplatit za tisk, tvárnice, kožich nebo počítač je normální, ale platit nebo ocenit duševní práci bývá velký problém. Pravidelně mi chodí výzvy k účasti na výběrových řízeních, postrádající jakoukoliv zmínku o úhradě za předložené návrhy. Bere se u nás za samozřejmé, že parta grafiků nemá na práci nic zajímavějšího než týden o hladu a žízni mlátit do myši a klávesnice s vidinou, že možná — jestli bude správná konstelace a jestli budou mít dost štěstí — dostanou někdy za svůj výkon zaplaceno, neznámo kolik. Návrhy vybere pan ředitel, ale jestli se mu nebudou líbit, hradit je nebude. Vždyť je přece nepoužil. Hodnotit cizí práci systémem líbí/nelíbí je vždycky jednoduché, jenže umět objektivně zhodnotit její kvality, to už vyžaduje trochu vzdělání a rozhledu.

Vážení a milí — možná si dovedu zavázat tkaničky, ostříhat nehty, zvládnu přidávat na stavbě, uvařit čaj a namazat chleba s marmeládou. Možná jsem už jel tramvají, byl s maminkou u zubaře, možná jsem viděl hada s kolikou i partu gaymanů, jak jdou ruku v ruce do temného pokojíčku v suterénu pánské diskotéky. Ale zatím nemám pocit, že jsem dobrý kuchař, řidič MHD ani specialista na dentální anorexii, vyměšování plazů a choroby pohlavního ústrojí.

Stojí to hodně úsilí a sebekontroly, ale někdy je vážně dobré zatnout zuby a mlčet. Myslím, že nejlépe uděláme, když se pokusíme dát ostatním kolegům-odborníkům prostor k tomu, aby mohli dělat svou práci. Vyjádříme tím respekt k jejich profesi a uděláme krok na cestě ke šťastné planetě i k vlastnímu osvícení. Protože aby zůstala zachována už tak dost křehká rovnováha světa, měli by spisovatelé v prvé řadě psát, překladatelé překládat, dyzajnéři dyzajnovat, kojné kojit, dojnice dojit a provazochodci provazochodit.

9 komentářů k článku „Jíst, meditovat, milovat, dyzajnovat“

  1. Zdeněk tvrdí:

    Tak nějak.
    Sdílím.
    Z.

  2. Patrik tvrdí:

    Souhlasím bez výhrad, jen s tou čitelností tady na webu byste měl něco udělat :)

  3. jonny tvrdí:

    Dlouho me nejaky clanek nezaujal jako tento. so true.

  4. lední brtník tvrdí:

    tady je někde něco čitelného? jakž tak rozliším komentáře. mrňavý text nahoře se mi slívá v nepříjemný a nepřehledný shluk zbytečných písmen, a hledat kdesi na klávesnici ctrl+, škoda času.

  5. Naith_cz tvrdí:

    Evidentně jste si nesedli. Zrušil bych spolupráci s nimi.

  6. Jiri Brezovsky tvrdí:

    Chlapi ale delame si to sami. Ja osobne se snazil byt vzdy dobrak, ktery si poradne neumel rict za odvedenou praci. Po jednom velikem projektu, ktery na tomhle totalne zkrachoval jsem si rekl dost.

    Pokud po me chce nekdo graficky navrh webu nebo jakoukoliv jinou sluzbu, kterou nabizim tak si rikam o nevratnou zalohu, ktera pokryva splneni zadani, ktere mi klient doda. Pokud je klient spokojeny, tak praci predavam dal (mame celkem slozitou cestu k vytvoreni webu) a penize jsou moje. Vsichni jsou spokojeni a nikdo se neciti okraden / nezaplacen.

    Stane se ale ze si klient vymysli a nesmyslne komplikuje cely projekt tim ze si hraje na boha (a ze tech designeru klientu mame, hmm? :). Takze zalohu mam a rikam si o dalsi penize za individualni prace co nebyly v pozadavcich.

    Jestli je to dobre nebo ne je mi jedno, ja jsem spokojeny a necitim se nezaplaceny. Premyslejte o tom jak ke klientum pristupujete, nebudte na ne hodni a nebojte se rict si o prachy (a hlavne si tu praci pojistete zalohama).

    PS: sorry ze pisu bez diakritiky, jsem v UK.

  7. Martin tvrdí:

    Ten popis prázdného prostoru je výborný. Mám ale dotaz: jak by měl podle vás postupovat klient, aby objektivně zhodnotil kvality vaší práce?

  8. Martin Pecina tvrdí:

    Martine, o prázdném prostoru hovoří překladatel a do jeho kompetence hodnocení grafické úpravy nespadá. Není to jeho zodpovědnost a vlastně ani starost. S takovým člověkem se proto o své práci odmítám bavit.

    Klient málokdy může moji práci „objektivně“ zhodnotit, protože v oboru zpravidla nemá rozhled ani zkušenost. Ale může se mnou probrat své subjektivní pocity a hlavně diskutovat o cílech, které si klade a které já mu pomáhám naplnit. Zná svůj „produkt“ lépe než já a mívá znalosti o trhu. Klientovi naslouchám, snažíme se dohodnout, sladit, najít nějaké styčné body.

    Klient, který po mně chce práci zdarma (např. prostřednictvím „výběrového řízení“), a pak mi nedá prostor ji obhájit, se ochuzuje o možnost objektivitě se vůbec přiblížit.

  9. Martin tvrdí:

    Pane Pecino, čas od času se účastníme výběrových řízení na informační systémy a je to úplně stejné. K dispozici máme zadávací dokumentaci plnou nejasností a rozporů a jakákoliv diskuse se zadavatelem je prakticky vyloučena. Chtít za přípravu nabídky peníze nás ale zatím nenapadlo.

Zanechte komentář

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

TYPO revue

Aktuální Typo 50 je jubilejní, časopis oslavil deset let. Přečtěte si názory našich nejvlivnějších autorů na budoucnost grafického designu a rozhovor se Zdeňkem Zieglerem

Doporučuji

Trivia 10 je jedním z nových přírůstků k nebývale široké superrodině Trivia Františka Štorma: Trivia Gothic, Grotesk, Humanist, Sans, Serif, Slab.

  • Kvalitní zdroje

  • Správa webu