Komentář k příspěvku: 'Vyšší dívčí: vícejazyčná trojsloupcová sazba' http://typomil.com/typofilos/2007/07/vicejazycna-trojsloupcova-sazba/ převážně nasírací Wed, 27 Aug 2008 23:58:47 +0000 http://wordpress.org/?v=2.6 Od: Pastelka http://typomil.com/typofilos/2007/07/vicejazycna-trojsloupcova-sazba/#comment-1720 Pastelka Tue, 03 Jul 2007 11:44:16 +0000 http://typomil.com/typofilos/2007/07/vyssi-divci-vicejazycna-sazba/#comment-1720 <texy>Ano, jednalo se o vícestránkovou záležitost s grafickou návazností jednotlivých listů. V příkladu je jen jeden list. A mezi námi děvčaty, těším se na další díl seriálu :-) Ano, jednalo se o vícestránkovou záležitost s grafickou návazností jednotlivých listů. V příkladu je jen jeden list. A mezi námi děvčaty, těším se na další díl seriálu :-)

]]> Od: Martin Pecina http://typomil.com/typofilos/2007/07/vicejazycna-trojsloupcova-sazba/#comment-1716 Martin Pecina Mon, 02 Jul 2007 23:14:41 +0000 http://typomil.com/typofilos/2007/07/vyssi-divci-vicejazycna-sazba/#comment-1716 <texy>→ Pastelko, díky za doplnění. Tvé řešení řešení bude vhodné zvláště pro zmíněnou technickou literaturu. Z ukázky není úplně jasné, zda se jednalo o stránku jedinou, nebo byl dokument vícestránkový. Pravé „maso“ při tomto typu úpravy totiž nastane až na ploše dvoustránek, pokud se snažíme dát tomu všemu textu nějaký řád. Mé popisované řešení samozřejmě není jediné a není ani použitelné za všech okolností. Ne náhodou pojmenovávám tyto články Vyšší dívčí. Co se na ukázkách jeví jako jasná záležitost, v praxi vyžaduje hodně přemýšlení a hlavně nezlomné trpělivosti. :) → Pastelko, díky za doplnění. Tvé řešení řešení bude vhodné zvláště pro zmíněnou technickou literaturu. Z ukázky není úplně jasné, zda se jednalo o stránku jedinou, nebo byl dokument vícestránkový. Pravé „maso“ při tomto typu úpravy totiž nastane až na ploše dvoustránek, pokud se snažíme dát tomu všemu textu nějaký řád. Mé popisované řešení samozřejmě není jediné a není ani použitelné za všech okolností.

Ne náhodou pojmenovávám tyto články Vyšší dívčí. Co se na ukázkách jeví jako jasná záležitost, v praxi vyžaduje hodně přemýšlení a hlavně nezlomné trpělivosti. :)

]]> Od: Pastelka http://typomil.com/typofilos/2007/07/vicejazycna-trojsloupcova-sazba/#comment-1715 Pastelka Mon, 02 Jul 2007 22:34:24 +0000 http://typomil.com/typofilos/2007/07/vyssi-divci-vicejazycna-sazba/#comment-1715 <texy>Asi před měsícem jsem řešil tento problém. Potíž nastala ovšem v kombinaci samotných jazyků. Zatím co ty, autore, jsi zvolil téměř ideální trojici, já kombinoval angličtinu, němčinu a ruštinu. Třetí uvedený jazyk se mi nejeví jako vyloženě exotický a to i přes volbu jiné znakové sady. Problém je však ve vyloženě popisné (až téměř vypravěčské :-) formě jeho vyjádření. Když k tomu přičtu fakt, že se jednalo o text specifického technického charakteru popisující nové výrobní prvky a postupy, dojdu do stavu kdy, vyjádřeno čísly, si angličtina s němčinou dělí cca 55 procent a zbývajícímu prostoru vévodí azbuka. Ze všech variant rozvržení textových polí se mi pak osvědčila právě forma stejných sloupců, vždy tří pro daný jazyk. Tyto sloupce jsem pak zalomil tak, aby byly v rámci jednoho jazyka stejně vysoké. Výsledné tři souměrné oddíly si pak rozdělily místo na stránce v přesném poměru a, řekl bych, i relativně učesané formě. Další věcí jsou nadpisy. Které byly výrazně delší. Mnohdy i vícenásobně. Při řazení jednotlivých částí pod sebe jsem každému nadpisu mohl věnovat plnou šíři strany. Z toho všeho tedy vyplývá toto: 1. záleží na formátu strany samotné, 2. na kombinaci jazyků a 3. na formě a obsahu lámaného textu. Avšak nerad bych, aby to vyznělo jako naprostá hana metody „nestejně široké sloupce“. Jen chci zdůraznit, že možnost jejího užití není tak častá a vše spásná jak by se mohlo jevit po přečtení článku. příklad zlomu: http://trifid.krcha.com/priklad.gif Asi před měsícem jsem řešil tento problém. Potíž nastala ovšem v kombinaci samotných jazyků. Zatím co ty, autore, jsi zvolil téměř ideální trojici, já kombinoval angličtinu, němčinu a ruštinu.
Třetí uvedený jazyk se mi nejeví jako vyloženě exotický a to i přes volbu jiné znakové sady. Problém je však ve vyloženě popisné (až téměř vypravěčské :-) formě jeho vyjádření. Když k tomu přičtu fakt, že se jednalo o text specifického technického charakteru popisující nové výrobní prvky a postupy, dojdu do stavu kdy, vyjádřeno čísly, si angličtina s němčinou dělí cca 55 procent a zbývajícímu prostoru vévodí azbuka.
Ze všech variant rozvržení textových polí se mi pak osvědčila právě forma stejných sloupců, vždy tří pro daný jazyk. Tyto sloupce jsem pak zalomil tak, aby byly v rámci jednoho jazyka stejně vysoké. Výsledné tři souměrné oddíly si pak rozdělily místo na stránce v přesném poměru a, řekl bych, i relativně učesané formě. Další věcí jsou nadpisy. Které byly výrazně delší. Mnohdy i vícenásobně. Při řazení jednotlivých částí pod sebe jsem každému nadpisu mohl věnovat plnou šíři strany.

Z toho všeho tedy vyplývá toto: 1. záleží na formátu strany samotné, 2. na kombinaci jazyků a 3. na formě a obsahu lámaného textu.

Avšak nerad bych, aby to vyznělo jako naprostá hana metody „nestejně široké sloupce“. Jen chci zdůraznit, že možnost jejího užití není tak častá a vše spásná jak by se mohlo jevit po přečtení článku.

příklad zlomu:
http://trifid.krcha.com/priklad.gif

]]>