Komentáře k příspěvku: Chvála bibliofilů

Od: Pastelka

Pastelka — Mon, 08 Feb 2010 19:50:39 +0000

Martine, rozdílů jsem si vědom a tebou přisuzovaný únik se nekoná. Zařízení, která jsou dnes na trhu, jsou zatím v plenkách a připomínají první digitální fotoaparáty, které například neměly ani LCD, což je věc dnes nepředstavitelná.
Myslím si tedy, že alespoň část jedinečných vlastností knihy, které ti dnes chybí, se časem objeví i v elektronické podobě. (Ovšem například žloutnutí papíru… nu, každému, co jeho jest :-))
Při tvorbě obsahu pak logicky některé možnosti odpadají, avšak jsou nahrazeny jinými. Docela živě si umím představit situaci, kdy si za příplatek k digitálnímu obsahu budeš moci objednat i „voňavý“ přebal na „přehrávač“. Tedy něco jako tématickou brašničku. (Na tom by se dalo snad i zbohatnout, haha.)

Nejsem nepřítel knih. Nezapomínej, že jsem i kvůli nim zrekonstruoval byt. Na knihovně teď spím a, po pravdě, těším se, až do toho prostoru budu moci dát třeba lyže :-)

Vzpomenul jsi potřebu „vlastnit“. Tu nepopírám. Z části může být uspokojena nákladným zařízením a také faktem, že ti nikdo nezakazuje mít takové vybavení ve vícero kusech.
Podstatná je ovšem hodnota knihy a ta tkví právě v tom, co nelze uchopit. Nezavrhoval bych tedy podobenství s hudbou.

A konečně to názvosloví. Výraz „čtečka“ je používán pro zařízení, mající naprosto jiný účel (viz čárové kódy). Ze své povahy „čtečka“ čte, je tedy čtoucí, nikoliv čtecí (viz čtecí zařízení).
Další termix „elektronická kniha“ jsem již popsal. Kniha je nosič. Autor nepíše „knihu“ či neskládá CD. To co lze koupit je pak například román vydaný elektronicky či knižně.
Mám však obavu, roně slzy na nesprávném hrobě, že nakonec zvítězí „rýdr“ a „bůk“ :-)

Od: jir_ka

jir_ka — Mon, 08 Feb 2010 11:46:06 +0000

Lukáši, další bezesná noc (možná z nějakou bibliofílií, abych se příliš nevzdálil od tematu) před tebou — „hned je mě lépe“ — 3. pád, tedy místo „mě“ má býti „mně“. :)))

Od: Lukas Veverka

Lukas Veverka — Mon, 08 Feb 2010 07:41:31 +0000

Díky, já jsem z toho celou noc nespal, hned je mě lépe. Jenom S/Z. To je v klídku… :)

Od: jir_ka

jir_ka — Sun, 07 Feb 2010 23:14:33 +0000

Lukáši, nevím zda-li tě uklidním, ale tentokrát to nebylo y/i, šlo o z/s.

Od: Martin Pecina

Martin Pecina — Sun, 07 Feb 2010 22:58:43 +0000

Pastelko, zatím ti uniká jeden výrazný rozdíl. Analogové i digitální fotoaparáty produkují stejnou věc různými technickými prostředky. Z filmu i z digitálního souboru lze zhotovit klasickou fotografii na papír — a ta bude mít prakticky stejnou technickou kvalitu. Digitální fotografii můžu skladovat (třídit, prohledávat, prohlížet) v digitální podobě na pevném disku, dokonce i analogovou fotografii (pokud se naskenuje), jen to dá o mnoho více práce a dojde k určité ztrátě původní obrazové informace.

Nicméně — klasická kniha je trojrozměrná věc. Není to pouhý list papíru, který visí na zdi nebo je založený ve složce. Vázaná kniha se skládá z knižního bloku (lepeného, šitého) a vazby (lepenkové, potažené papírem, plátnem, hadrem na zem), obojí je spojené předsádkovým papírem (čistým nebo potištěným). Designér volí tloušťku, barvu a typ papíru, potahový materiál, technologii tisku nebo ražby a podobně. Navrhuje typ a velikost písma, řádkový proklad, způsob vyznačování, umístění reprodukcí. Všechny tyto jednotlivé části se podílejí na celkovém výsledku. Hotová kniha působí na čtenáře jako více či méně vyvážené literárně-výtvarné dílo. To se navíc mění v čase — používáním. Papír žloutne, případně se láme, rožky se ohýbají, stránky trhají, plátno je polité, vevnitř se množí různá (ručně psaná) věnování či razítka knihoven a podobně… Kniha žije, dýchá, stárne a někdy i umírá.

Elektronická kniha je obsah čtecího zařízení, ne zařízení samotné! Čtečka (budu se zatím držet tohoto názvu) je stále stejná, mění se jen její obsah. Možnost knihy působit zvoleným materiálem, tiskem a dokončovací technologií odpadá. Elektronická kniha zůstává neměnná. Tisknout e-knihu nemá smysl, protože kvalitu a rozlišení ofsetového tisku na stolní tiskárně nenapodobím. Na zařízení velikosti klasické knihy si nemám možnost prohlédnout barevnou reprodukci 30 × 50 cm vcelku. Jedině snad, že bych měl doma větší čtecí zařízení velikosti cca 24palcové LCD s barevným pasivním displejem. Třeba se takové někdy objeví a bude schopné stahovat výtvarné publikace o stovkách megabajtů z internetu… to bych si určitě pořídil.

Ovšemže elektronický dokument má obrovské výhody — prohledávání obsahu, přidávání poznámek, sdílení vybraných částí… ale toto vše se hodí převážně pro určitý typ dat (knih).

Ale nezapomeňme, že sbírání a skladování knih má zásadní sociologický aspekt. Lidé jsou fetišisté. Chtějí spoustu věcí fyzicky vlastnit — a vlastnictví digitální knihy tuto touhu zkrátka nenaplňuje. Darovat elektronickou knihu nebude mít nikdy takovou váhu jako darovat skutečnou knihu-artefakt, třeba přednostní výtisk s věnováním autora. Takové digitální stahování hudby je trochu jiný případ, protože vlastnictví fyzického nosiče nepřináší kromě malého bookletu nic navíc. Hudba se nebere do ruky a neprohlíží, ta se poslouchá, třeba při vykonávání něčeho úplně jiného. Na knihu se musím stoprocentně soustředit.

Je jasné, že i část klasické knižní produkce časem přejde na stranu elektronického publikování. Ale knihu to nezabije, aspoň ne dobrou knihu, která si papír zaslouží. Já sám bych určitě ocenil mít možnost při koupi knihy si mírně připlatit za možnost stáhnout si i digitální verzi. Kvůli prohledávání odborné literatury, citování z ní a podobně. Možná takovou službu někdo časem nabídne.

Od: Lukas Veverka

Lukas Veverka — Sun, 07 Feb 2010 21:35:21 +0000

Jakube, kdybych ty knihy aspoň občas i četl, jistě bych se takových „prasáren“v běžném projevu nedpouštěl. Já ty Y/I prostě nevidím. Omlouvám se :)

Od: Pastelka

Pastelka — Sun, 07 Feb 2010 20:31:37 +0000

Martine, sám jsi si ve vlastních argumentech i odpověděl. Předně, „elektronickou knihou“ rozumím právě ten 3D objekt, nikoliv jeho obsah/náplň. (Vzhledem k relativně novému modelu prezentace i tržnímu odvětví se pravděpodobně bude názvosloví ještě vyvíjet. Objevující se nelogický výraz „čtečka“ mi je proti srsti.) Kniha je prvotně nosič, objektem se stává až v druhé řadě.
Proč se fotografie netisknou? Není to třeba – lze je zobrazit i skladovat jinak. Lépe, přehledněji a rychleji. To jsou ty „obdobné výsledky s menšími nároky“.
Odstavci o vnímání klasické/digitální knihy moc nerozumím. V obou případech se jedná o totéž. (Jako kdyby jsi napsal, že v přírodě je možné vodu nabrat rovnou do dlaní, kdežto v kuchyni je třeba sklenice.)
Elektronický papír byl vyvinut s ohledem na co největší podobenství se stávajícím médiem, proto k jeho čtení je potřeba rovněž jen ten zdroj světla.

