Komentář k příspěvku: 'Nová písma z Česko-Slovenska'

Od: Filip Blažek

Filip Blažek — Thu, 11 Oct 2007 15:11:24 +0000

Ten Anonym jsem byl já. To kvůli té knížce.

Od: David

David — Thu, 11 Oct 2007 14:05:53 +0000

Jen doplním. Translation se v Noordzijově smyslu do češtiny většinou překládá jako translace (líně, v počítačové grafice) či posun. Není to překlad z jednoho jazyka/média do druhého, je to posun z jednoho místa na druhé (Oxford dictionary doslova: the process of moving something from one place to another). Jak to je ve Slovenštině netuším.

Od: Anonymní

Anonymní — Thu, 11 Oct 2007 12:10:40 +0000

Martine, The Stroke ti můžu půjčit, až se uvidíme. Nemyslím si, že by akcenty musely odpovídat tvarům interpunkce. To je podle mě dáno způsobem, jakým třeba klička u ď, ľ nebo ť vznikla - jako malý přisazený apostrofem. Toto se pak stalo de facto normou, tradicí se to předávalo z abecedy do abecedy. František Štorm začal poměrně důsledně do svých fontů dávat kličku nikoli ve tvaru apostrofu, ale spíše čárky postavené téměř svisle na účaří. (Když jsem to viděl poprvé u Jannonu, byl jsem z toho nešťastný a v titulcích jsem si kličku měnil na tvar více podobný aposotrofu.)
Dnes se to stává stále běžnější, podobný přístup jako Peter a František má i Tomáš Brousil. Při lokalizaci fontů pro své klienty dávám také přednost tavru vycházejícímu spíše z čárky (akcentu) než z apostrofu (či interpunkční čárky). Peter mě přesvědčil i v tom, že mám u slovenské verzálky Ľ kličku posunout nad horní účaří, v kombinaci s minuskami to neruší, u verzálek to napoak pomáhá čitelnosti.
Lokalizoval jsem již desítky fontů a musím říct, že držet se kresebného principu je u akcentů dost obtížné, někdy nemožné. Accent Grave se plochým perem nedá bez zásadní změny natočení pera vůbec nakreslit atd. Navíc jsme si za posledních 20 zvykli (alespoň v češtině) na symetrický háček, který kaligrafickou konstrukci popírá. Byť existují moderní fonty se stínovaným háčkem (třeba Týfa), je to spíš výjimka. U písem imitujících ručně psané písmo je ale při tvorbě akcentů nutné držet se kaligrafické stopy co nejvíce, a to samozřejmě včetně triků, které autor používá (změna tlaku, změna úhlu apod.).

Od: Martin Pecina

Martin Pecina — Wed, 10 Oct 2007 09:43:08 +0000

Petře, děkuji za doplnění. S držením pera je to hodně ošidná otázka na dlouhé diskuse. Konzistenci všude nelze dodržet, aniž bychom porušili čitelnost či strukturu písma, na tom se určitě shodneme. Dál už je to spíše věc názoru a osobní preference. Na The Stroke se určitě podívám, mám to v plánu.

Za to ego se, prosím, nezlobte, já jsem to nemyslel zdaleka tak zle, jak to vypadá. :)

Od: Peter Bilak

Peter Bilak — Wed, 10 Oct 2007 09:36:15 +0000

Nie je velmi casto, co sa zapajam do diskusii na webe, pretoze im zvycajne chyba charakter normalnej diskusie, ale chcem som zagratulovat autorovi k tejto recenzii. Vela inych stranok informuje o novych pismach, ale len malo z nich sa skutocne pozorne a kriticky pozrie na pismo, zvycajna praktika je len opisat text z webu. Takze som rad, ze sa nikto pozrie na nove pisma nezaujatym pohladom.

K samotnemu textu sa moc vyjadrovat nebudem, je jasne, ze mame ine nazory na tvorbu pisma. Len som chcel poukazat na to, ze existuje spustu znakov, kde je uplne nefunkcne dodrziavat konzistentnost drzania pera. Najjednoduchsi priklad je sa pozriet na historicke ukazky kaligrafie: pri cislach a poslednych pismenach abecedy pero musi pouzit iny uhol sklonu, cize narustit konzistenciu kresby aby sa dosiahol harmonicky obraz. Castou chybou ludi, ktory maju menej skusenosti s kresbou je trvat na jednotnom sklone, a delsej stylovej uniformite, co moze sposobit naruseny obraz textoveho bloku.

Najviac som sa priucil ako chapat variabilny kontrast ked som robil s grectinou, a arabstinou. Aj pri klasickej otomanskej kaligrafii ma clovek pocit uplnej konzistencie, no ked sa pozrie blizsie na znaky, uvedomi si, ze vacsina znakov pouziva vyraznu rotaciu pera na dosiahnutie harmonie.

O rotacii, expanzii a preklade (translation) sa da dozvediet viac v knizke The Stroke od Gerrita Noordzij-a.

Tak, a ja idem naspat k pracovnej doske lechtat svoje pismarske ego.

Od: Martin Pecina

Martin Pecina — Sun, 07 Oct 2007 21:40:43 +0000

Myslím, že příjmení v tomto případě snad skloňovat nemusím (ač je to na úkor srozumitelnosti), ale hledat se mi to moc nechce. Snad časem. Nebo poradí lingvisté?

Od: David

David — Sun, 07 Oct 2007 21:27:32 +0000

Nejsem češtinář, ale když skloňuješ křestní (Nikolou), měl bys (by ses nebát) skloňovat i příjmení (Djurkem). Zvlášť když to je Chorvat. No ne?

Od: Martin Pecina

Martin Pecina — Sun, 07 Oct 2007 21:19:12 +0000

→ Davide, díky za věcný komentář.

> Nějak Ti uniklo, že Greta je jako novinové písmo dodávána ve třech stupních (grades).

Spíš jsem to zapomněl zmínit, ty rozdíly jsou dosti malé. Máš pravdu.

> Čárka a apostrof nejsou diakritika.

Omlouvám se převelice za nepřesnost, jsou to samozřejmě interpunkční znaménka. Za tím, že by měla ladit s diakritikou, si ale stojím.

> Přísný kaligrafický princip v diakritice (i kursivní) neuznávám.

Ani já ne, a to z důvodů, které zmiňuješ (čárka a grave, háček a cricumflex). Na druhou stranu nemám rád, když v kursivě, která svůj kaligrafický princip přiznává, je v diakritice najednou ignorován úplně. Zmíněné Arno budiž příkladem, že rozumný kompromis najít lze. Ale Slimbach je kaligraf par excellence, to Biľak (s prominutím) není. Opakuji, že nejvíce mi vadí kurisvní tečka nad malým „i“. A věřím, že s tímhle nepopulárním názorem na kursivy budu v menšině.

S Nikolou Djurek (on). Je to sympatický mladý muž. Napsat s Nikolou Djurekovou mě nikdy nikdo nepřinutí. :)

Od: David

David — Sun, 07 Oct 2007 21:05:10 +0000

Autore, říkal jsem si, že dám čtenářům čas napsat nějaké komentáře než Ti to pohaním, ale nikdo nic nepíše a mě se už nechce čekat.

Nějak Ti uniklo, že Greta je jako novinové písmo dodávána ve třech stupních (grades), aby bylo možné vyladit tmavost sazby v závislosti na tiskovém stroji nebo na tom jestli se tiskne písmo negativně. To není nic super originálního. Dělají to již déle např. Hoefler & Frere-Jones s Chronicle (btw. mají nový pěkný web, http://www.typography.com).

Čárka a apostrof nejsou diakritika (pokud nepočítáš čárku nad/pod). Jejich netrojúhelníkové řešení podle mně prospívá čitelnosti. Špatně se na nich oko chytá (dají se snadno přehlédnout). Zakulacené je lze lépe odlišit od např. prýmků. Tady je stylová jednota na škodu.

Přísný kaligrafický princip v diakritice (i kursivní) neuznávám. Zhoršuje čitelnost (diakritika musí tu barvu někde nabrat). Když ho zavedeš přestanou ti k sobě sedět čárka a grave, háček a cricumflex. I Slimbach se v diakritice krotí (ne tak v Brioso, jako v Arno). Obecně: Kaligrafický princip funguje jako sjednocení liter výborně. Zdá se mi ale, že si diakritika, tím jak byla přidána dodatečně, vytvořila vlastní zákonitosti (principy), které znemožňují plnou aplikovatelnost principu z liter.

Kroužek se mi nelíbí, ale třeba je to jenom obrazovkou.

Nikoulou Djurkem (on) nebo Nikolou Djurek (ona)?

Sebastion!!