Typographie, grafika, čeština et cetera


Užitečné typoglosy

15. 1. 2007

Možná ještě nevíte, že na adrese typoglosy.blogspot.com se nachází archiv typografických komentářů a krátkých zamyšlení Jakuba Krče a Jaroslava Vlčka. Stojí i po delším čase za přečtení.

Typoglosy studia Lacerta

Jakub mi k tomu píše:

Děláme v Lacertě nový web, a v té souvislosti jsme nasypali všechny staré glosy na jeden web, na Lacertě nezávislý. Třeba by to ještě i po čase mohlo někoho zajímat… Je to svérázné svědectví doby, dneska je glos k typografii fůra, ale tehdy to byla bída.

Jakub Krč, zkušený bohemista, publikuje pravidelně v literárních a (typo)grafických časopisech (Souvislosti, Typo aj.); on i jeho kolega jsou odborníky zejména na problematiku bezchybné sazby, která tvoří hlavní náplň jejich práce.
Není proto třeba strachovat se o odbornost publikovaných článků. Přestože většina textů je již staršího data, ne vždy jsou přímo odvislé od doby vzniku, takže je to čtení příjemné a přínosné zároveň.

Tak mě napadá, že jsem chtěl už dříve napsat o svém osobním vztahu ke knižní tiráži, ale raději vás odkážu na starší článek Tajemství tiráže; z nově publikovaných nepřehlédněte Zpátky k psacím strojům. Web obsahuje také užitečné odkazy a soubory ke stažení (skvělý je třeba typomil! :)), však se podívejte sami. Typoglosy.

14 komentářů k článku „Užitečné typoglosy“

  1. Jiří Tvrdek tvrdí:

    Mně samotnému datum u typoglos docela chybí. Třeba u toho Z ostudy kabátu NLN nevím (teď hledejte, když se nemůžete řídit datem publikování), kam si danou událost zařadit a zda na to vydavatelství už třeba nějak mohlo zareagovat. Zkrátka jde mi o souvislosti, u nichž je nějaké časové zařazení poměrně důležité.

    Zároveň kritizuji absenci mezer za odstavci, zejména u delších textů se v tom člověk lehce ztratí.

  2. Dalibor Behún tvrdí:

    Moc díky za užitečný odkaz, ukládám do Oblíbených.

  3. Jakub Krč tvrdí:

    JT: Datum tam není schválně, nemělo by na něm vlastně záležet. A mezery? Jednak jsou to kratke texty, jednak tim naznacuji, ze je ma clovek cist klidne a pomalu, ne tekat; jsou ke cteni, ne prohlizeni. Kdo se soustredi, ten se neztrati! :)

  4. Martin Pecina tvrdí:

    → Jakube, u některých textů, které se vztahují třeba k úpravě časopisu, by datum publikování od věci nebylo, protože tam dochází často ke změnám. Ale pokud už to je vzdálenější historie, stačí vlastně i ono pouhé vročení.

    > …jednak tim naznacuji, ze je ma clovek cist klidne a pomalu, ne tekat; jsou ke cteni, ne prohlizeni.

    Tak jsem o tom nikdy nepřemýšlel, ale vlastně máš docela pravdu. Je lepší mít na webu několik poctivých čtenářů, kteří si ten obsah namísto obyčejného zběžného „oskenování“ očima přečtou pozorně. Ale některé glosy opravdu trochu delší a na monitoru se bez výraznějšího dělení nečtou moc pohodlně.

  5. Jakub Krč tvrdí:

    Jen poznámka: Datum se dá orientačně dohledat dle stromu v položce Archiv. Problém je, že jde stejně jen o odhad, sám nevím, kdy texty přesně vznikly…

  6. Jiří Tvrdek tvrdí:

    JK: Ale jděte, vždyť typografie (mimochodem 95 % webdesignu) je tady právě od toho, aby pomáhala čtenáři ve snadném čtení a při orientaci v textu. Když použiju Vaši argumentaci, můžu pak říct, že kdo se soustředí, ten se neztratí ani v mizerné sazbě.

  7. Marek Prokop tvrdí:

    Vyjádření pana Krče k mezerám mezi odstavci je opravdu pozoruhodné. Až dosud jsem měl (ani nevím proč) typografy za mistry svého řemesla, kteří dokážou dokonale skloubit formu s funkcí a vida, šeredně jsem se spletl. Oni umějí být stejně arogantní a (s prominutím) hloupí jako leckteří webdesignéři.

    Mimochodem, článek Zpátky k psacím strojům! mne opravdu zajímal, takže jsem si ho zkopíroval do textového editoru (asi na pátý pokus; ani výběr textu na tom webu moc nefunguje) a odstavce v něm odentroval ručně. Jinak bych ho přečíst nedokázal. Pan Krč má tedy vlastně pravdu — kdo chce, ten se neztratí.

  8. Martin Pecina tvrdí:

    Pánové Tvrdku a Prokope, mně se zdá, že jste přehlédli Kubův smajlík a lehce nadsazený tón, jinak byste, myslím, neměli tak bojovné reakce.

    Že se text špatně označuje, to není problém autora textu, nýbrž autora šablony pro Blogger, na kterém blog běží. A ani to bych netvrdil tak jistě, spíše je to specifické chování prohlížeče aneb Také pozicování někdy udělá své.

    (Možná ještě zajímavější než samotný článek Zpátky k psacím strojům! je jeho následné doplnění v diskusi.)

    A ještě jedno nevinné rýpnutí do Jiřího si asi neodpustím: Ty fakticky bereš článek, který se jmenuje Webdesign je z 95 % typografie jako nezpochybnitelnou součást své argumentace? Trochu kritického myšlení a méně procent vycucaných z prstu, to by dalo tvým slovům větší váhu. ;)

  9. Jakub Krč tvrdí:

    Je to blog se všemi klady a zápory (šablony a kódu). A smajlík jako symbol nadsázky je snad už tak známý, že netřeba komentovat. Tyhle stránky mají nabízet těm, kdo o to mají zájem, krátké texty, nejsou grafickou exhibicí. Víc k tomu opravdu nemám co říct, a neřeknu.

  10. Marek Prokop tvrdí:

    Smajlík jsem nepřehlédl, ale vyložil jsem si ho jako zdůraznění výsměšně nadřazeného postoje pisatele. Pokud měl předcházející tvrzení naopak ironizovat či jinak relativizovat, byl typograficky zvolen chybně ;-)

  11. Jiří Tvrdek tvrdí:

    Martin – k rýpnutí: Nikoliv, pouze jsem rýpal do Jakuba, který odkazem na tento článek v komentářích na mém blogu jednou rýpal do jednoho mého rýpavého článku. :)

    Jakub: Nezbývá, než popřát Vám jen samé spokojené, dobře se soustředící čtenáře. ;)

  12. Martin Pecina tvrdí:

    → Jiří, tak teď jsi mě dostal. Zdá se, že na českém internetu už se nedělá nic jiného, než že do sebe všichni rýpají. :)))

  13. Jakub Krč tvrdí:

    Rýp sem, rýp tam. Teď jen, aby to nepokazil RIP.

  14. dgx tvrdí:

    Tak teď už vůbec nevím, kdo do koho rýpe…

    → Martine, není se čemu divit, po slovech „odborníci zejména na problematiku bezchybné sazby“ jsem doslova s nadšením očekával, až se mi odkaz otevře… A zrovna tohle jsem nečekal :-) Jak že chodí ta kovářova kobyla?

Zanechte komentář

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu