Obrazem: Typomil na FaVU

Nečekaná věc se stala realitou: Pecinál vyrazil ze svého doupěte neřesti za účelem opájet se uměním vrstevníků, studentů brněnské Fakulty výtvarných umění. Může tedy přinést skromnou obrazovou reportáž pro ty, co to mají do Brna daleko.

Z pobočky na Údolní ulici, kde sídlí ateliér Intermédií, Environmentu, Tělového designu a podobných skopičin, jsem odcházel řekněme mírně rozpačitý (to se dalo čekat), a tak jsem pak chvátal do Rybářské ulice, že si trochu spravím chuť na něčem, co není tak úplně mimo hranice mého omezeného vnímání.

Typomil na FaVU

Idiot v popředí nebyl součástí instalace

Typomil na FaVU

V ateliéru grafického designu dostali studenti téma Světelná typografie…

Typomil na FaVU

…a někteří si s ním poradili velmi dobře

Typomil na FaVU

Braile by čuměl

Typomil na FaVU

Jako u doktora

Typomil na FaVU

Kdo si hraje, nezlobí

Typomil na FaVU

Čo ti jebe?

Lehce megalomanský a zároveň dosti pracný projekt z oblasti světelné typografie zrealizovala Šárka Dostálová, nakoukněte na její web.

Za fotky patří dík Powermacovi, můj milý fotoaparát se již odporoučel do věčných lovišť, odkud není návratu.

Komentáře (18)

  • Světelná typografie … Tak krásné téma! A tak žalostné nápady :( V dnešní době a s tím co má člověk k dispozici – laserové diody, prostorová projekce (3D – přes brýle), chemická svítivá reakce (rozpad, hnití, hoření …), lámání světelného paprsku přes hranol(y), jiná část spektra (např. IR ve fotografiích nebo filmu) a neposledně pyrotechnika…

    Otázka: je nedostatek invence způsoben pedagogem, nebo žákem?

    A nechce se mi věřit, že si slečna Šárka pořídila folii určenou pro řezací plotter a tu pak následně prorážela otvor po otvoru ručně.

  • → Kryšpíne, blinfriendly bylo dílo fikané — včetně senzoru, který indikoval přítomnost diváka.

    → Emile Pastelko, opět se projevuje v maximální možné míře tvůj nerealistický optimismus ohledně technické/technologické revoluce, dál to asi nebudu komentovat. :)

    Já jsem si prvně myslel, že Šárka neměla „fólii“ včetně primární samolepicí vrstvy, nýbrž pouze odpad — papír — ten perforovala a potom nastříkala, ale asi to tak nebude, spíše zde hraje roli ekonomické hledisko. Já bych si to taky nechal celé vyřezat, ale čeští studenti jsou lidé nemovití! A čtyři metry jsou čtyři metry, ten plotr by milion koleček řezal asi týden. Potom bys fólii musel nějak adjustovat, takže žádná sranda.

  • Těch „milion“ koleček by řezal cca půl dne, po té by Marw vyhodil nůž…

    → Pastile Emilko: špadně si pochopil název školy. Ne, FaVU opravdu není Fakulta Vědecké Utopie. ..nebo si při večeru se sklenkou vína zahýbal světovou zásobou alkoholu.

    Šárku netřeba chválit, ta se pochvalí sama a „Blindfriendly“ mezi ostatníma doslova svítí.

  • Ne, večer byl naprosto lihuprostý – všichni víme, že je s ním třeba šetřit :-) Ale uznejte, že minimálně něco hořet mohlo, oheň je skoro zdarma. TYPOtrefený Martine, vzpomeň, něco podobného jako foto-svíce-čajovna by nebylo od věci.

  • → Pastelko, na ty typofotky z čajovny jsem si taky vzpomněl, ale nemohl jsem je zrovna najít; jestli se mi to povede, tak přidám odkazy aspoň sem do komentářů — pro neznalé. :)

  • Pastelka: 90% nápadů už bylo na den otevřených dveří bohužel sklizeno… Hodně práce a asi zkušenosti s lidma, co by si třebas chtěli odnést něco na památku :))

  • … když jen vzpomenu, jak naivně jsem si říkal, co to ten Martin tvoří za tvary …

    Slečno Šárko, neberte mou poznámku jako výtku k výsledku Vašeho snažení. Zarazila mne spíše ta cesta, která k němu vedla.

  • → Rozmilý Paslelko: jaké tvary či patvary? Jsem ztracen! Jsem zamilován! Přišel jsem právě z nejďábelštějšího striptýzu Brně. Bylo to drahé, ale stálo to za to. Ženské tvary. Písmo jsem tvořil bankovkami. A litery vkládal ženám za trenýrky. To snažení mělo sice (prchavý) úspěch, ale regulerní práce již déle nepočká, jdu na to raději hned! :)

  • Jen opravdu nerad ti beru iluze, lež pokud v tom infernálním svlékání figurovaly trenýrky, pak si nejsem tak zcela jist, zda jsi své bankovky investoval do žen. :-)

  • Pastelka: Někdo se odreagovává u TV, někdo u počítačových her, někdo na striptýzu, :)) někdo chodí běhat… Já jsem si vyťukávala nápis :))

  • → Sarinko, jak to tak vyjmenováváš, vychází mi stále opájení se měkkými křivkami jako nejpohodlnější způsob trávení večera. Ale proti gustu žádný dišputát. Možná že když budeš celý rok hodná, přinese ti Ježíšek důlčík a kladívko… a pak to teprve pořádně rozjedeš! :)

  • Striptíz… nerozumné utrácanie peňazí za promenádu holých zadkov… Martin, radšej píš zaujímavé články o umení, grafike a typografii, z toho máme úžitok všetci. Čas sa má využívať, nie tráviť. Nazdar.

  • → pokalindas, nejen prací a uměním je člověk živ. A vše, co nás potkává a čemu se v životě věnujeme, ovlivňuje naše následné myšlení i jednání. Beru tedy nahé ženy, navlečené na nerezové tyče, coby jeden z podstatných inspiračních zdrojů, kterými netřeba opovrhovat.

    Zanevřel jsem na články o umění, grafice a typománii; budu vás od nynějška častovat patetickými vzdechy ze zatím zoufale nevyužité kategorie Žena a život. Budu psát o lásce, nenávisti, přátelství a zradě.

  • Velice krásná představa a doufám, že nezůstane jen u té. Dalo by se to zdůvodnit následujícím příměrem: člověka se ponejvíce dotýkají myšlenky, které se odráží od prožitků a interakce s okolím – tyto jsou spjaty se slovy, která je třeba psáti – a to už jsme jen krůček od typografie. Jednoznačně lze tedy říci, že typografii formuje převážně styk člověka s okolím. Martine, pokud máš pocit, že tě nová témata posunou na poli typografickém dále, do nových směrů, kam by tě klasické formy vstřebávání vzdělání neprocpaly, nuže ruče do toho!

    Typografie a ženy – to už opravdu zaslouží zamyšlení. Samostatná kapitola by se mohla jmenovat třebas „Typotragie“ nebo „xanTypa“ či snad lépe „Times New Woman“ :-)

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archivy

Rubriky