Komentář k příspěvku: 'Z četby: knihy o knihách a jejich navrhování'

Od: Martin Pecina

Martin Pecina — Sun, 17 Jun 2007 10:49:52 +0000

Když si dá někdo do podtitulu knihy Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, dává tím všem jasně na srozuměnou, že si pro své bádání vybral poměrně přesně časově i místně ohraničený úsek dějin. Kdo tomu rozumět, chce, ten tomu rozumí, kdo nechce, má smůlu.

Tímto bych rád ukončil tuto předem zbytečnou diskusi na téma vhodnosti koncepce Voitovy knihy a věnoval se diskusi věcné.

Od: powermac

powermac — Sun, 17 Jun 2007 08:12:10 +0000

Jakub Krč: Mě to přijde jako napsat encyklopedii počítačů a jít jen po větvi vývoje Apple Macintosh :-)

Od: David Březina

David Březina — Thu, 14 Jun 2007 20:19:28 +0000

O vlcích by se rozhodně psát mělo. :-)

Od: Jakub Krč

Jakub Krč — Thu, 14 Jun 2007 16:39:38 +0000

powermac: Tohle vážně nechápu. Někdo napíše knihu o psech a druhý mu vyčítá, že psát o psech je sice zajímavé, ale mělo by se psát i o vlkách. Vždycky z takové “kritiky” rostu…

Od: Martin Pecina

Martin Pecina — Mon, 11 Jun 2007 07:26:31 +0000

→ Pastelko, postup je to rozumný a chvályhodný, ale obávám se, že pro navržení funkční a hezké knihy to asi nestačí. :) Řeč byla spíš o celkové typografické úpravě knihy. Vezmeme-li například zmíněnou stránku s obsahem, tak pokud se třebas jedná o složitěji strukturované kapitoly, právě tato stránka může určitým způsobem předjímat další stylotvorné prvky v knize: použití kapitálek, systém vyznačování, styl číslic atd. Ta myšlenka mě zaujala, pokud tedy narážíš právě na toto.

P.S.: Nevíme, zatím je to rok.

Od: Pastelka

Pastelka — Mon, 11 Jun 2007 07:18:48 +0000

Pokud se jedná o priority navrhování prvků, tak musím přiznat že jiný postup než: 1. návrh stránek s nejkomplikovanějšími prvky (nejdelší nadpis, nejdelší textový blok …), 2. ladění ostatních, ne tak naplněných, stránek, 3. návrh obálky, který pak ve výsledku odráží některé prvky z obsahu publikace, si ani neumím představit.

post scriptum: chlapi, už tu holku pusťte – jak dlouho si myslíte, že si s tím zrním vystačí!

Od: powermac

powermac — Thu, 07 Jun 2007 21:21:06 +0000

Jakub Krč: Trochu ses minul odpovědí, ale nahrál sis sám Ottovým slovníkem, ten je ve všech směrech opravdu naučný. Mě mrzelo, že při vší úctě autor nezakopl o jiné větve vývoje knihy — tudíž se věnuje encyklopedicky větvi “evropké” knihy.

Od: Martin Pecina

Martin Pecina — Thu, 07 Jun 2007 12:13:36 +0000

→ Jakube, 101 větu znám, mám ji už dlouho staženou; stále užitečné čtení. Bude se jistě hodit i ostatním čtenářům, díky za odkaz.

Od: Jakub Krč

Jakub Krč — Thu, 07 Jun 2007 12:09:37 +0000

powermac: To, že encyklopedii dnes vnímáte jen jako stručné info, není vina autora, ale degradace žánru. Viděl jste někdy Ottovu encyklopedii? Dnešními slovy je to spíš soubor esejů. Klobouk dolů před autorem, že místo heslovité rychlokvašky napsal něco takového. Subjektivnost je v tomto případě spíš přednost.
martin: Ke Kaprovi můžu odkázat na drobnou knížku Sto a jedna věta ke knižní úpravě, která je v češtině zdarma tady - http://sazba.cz/typoglosy/typo101.pdf

Od: powermac

powermac — Tue, 05 Jun 2007 13:21:08 +0000

Milý Typomile,

kniha má v názvu encyklopedie, tudíž z tvých uryvků běžný čtenář usoudí, že se jedná spíše o informace a tematicky rozdělené, než vlastní autorovo pojednání o vývoji knihy. Každopádně to nic nemění dojmu z takového počinu.

Kniha jak víme měla několik vývojových větví, o to více mě mrzí, že si neméně zajímavé reprodukční technologie a postupy nezaslouží nikde prostor.