<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	>
<channel>
	<title>Komentář k příspěvku: 'Češi reprodukující aneb Letmý exkurs do tiskových metod'</title>
	<atom:link href="http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/</link>
	<description>převážně nasírací</description>
	<pubDate>Thu, 28 Aug 2008 00:07:22 +0000</pubDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.6</generator>
		<item>
		<title>Od: milan hurtak</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-3882</link>
		<dc:creator>milan hurtak</dc:creator>
		<pubDate>Sun, 27 Jan 2008 16:39:51 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-3882</guid>
		<description>&lt;texy&gt;dobry den. hledam na netu nejake stranky ,kde je neco vice o litografii. jsem sberatel muchy, a mam hodne litografickych pohlednic a tez 4 litograficke plakaty. rad budu vedet jak se zarucene pozna ze jde o litografii ci novodobejsi tisk. jestli nekdo zna odpoved, ci odkaz na vebove stranky. dekuji milan</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>dobry den. hledam na netu nejake stranky ,kde je neco vice o litografii. jsem sberatel muchy, a mam hodne litografickych pohlednic a tez 4 litograficke plakaty. rad budu vedet jak se zarucene pozna ze jde o litografii ci novodobejsi tisk. jestli nekdo zna odpoved, ci odkaz na vebove stranky. dekuji milan</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: Veronika</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1759</link>
		<dc:creator>Veronika</dc:creator>
		<pubDate>Fri, 13 Jul 2007 07:32:58 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1759</guid>
		<description>&lt;texy&gt;Děkuji za Vaši odpověď. Jde mi právě o případy, kdy selžou všechna vodítka (protlačení tiskové formy, reliéf barvy, informace o tiskárně - zda provozovala v té konkrétní době ofsetový tisk, atd.). V takových případech se mi zdá, že je to opravdu nemožné rozeznat.</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>Děkuji za Vaši odpověď. Jde mi právě o případy, kdy selžou všechna vodítka (protlačení tiskové formy, reliéf barvy, informace o tiskárně - zda provozovala v té konkrétní době ofsetový tisk, atd.). V takových případech se mi zdá, že je to opravdu nemožné rozeznat.</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: Martin Pecina</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1754</link>
		<dc:creator>Martin Pecina</dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Jul 2007 22:14:37 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1754</guid>
		<description>&lt;texy&gt;Veroniko, to rozeznání pouhým zrakem není vždy tak prosté. Zkusím napsat něco o obou technikách, snad vám to pomůže.

&lt;strong&gt;Knihtisk, technika tisku z výšky.&lt;/strong&gt; Tisková forma je plochá, od počátku dvacátého století se přenáší přes gumový válec na papír na různých typech strojů. Autotypický rastr vynalezl Georg Meisenbach v roce 1881. Do reprodukčních přístrojů se vložilo sklo s hustou černou sítí, autotypickým rastrem, který rozložil polotónovou předlohu na rastrový obrázek. Mechanicky (rydla), později chemicky (leptání) se z kovu odstranily netisknoucí partie. Specialitou potom byly elektrorytecké automaty, které pomocí světelného paprsku snímaly předlohu a vzniklý elektrický impuls přenášely na rycí nebo vypalovací jehlu. Čili výsledkem byl v každé případě kovový štoček s vyhloubenými netisknoucími místy. Standardně se kombinovalo písmo z pohyblivých liter s obrazovými reprodukcemi z rytých/leptaných štočků. Obrazová reprodukce však byla vždy jednobarevná (ne nutně černá), případně s podtiskem druhou barvou. 


&lt;strong&gt;Ofset, tisk z plochy.&lt;/strong&gt; Rozvinutí fotomechanických reprodukčních metod a hlavně vynález barevných výtažků umožnily rozvinout ofsetovou techniku, která své předchůdce velmi záhy vytlačila. Barevná předloha se rozložila na čtyři barevné výtažky, čtyři rastrové předlohy, jež potom při soutisku vytvoří věrnou barevnou reprodukci. Předloha se na tisknoucí materiál, rozměrově stálou kovovou desku opatřenou světlocitlivou vrstvou, kopírovala z fólií, osvětlená místa se utvrdila, zbytek odplavil, dále už to známe — odpuzování mastnoty a vody… Tisková forma je tedy plochá, upíná se na kovový válec a otiskuje na jedno až čtyřbarevných strojích (dnes i více, samozřejmě). 

Teď se konečně dostáváme k tomu podstatnému. Hlavní rozdíly jsou: 

&lt;strong&gt;Knihtisk:&lt;/strong&gt; tisk z výšky, trojrozměrná forma, která se pod tlakem otiskuje na papír a vytváří tak určitý hmatatelný reliéf, zvláště u nižších gramáží papíru. Autotypický rastr může být různých druhů: mřížka, puntíky, elipsy apod., takže pokud pod lupou uvidíte jiný než puntíkový rastr, jedná se zřejmě o knihtisk. Napoví také písmo. Jestliže je na papíru silnější vrstva barvy, bude písmo realizováno technikou tisku z výšky. 

&lt;strong&gt;Ofset:&lt;/strong&gt; tisk z plochy, až šestibarevný, obzvláště vhodný pro fotografie, na tisku není za žádných okolností viditelný reliéf barvy ani tiskové formy, od určité doby se touto technikou realizovaly celé tiskoviny, tedy včetně textových částí. V zásadě platí, že pokud kdekoliv v obraze nebo písmu uvidíte (třeba pod lupou) barvu složenou z puntíků (azurovná, purpurová, žlutá, černá), jedná se bezpečně o ofsetový tisk.

Vždy ale záleží na konkrétním typu tiskoviny, vše se dá posoudit individuálně.

Trochu zmatení mohou vznést i další reprodukční techniky, hlubotisk a světlotisk, které se v té době také používaly. O nich ale více v samotném článku výše.
</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>Veroniko, to rozeznání pouhým zrakem není vždy tak prosté. Zkusím napsat něco o obou technikách, snad vám to pomůže.</p>
<p><strong>Knihtisk, technika tisku z výšky.</strong> Tisková forma je plochá, od počátku dvacátého století se přenáší přes gumový válec na papír na různých typech strojů. Autotypický rastr vynalezl Georg Meisenbach v roce 1881. Do reprodukčních přístrojů se vložilo sklo s hustou černou sítí, autotypickým rastrem, který rozložil polotónovou předlohu na rastrový obrázek. Mechanicky (rydla), později chemicky (leptání) se z kovu odstranily netisknoucí partie. Specialitou potom byly elektrorytecké automaty, které pomocí světelného paprsku snímaly předlohu a vzniklý elektrický impuls přenášely na rycí nebo vypalovací jehlu. Čili výsledkem byl v každé případě kovový štoček s vyhloubenými netisknoucími místy. Standardně se kombinovalo písmo z pohyblivých liter s obrazovými reprodukcemi z rytých/leptaných štočků. Obrazová reprodukce však byla vždy jednobarevná (ne nutně černá), případně s podtiskem druhou barvou. </p>
<p><strong>Ofset, tisk z plochy.</strong> Rozvinutí fotomechanických reprodukčních metod a hlavně vynález barevných výtažků umožnily rozvinout ofsetovou techniku, která své předchůdce velmi záhy vytlačila. Barevná předloha se rozložila na čtyři barevné výtažky, čtyři rastrové předlohy, jež potom při soutisku vytvoří věrnou barevnou reprodukci. Předloha se na tisknoucí materiál, rozměrově stálou kovovou desku opatřenou světlocitlivou vrstvou, kopírovala z fólií, osvětlená místa se utvrdila, zbytek odplavil, dále už to známe — odpuzování mastnoty a vody… Tisková forma je tedy plochá, upíná se na kovový válec a otiskuje na jedno až čtyřbarevných strojích (dnes i více, samozřejmě). </p>
<p>Teď se konečně dostáváme k tomu podstatnému. Hlavní rozdíly jsou: </p>
<p><strong>Knihtisk:</strong> tisk z výšky, trojrozměrná forma, která se pod tlakem otiskuje na papír a vytváří tak určitý hmatatelný reliéf, zvláště u nižších gramáží papíru. Autotypický rastr může být různých druhů: mřížka, puntíky, elipsy apod., takže pokud pod lupou uvidíte jiný než puntíkový rastr, jedná se zřejmě o knihtisk. Napoví také písmo. Jestliže je na papíru silnější vrstva barvy, bude písmo realizováno technikou tisku z výšky. </p>
<p><strong>Ofset:</strong> tisk z plochy, až šestibarevný, obzvláště vhodný pro fotografie, na tisku není za žádných okolností viditelný reliéf barvy ani tiskové formy, od určité doby se touto technikou realizovaly celé tiskoviny, tedy včetně textových částí. V zásadě platí, že pokud kdekoliv v obraze nebo písmu uvidíte (třeba pod lupou) barvu složenou z puntíků (azurovná, purpurová, žlutá, černá), jedná se bezpečně o ofsetový tisk.</p>
<p>Vždy ale záleží na konkrétním typu tiskoviny, vše se dá posoudit individuálně.</p>
<p>Trochu zmatení mohou vznést i další reprodukční techniky, hlubotisk a světlotisk, které se v té době také používaly. O nich ale více v samotném článku výše.</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: Veronika</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1751</link>
		<dc:creator>Veronika</dc:creator>
		<pubDate>Wed, 11 Jul 2007 11:56:54 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1751</guid>
		<description>&lt;texy&gt;Dobrý den,
poradíte, jak poznat bezpečně ofset od knihtisku (autotypické reprodukce)? Tiskaři tvrdí, že to je naprosto jasné... Jak to poznat např. u knih nebo letáků z 60.-70. let, kdy se používaly obě techniky?
Děkuji, Veronika</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>Dobrý den,<br />
poradíte, jak poznat bezpečně ofset od knihtisku (autotypické reprodukce)? Tiskaři tvrdí, že to je naprosto jasné&#8230; Jak to poznat např. u knih nebo letáků z 60.-70. let, kdy se používaly obě techniky?<br />
Děkuji, Veronika</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: powermac</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1146</link>
		<dc:creator>powermac</dc:creator>
		<pubDate>Sun, 15 Apr 2007 13:22:00 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1146</guid>
		<description>&lt;texy&gt;Tak, a teď nejlepší vtip, už jsi dělal litografii?</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>Tak, a teď nejlepší vtip, už jsi dělal litografii?</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: Martin Pecina</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1135</link>
		<dc:creator>Martin Pecina</dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Apr 2007 22:14:41 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1135</guid>
		<description>&lt;texy&gt;Už mlčím. Pěkhné polychromathickhé lithographie jsou k vhidění thady: http://www.philaprintshop.com/chromos.html, zvláště &lt;a href="http://www.philaprintshop.com/images/cur4268.jpg"&gt;tahle&lt;/a&gt; je dokonalá. :)</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>Už mlčím. Pěkhné polychromathickhé lithographie jsou k vhidění thady: <a href="http://www.philaprintshop.com/chromos.html" rel="nofollow">http://www.philaprintshop.com/chromos.html</a>, zvláště <a href="http://www.philaprintshop.com/images/cur4268.jpg">tahle</a> je dokonalá. :)</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: David Březina</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1134</link>
		<dc:creator>David Březina</dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Apr 2007 22:09:02 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1134</guid>
		<description>&lt;texy&gt;No a právě proto bys neměl to neměl tvrdit.</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>No a právě proto bys neměl to neměl tvrdit.</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: Martin Pecina</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1133</link>
		<dc:creator>Martin Pecina</dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Apr 2007 21:48:13 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1133</guid>
		<description>&lt;texy&gt;Stejně tak lze namítnout, že není nikde psáno, že se jednalo o pokus neúspěšný. :)

To video jsem už viděl, ale je skvělé.</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>Stejně tak lze namítnout, že není nikde psáno, že se jednalo o pokus neúspěšný. :)</p>
<p>To video jsem už viděl, ale je skvělé.</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: David Březina</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1132</link>
		<dc:creator>David Březina</dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Apr 2007 21:04:49 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1132</guid>
		<description>&lt;texy&gt;http://www.designportal.cz/video-detail.html?id=syf8olcM0z4 Okamžitě smazat, protože to je off-topic.</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy><a href="http://www.designportal.cz/video-detail.html?id=syf8olcM0z4" rel="nofollow">http://www.designportal.cz/video-detail.html?id=syf8olcM0z4</a> Okamžitě smazat, protože to je off-topic.</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
	<item>
		<title>Od: David Březina</title>
		<link>http://typomil.com/typofilos/2007/04/cesi-reprodukujici-aneb-letmy-exkurs-do/#comment-1131</link>
		<dc:creator>David Březina</dc:creator>
		<pubDate>Tue, 10 Apr 2007 21:03:53 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">http://typomil.com/typofilos/?p=62#comment-1131</guid>
		<description>&lt;texy&gt;S tím rozdílem jsem si to tak přesně myslel. O neexistenci úspěšného výsledku usuzuji jenom z toho, že Rambousek si troufá tvrdit, že se pouze &lt;em&gt;pokoušel&lt;/em&gt; (v roce 1808).</description>
		<content:encoded><![CDATA[<p><texy>S tím rozdílem jsem si to tak přesně myslel. O neexistenci úspěšného výsledku usuzuji jenom z toho, že Rambousek si troufá tvrdit, že se pouze <em>pokoušel</em> (v roce 1808).</texy></p>
]]></content:encoded>
	</item>
</channel>
</rss>