Mimochodem, nedávno jsem objevil staré výtisky (1998) jakéhosi technologického měsíčníku. Jedním z témat byl nástup digitální fotografie. Objevovaly se tam obdobné argumenty, jaké zaznívají právě zde a redakce se tehdy shodla, že digitální cesta ve fotografii je jen jakási slepá větev.

Pane Jakube, zmíněné „technologické skoky“ jsou tím oč tu běží. Doba mezi jednotlivými etapami se neustále zkracuje, proto stáří platformy je pouze jedním, nikoliv zásadním, argumentem v debatě o její změně.

Jak jsem však psal výše, ideální stav bude koexistence obou forem. Právě to povýší každou z nich.

Od: Martin Pecina

Martin Pecina — Sun, 07 Feb 2010 18:42:04 +0000

Pastelko, srovnáváš nesrovnatelné. Analogový a digitální fotoaparát jsou dvě podoby téhož. V obou případech se jedná o trojrozměrné digiální zařízení, které stejně vypadá, velmi podobně se používá a slouží stejnému účelu. Rozdíl je v tom, že digitální fotoaparát nabízí obdobné výsledky s mnohem menšími nároky — není třeba kupovat a měnit drahý film, vyvolávat ho a vyrábět z něj fotografie… navíc v mnoha oblastech lidského konání vůbec nemá smysl pořizovat skutečné fotografie, protože by se pro užití v tisku nebo na webu (noviny, časopisy, web) musely stejně digitalizovat (navíc se ztrátou kvality).

Kniha je objekt. K percepci je potřeba kromě očí a mozku jen zdroj světla. Elektronická kniha je nehmotný digitální soubor, k jehož čtení je potřeba elektronické zařízení, které jej umí zpracovat a (různě kvalitně a v různé podobě) zobrazit. To je obrovský posun a zásadní změna kontextu a ergonomie čtení. Proto nemůže elektronická kniha tu klasickou úplně vytlačit.

Od: Jakub Krč

Jakub Krč — Sun, 07 Feb 2010 17:53:37 +0000

Pastelka: Dvě stě let nebo deset, na tom nezáleží: podstata je jinde. Kniha se utvářela s civilizací a v jistém stádiu se stejně jako civilizace fixovala, a změny, které se s ní dály, nebyly zásadní povahy. Fotografie byla od počátku provázána s technologickým vývojem, změnila se vždy, když „poskočil“ (a digitál je jen jeden z takových skoků). V tom je ten zásadní rozdíl, a proto knihy nikdy nepatří na stejnou úroveň jako TV, kino, fotografie nebo internet.

Od: Pastelka

Pastelka — Sun, 07 Feb 2010 15:25:18 +0000

Pane Jakube, přirovnání bylo myšleno s jistou dávkou škádlivého nadhledu. Tvrdit však o fotografii, že je to mladé odvětví… Těch pár desetiletí dělá v součtu dvě stě let.
Abych však navázal na původní myšlenku. Stejně jako je dnes u fotografie analog doménou přežívající hrstky podivínů (a promile těch, kteří nemají možnost dobít baterie), tak i původní knihy najdou útočiště u podobných skupin, které, koukám, jsou zakládány již s předstihem.

Ovšem, abych nebyl za morouse, knihy mám rád, rád jimi šustím a rád je i půjčuji :-)

Závěrem: kina živoří, televize skomírá a knihovny zavře google books.