Typographie, grafika, čeština et cetera


Archiv pro Srpen 2007

Holandské typo docela zdarma

26. 8. 2007 | 9 komentářů

Služba Goggle Book Search existuje už poměrně dlouhou dobu a primárně možňuje vyhledávat v rozsáhlé databázi knih publikovaných v celé řadě jazyků. Kromě bibliografických údajů přináší u spousty z nich také náhled několika stránek — a co je zajímavější — u mnohých dokonce dovoluje prohlédnout si celou knihu od začátku až do konce, případně si ji stáhnout v PDF souboru na pevný disk.

Dutch Type od 010 Publishers

Týká se to povětšinou knížek z devatenáctého století, u kterých již vypršela autorská práva, ale výjimečně dá souhlas ke zveřejnění celého obsahu i vydavatel knihy nové. Přesně to je případ vynikající publikace Dutch Type od Jana Middendorpa, kterou vydali v roce 2004 v 010 Publishers. Ta probírá velice podrobně nizozemskou typografii od jejích prvopočátků (když vynález pohyblivých liter připisuje Laurens Janszoon Costerovi) až po současné tendence. Představuje práci mnohých vynikajících nizozemských písmařů a písmolijen, namátkou je to například písmolijna Emigre Rudy VanderLans z Emigre, Albert-Jan Pool, znamenitá Dutch Type Library, LettError, Lucas de Groot a mnozí další. Skvělé počtení a pokoukání!

Vyšší dívčí: poetika mřížoví aneb Knižní a časopisecký layout

25. 8. 2007 | 2 komentářů

Pohled na dostupnou typografickou literaturu, zvláště tu česky psanou, odkrývá, jak žalostně neprobádaná je zatím problematika typografie technické literatury a časopisecké grafiky. Přitom v posledních patnácti letech jsme zaznamenali enormní nárůst počtu periodik, a tak neustálé zdokonalování grafiků a typografů v oblasti úpravy nejnáročnější literatury je více než na místě. V tomto díle praktického seriálu se pokusím nastínit některé postupy užitečné zejména při tvorbě zrcadla odborných publikací.

Řád neřád

Upravujeme-li výpravnou obrazovou publikaci, ilustrovanou encyklopedii nebo internetový obchod, zjistíme záhy, že podobně nesourodý obsah vyžaduje krajně důkladnou přípravu pokud možno co nejdokonalejšího zrcadla sazby, jež nám následně umožní maximálně operativní a rychlé vkládání všech obrazových i textových částí na jednotlivé stránky. I jen letmé prozkoumání libovolného časopisu či encyklopedie okamžitě prozradí, zda se autorovi úpravy podařilo skloubit všechny elementy do jednotného a funkčního celku, dát změti obsahu jasný smysl, povýšit nutný prvotní chaos na dokonalý řád.

Odborný text se většinou skládá z poměrně složitě strukturovaných informací. Úkolem typografa je zejména vyjádřit úpravou co nejsrozumitelněji hierarchii těchto informací tak, aby čtenář na stránce nebloudil, pochopil okamžitě a bez namáhání, kde začíná, pokračuje a kde končí souvislý text, ke kterému obrázku se váží jednotlivé popisky a podobně. K tomu mu pomáhají nejen prostředky typografické, tedy typ písma, proklad, vyznačování a systém nadpisů; ale také formát, vzdálenost zrcadla od okrajů stránky a v neposlední řadě i vnitřní členění zrcadla sazby, na které se nyní cíleně zaměříme.

První skutečně seriozní snahy účelně členit plochu stránky přineslo s sebou dvacáté století spolu s novými tiskovými technologiemi. Rozmach firemního grafického designu přinesl akutní potřebu vytvořit jakýsi systém, který by usnadnil úpravu rozličných tiskovin, pomohl uchovat vnitřní grafickou jednotu i vícestránkovým brožurám a rozsáhlým publikacím. Jednalo se v podstatě o počátky moderního informačního designu (který se v poslední době razantně přenáší do oblasti webových stránek a elektronických dokumentů obecně) a byl založen na repetivnosti vnitřního geometrického členění, zjednodušeně řečeno na rozčlenění zrcadla na určitý počet obdélníkových či čtvercových segmentů ve svislém i vodorovném směru a oddělení těchto segmentů či modulů neměnnou mezerou.

Grid alébrž mřížka

V angloamerickém světě se pro toto rozčlenění používá termín grid, my budeme používat češtější název mřížka nebo třeba i modulární mřížka, jak ji nazývám já. Jedním z prvních teoretiků, kteří se problematice organizace tiskové plochy věnovali, byl německý typograf a pedagog Jan Tschichold, na jehož poznatky navázali v polovině dvacátého století Max Bill, Josef Müller-Brockmann, Paul Rand, Emil Ruder a další designéři, již byli zároveň zakladateli tzv. mezinárodního typografického stylu, u nás známějšího spíše jako styl švýcarský. Jednou z hlavních charakteristik švýcarského stylu byl takřka minimalistický přístup ke knižní i akcidenční grafice, založený na nenápadných bezserifových písmech a geometrické organizaci grafiky odvozené z pečlivě navržené mřížky dokumentu. O tom, že je objektivizující švýcarská úprava stále populární, svědčí nekonečné zástupy jejich pokračovatelů prakticky na celém světě.

Prakticky

Pro dnešní návod, realizovaný v InDesignu CS2, si zvolíme stránku hypotetické obrazové publikace formátu A4. Začněme hrubým rozvržením zrcadla, typu, velikosti písma a prokladu. Já jsem zvolil Adobe Garamond 12/14 a vyplnil rámeček zástupným textem. Nad hlavní textový blok jsem umístil záhlaví a paginaci, z textového bloku rovnou vytvořil základní odstavcový styl zarovnaný na mřížku účaří a přistoupil k definování této mřížky. V knižní grafice se vyplatí zapomenout na milimetry a definovat rozměry v typografických bodech. Nebudeme močit proti větru a vezmeme za svůj angloamerický systém pica. Pokud jsme při vytváření nového dokumentu nenastavili jako výchozí jednotku body, můžeme to udělat dvěma způsoby. Buď v menu zvolíme Edit/Preferences/Units & Increments/ a z rozbalovací nabídky vybereme požadovanou jednotku, nebo jako správní profesionálové klikneme pravým tlačítkem na pravítko dokumentu, (které jsme si prve vyvolali zkratkou Ctrl+R [Win]) a vybereme „points“. Je možné definovat jinou jednotku pro horizontální i vertikální směr, ale tentokrát se vyplatí zůstat u bodů. V Edit/Preferences/Grids/ nastavíme Baseline Grid, mřížku učaří, relativní k hornímu okraji stránky a s rozestupy 14 bodů a počátkem 14 bodů od horního okraje stránky.

Nu což — trocha malé násobilky také neuškodí

Nyní tedy máme vytvořený základ pro definování mřížky našeho layoutu a přijde patrně nejzajímavější část práce — násobilka. Řekněme, že naše obrazová publikace si žádá umístit do zrcadla řadu fotografií orientovaných na výšku i na šířku. Při stanovení modulu proto budeme vycházet zhruba z poměru stran kinofilmového políčka (3 : 2) a zrcadlo rozdělíme na 3 × 6 dílčích segmentů (šířka × výška). Protože striktně vyžadujeme, aby jednotlivé moduly byly zarovnány na mřížku účaří, je třeba při stanovení celkového počtu řádků najít číslo dělitelné šesti (počet modulů ve vertikálním směru) a připočíst k němu pět řádků navíc (mezery mezi moduly). Z toho nám vychází dvě možná řešení: 47 (6 × 7 + 5) nebo 53 (6 × 8 + 5) řádků textu. Já jsem v dokumentu zvolil poměrně malé okraje stránky, přikloním se proto ke třiapadesáti řádkům, 742 bodům. Upravíme rámeček na patřičnou výšku, vyladíme okraje stránky s ohledem na použitou vazbu a výtvarný záměr, a následně přistoupíme k definování samotných modulů. Na vzorové stránce přejděme do Layout/Margins and Columns a nastavme si horní/spodní/levý/pravý okraj na 56/44/28/28 bodů, abychom přesně kopírovali textový rámeček. Poté vytvoříme vodítka v Layout/Create Guides, zadáme hodnotu 6 do kolonky row, 3 do kolonky column a gutter nastavíme shodně 14. V tomto okamžiku máme vytvořenou univerzální mřížku, do které můžeme vkládat libovolný obsah, aniž bychom ztratili ze zřetele pečlivé rozvržení všech elementů našeho designu. Výslednou stránku včetně vodicích linek si můžete prohlédnout v PDF dokumentu, na druhé stránce souboru se nachází grafika vodicích linek prostá.

Alternativní řešení


Určitou nevýhodou dosaženého výsledku je, že horní dotažnice každého prvního textového řádku v modulu „nelícují“ s horním okrajem umisťovaného obrázku. V našem případě jsem to vyřešil snížením rámečku první obrazové reprodukce asi o čtyři body, což ale nemusí být za všech okolností vhodné. V alternativním řešení uděláme několik změn, abychom dosáhli odlišného, vyšperkovaného výsledku. Horní okraj zvětšíme na 62 bodů, tak aby kopíroval horní minuskovou dotažnici prvního řádku. V Layout/Create Guides ponecháme 6 a 3 jako hodnoty row a column, nicméně obě položky gutter zvětšíme až na hodnotu 20 bodů, kdy každý modul omezuje přesně 8 řádků a dotýká se horního dotahu minusek prvního řádku a základní dotažnice řádku osmého zároveň. Prohlédněte si druhé dvoustránkové
PDF s ještě zajímavějším výsledkem než prve.

Nastíněný design založený na modulární mřížce je vhodný všude tam, kde potřebujeme zorganizovat složitě hierarchická data — tedy nejen v odborných knihách a časopisech, ale i v oblasti web designu. Místo nahodilých řešení totiž přináší do výtvarného konceptu jasný a racionální řád. A to čtenář ocení.

Dostupná literatura

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu