Typographie, grafika, čeština et cetera


Archiv pro Březen 2011

Ježíš proti počítači

12. 3. 2011 | 5 komentářů

Jmenuje se tak deska opavské rockové kapely a není z toho názvu úplně jasné, nakolik jsou severomoravští muzikanti sveřepí odpůrci přetechnizované hudby a nakolik mají jen smysl pro humor. Hrát rock je dnes trochu nemoderní, a tak je potřeba udělat si ze sebe občas legraci. Ale kupodivu má ten skoro už prehistorický hudební žánr stále dost příznivců — své o tom ví slovenská Tublatanka i německý powermetalový Helloween.

Dášeňka

Kdyby se člověk staral o to, co je moderní, asi by to v životě daleko nedopracoval. Být nemoderní chce čím dál tím větší odvahu a zatvrzelost — reklama a davová psychóza umí na lidstvu napáchat nevratné škody. Můžete se sice klanět iPadu, protože se po něm dá krásně patlat prstem, ale za rok budete mít nutkání vyměnit jej za novou verzi, která bude tenčí a rychlejší. Až za chvíli vyjde z módy, budete se stydět s ním vyjít mezi lidi. Leda že byste chtěli hrát na retro notu a budit pozornost. Život veškeré spotřební elektroniky je jepičí povahy… a jenom málokteré zařízení si uchováme déle než dva nebo tři roky. Hezky upravené Hlavsovy, Muzikovy, Seydlovy nebo Solperovy knížky mám pořád. Dá se s nimi chodit mezi lidi i bez obav, že vzbudí úsměšky nebo veřejné pohoršení; budí totiž především nezájem.

Vyhrabal jsem teď v příruční knihovně několik zástupců svého prvního dětského čtení. V Dášeňce mám vložené lístečky s matčiným podpisem na důkaz, kolik stránek jsem za den přečetl, aby byla učitelka spokojená. Knížka reprezentuje svého majitele, a s trochou fantazie lze každou knížku upravit k obrazu svému. Zohýbané stránky, vlastní ilustrace ze skvrn od marmelády, drobky, čáry pastelkami, různé vpisky a marginále (nebo krajničky, jak jim říkával Komenský), ručně psaná věnování nebo ex libris… všechno jsou to drobnosti, které říkají cosi o historii literárního kusu a identifikují čtenáře, jeho minulost, preference a charakter. Dřív si někteří knihomilové pořizovali knihy ve formě in albis, vlastně ještě nesložených tiskařských arších, které si později nechali opatřit vazbou podle svého gusta. Jindy knížku nechali převázat, protože se původní nakladatelská vazba poškodila a nedělala knize ani jejímu majiteli velkou čest. Člověk si pak mohl vybrat třeba kus vepřovice a přílípnout k tomu pestré mramorované předsádky, aby ostatním ukázal, že je kulturní a že má cit pro krásno.

Knížky se mnou zůstávají i navzdory tomu, že valnou většinu hudebních CD i starých polských kazet jsem postupně vyházel do sběru. Ale mám ještě několik gramodesek, které si nechávám hlavně proto, že u nich jsou často hudba a velkoformátová grafika na obalu až v dojemné rovnováze. Elpíčko Večírek od Sagvana Tofiho, krále české popové hudby, jsem přehrával poránu návštěvám, které u mě vyspávaly pivní maraton. Ostatní hudbu už mám jenom v kompjútru a je jí tam dobře.

Počítač je užitečná věc, která zpřístupnila typografii i nepraktickým a nešikovným lidem, mezi které se počítám. Někdy bývá zdrojem zábavy, třeba když vám umře disk a vy jste od přírody líní pořádně data zálohovat. Při těch veselých událostech jsem poztrácel různé věci, třeba spoustu hotové grafiky z minulých let. Kupodivu mám však v knihovně všechny knihy, které jsem upravil. A dokud nepřijde živelná pohroma, určitě tam ještěnějaký čas zůstanou… a údaje v tirážích budou dokazovat, že jsem na nich nechal kousek života.

Tištěná kniha patří k těm krásným zbytečnostem, jež nám bývá líto vyhodit, i když občas překážejí. Na rozdíl od minulých dekád je to víc věc užitku než předmět zbožňování, spíš věc pro radost než předmět víry. Už se netisne hortulus animae, ta něžná zahrádka duše, dokonce ani výpravné bible na pergamenu, přesto se pořád vyplatí aspoň některé knížky si ponechat.

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu