Typographie, grafika, čeština et cetera


Archiv pro Leden 2007

Obrazem: Typomil na FaVU

28. 1. 2007 | 18 komentářů

Nečekaná věc se stala realitou: Pecinál vyrazil ze svého doupěte neřesti za účelem opájet se uměním vrstevníků, studentů brněnské Fakulty výtvarných umění. Může tedy přinést skromnou obrazovou reportáž pro ty, co to mají do Brna daleko.

Z pobočky na Údolní ulici, kde sídlí ateliér Intermédií, Environmentu, Tělového designu a podobných skopičin, jsem odcházel řekněme mírně rozpačitý (to se dalo čekat), a tak jsem pak chvátal do Rybářské ulice, že si trochu spravím chuť na něčem, co není tak úplně mimo hranice mého omezeného vnímání.

Typomil na FaVU

Idiot v popředí nebyl součástí instalace

Typomil na FaVU

V ateliéru grafického designu dostali studenti téma Světelná typografie…

Typomil na FaVU

…a někteří si s ním poradili velmi dobře

Typomil na FaVU

Braile by čuměl

Typomil na FaVU

Jako u doktora

Typomil na FaVU

Kdo si hraje, nezlobí

Typomil na FaVU

Čo ti jebe?

Lehce megalomanský a zároveň dosti pracný projekt z oblasti světelné typografie zrealizovala Šárka Dostálová, nakoukněte na její web.

Za fotky patří dík Powermacovi, můj milý fotoaparát se již odporoučel do věčných lovišť, odkud není návratu.

Normalizované školní písmo

21. 1. 2007 | 35 komentářů

Vzpomínám si dobře, jak jsem v první třídě dostal laciné plnicí pero s modrým inkoustem, savý papír a později také nezbytný zmizík, a učil se psát, s jazykem vyplazeným, první písmenka; trochu kostrbatá, se špatným sklonem, ale nadšený z toho, co mi vzniká pod rukama, že už jsem taky velký, protože se umím dorozumívat i jinak než posunky a slovy.

Opiš stejně krásně!

A třebaže ještě trvalo pár let, než jsem dokázal psát tak rychle jako maminka, ovšem bez oné úhledné formy, která jí byla vlastní, bylo už možná tehdy zaděláno na lásku k písmu, která naplno propukla o mnoho později. Dnes už mám sice profesionální kaligrafická pera, ale intenzivní zážitek z dětství stejně nepřehluší. Kolik z vás ještě umí napsat správně L anebo záludné Q? Měl jsem před časem problém vzpomenout si na některá písmenka, a tak jsem zašel do prodejny pedagogické literatury a koupil si všechny Písanky, co měli zrovna na skladě.

Hezky česky ™

Normalizovaná latinka z dob normalizace

Nepodařilo se mi sice zjistit, do kterého roku je datován vznik onoho normalizovaného písma, které jsem se před skoro dvaceti lety učil (pořád je stejné), ale teď už zase umím celou abecedu a jsem na to patřičně hrdý. Ale norma nebyla stejná vždy. Od počátku století se několikrát měnila, postupně se písmo zjednodušovalo a vzdalovalo od okrasnosti, která pro ně byla charakteristická v dobách mého praděda. V knize Písmo ve výtvarné výchově (1989) se k současné podobě píše:

Normalizovaná latinka, která je vzorem pro dnešní školní výuku psaní v České socialistické republice. Zmizelo střídání silných a slabých, písmo je zbaveno valné části zdobných prvků, aby jeho jednoduchost mohla být východiskem snadného, rychlého a osobitě odstíněného psaní.

Mám-li zapojit trochu analytického myšlení, negativně hodnotím především přehnaně stísněná písmena malé abecedy a zbytečně velké vzdálenosti mezi nimi, což rychlému psaní spíše odporuje. Horní obloučky u B, E, P, R, stejně jako optický střed ostatních verzálek, jsou posazeny příliš vysoko. Také to okrasné, „šnekovité“ zatočení tahu v horní části C, E, D, F, G aj. se mi jeví býti zhola nadbytečné.

Deutsche Schulschrift ™

Pátral jsem ve své knihovně a našel několik ukázek z normy německé. Byť je malá abeceda v kresbě takřka shodná (rozdíly lze najít ve zjednodušeném x a zkrácených přetazích) liší se zásadně v pojetí versálek, jež jsou oproti českému krasopisnému základu odvozené z písma „tiskacího“, a tak vedle nich působí i zjednodušená česká verze náramně komplikovaně.


Normalizovaná latinka NDR z roku 1968 od Renate Tost a Elisabeth Kästner. V praxi pak vypadá takto.

Normalizovaná latinka nemá zcela univerzální tvary, a tak najdeme poněkud odlišnou formu už na slovenských školách — a samozřejmě i v sousedních státech. Jako přiklad pro srovnání slouží normalizovaná latinka užívaná ve školách NDR a zajímavý pokus Renáty Tostové o její převedení v kurzívu, bližší tiskovému písmu a vhodnou i pro písařské úkoly, kde by přílišná osobitost byla na závadu.

Ovšemže také německá latinka určená do školních škamen prošla svým vývojem, a tak tedy přikládám dvě starší varianty německého skriptu, na nichž je ještě patrné staromódní krasopisné pojetí versálek.


Vlevo německý standard z dvacátých let, vpravo verze z roku 1941

Užitečné odkazy

Comenia aneb Comenius by se zaradoval

15. 1. 2007 | 15 komentářů

O projektu Comenia, ambiciosním typografickém systému z hlav a rukou českých profesionálů, mi říkal Filip Blažek na konci loňského léta, ale z nějakého záhadného důvodu zůstává tato originální myšlenka stále jakoby napolo utajená. Je to pár týdnů, co jsem objevil první vlaštovku, nebude tedy od věci vytvořit sumář několika dostupných informací.

Comenia

Prvním hmatatelným výsledkem snažení Františka Štorma, Tomáše Brousila (Vladimira Mačinskiho a dalších?) se stala písmová rodina o osmi řezech, nazvaná dojemně nacionalisticky Comenia Text, kterou je možno v současnosti zakoupit ve Střešovické písmolijně. Comenia není pouze obyčejné textové písmo, ale je to také název pro kompexní informační systém určený pro všechny stupně českých škol. Vyvěrá z potřeby napravit škody napáchané v devadesátých letech, zahladit neblahé důsledky anarchie v úpravě učebnic, a v neposlední řadě také kultivovat čtenáře už od nejútlejšího věku, usnadňovat mu čtení a probudit v něm zájem o další vzdělávání. Konečným cílem projektu je nalézt jakýsi řád a jednotu v úpravě všech tiskovin, orientačních systémů či webových stránek, aby došlo k harmonizaci „vizuálního stylu“ české vzdělávací instituce. Pokud je mi známo, měl původně celý systém sestávat z textové antikvy, s ní dobře ladícího grotesku, nového skriptu, podle nějž se učí malé děti psát, a sady piktogramů. (Zvláště na ten skript jsem moc zvědavý. Sám jsem si s podobným úkolem nějaký čas pohrával, ale projekt jsem zatím nedotáhl do zdárného konce.)

Comenia

Comenia Text je písmo inspirované v první řadě kresbou renesanční antikvy. Má doleva nakloněnou osu stínu a výraznější trámovité serify. V textu je tmavší a širší kresby, utvářené je spíše proti duchu moderních technicistních tendencí; všechny jeho tvary jsou totiž krásně měkké a plynulé, nezastírají svůj kaligrafický základ. Vynikající čitelnosti napomáhá zvláště znatelně zvětšená střední výška, která umožňuje rychlé čtení i v malých stupních. Celkovým vyzněním dává vzpomenout na písmo Georgia designera Mathew Cartera, ale inspirační zdroje lze s trochou nadsázky hledat i v mnohem vzdálenějších vodách, obdobné proporční schéma použil třebas i Slavoboj Tusar, třebaže jeho písmová realizace, tolik vhodná pro dětskou literaturu, byla přece jen značně progresivní už v době svého vzniku, a neumožňovala tudíž smysluplné širší použití. Comenia je písmo tradiční, ale zároveň živé, neokoukané a oku lahodící. Kursiva je jen mírně nakloněná, prostá jakýchkoliv nadbytečných ozdob, se základním řezem krásně harmonuje.

Comenia

Kromě základní verze o čtyřech klasických řezech existuje též varianta Pro, jež navíc obsahuje všechny ty milé typografické vymoženosti moderní doby, a to staromilské ligatury, skákavé číslice, malé kapitálky, zvlášť kreslené horní a dolní indexy, matematické symboly a sadu ornamentů, takže plně uspokojí i toho nejnáročnějšího typografa.

Tvůrci Comenie zamýšleli v roce 2005 zažádat o vědeckovýzkumný grant z evropských fondů, avšak Ministerstvo školství se postavilo k celé věci zády, a tak se z něj stala záležitost s naprosto nulovou mediální pozorností (opravte mě, jestli se pletu), živená pouze nadšením autorů samotných. Je otázkou, zda bude celý systém dokončen, či zda zůstane u Comenie Text, torza původní myšlenky. Domnívám se, že pro účel základního a středního školství by byl podobný projekt velkým přínosem. Tolik jistý bych si už nebyl u univerzit, kde textové písmo působí přece jen příliš čítankově, ale dala by se, myslím, navrhnout nějaká trochu statičtější a techničtější „vysokoškolská“ verze, která by vyhovovala mírně odlišným požadavkům dospělejšího vzdělávání. Možná. Ale to je asi věc delší diskuse, protože spousta vysokých škol už investovala čas i peníze do vlastního vizuálního stylu, kterému se leckteré školní tiskoviny podřizují, takže by v některých ohledech mohlo docházet k jistým kolizím.

Musím se přiznat, že se mi celý projekt moc líbí a rád bych mu vyjádřil — po důkladnějším seznámení s problémem — podporu jakýmkoliv adekvátním způsobem. Co takhle nějaká petice grafických designérů a osvícených lidí z oblasti vzdělávání, kultury, ale i ostatních profesí, jimž záleží na postupném zušlechťování našeho školství?

Další informace o Comenii se dočtete v šikovném PDF, které si můžete stáhnout z webu Štormovy písmolijny.

Užitečné typoglosy

15. 1. 2007 | 14 komentářů

Možná ještě nevíte, že na adrese typoglosy.blogspot.com se nachází archiv typografických komentářů a krátkých zamyšlení Jakuba Krče a Jaroslava Vlčka. Stojí i po delším čase za přečtení.

Typoglosy studia Lacerta

Jakub mi k tomu píše:

Děláme v Lacertě nový web, a v té souvislosti jsme nasypali všechny staré glosy na jeden web, na Lacertě nezávislý. Třeba by to ještě i po čase mohlo někoho zajímat… Je to svérázné svědectví doby, dneska je glos k typografii fůra, ale tehdy to byla bída.

Jakub Krč, zkušený bohemista, publikuje pravidelně v literárních a (typo)grafických časopisech (Souvislosti, Typo aj.); on i jeho kolega jsou odborníky zejména na problematiku bezchybné sazby, která tvoří hlavní náplň jejich práce.
Není proto třeba strachovat se o odbornost publikovaných článků. Přestože většina textů je již staršího data, ne vždy jsou přímo odvislé od doby vzniku, takže je to čtení příjemné a přínosné zároveň.

Tak mě napadá, že jsem chtěl už dříve napsat o svém osobním vztahu ke knižní tiráži, ale raději vás odkážu na starší článek Tajemství tiráže; z nově publikovaných nepřehlédněte Zpátky k psacím strojům. Web obsahuje také užitečné odkazy a soubory ke stažení (skvělý je třeba typomil! :)), však se podívejte sami. Typoglosy.

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu