Typographie, grafika, čeština et cetera


Navrhování písma

19. 11. 2006

Proces navrhování písma se od stále vzdálenějších dob kovové sazby značně zjednodušil. Nemusíte už rýt do kovu a odlívat tiskové matrice, ani kreslit detailní předlohy pro fotosazbu a čekat několik let, zda vaše písmo někdo skutečně vydá. Vlastní písmo si dnes můžete nakreslit v každém druhém vektorovém programu, to ale samozřejmě ani zdaleka neznamená, že to zvládne každý.

Karen Cheng — Designing Type

Jistě, vytvořit víceméně funkční písmový soubor není (pokud máte příslušný software) velký problém, ale vytvořit písmo skutečně kvalitní, a to jak po stránce výtvarné, tak technické, už přináší spoustu obtíží. Odhlédněme nyní od problematiky softwaru a příliš technických parametrů a podívejme se v krátkosti na knihu Designing Type, kterou napsala Karen Cheng a v roce 2005 vydalo londýnské nakladatelství Laurence King Publishing.

Je s podivem, že knih o tvorbě písma vychází minimum i v zahraničí, natož u nás v České republice. (Menhartova Tvorba typografického písma z padesátých let je už skutečně časově i koncepčně docela zastaralá.) Každého přírůstku do knihovny je proto třeba si vážit a podrobit jej aspoň drobnému prozkoumání.

Karen Cheng — Designing Type

Nejpodstatnější část knihy Designing Type je věnována detailní analýze jednotlivých liter latinkové abecedy — jak písmům serifovým, tak bezserifovým, přičemž důraz je kladen na písma klasická, typografická, s univerzálním použitím. Každé písmeno je podrobeno pečlivému rozboru a vždy na několika fontech dané skupiny písem (např. Galliard, Plantin, Baurer Bodoni, Clarendon, New Baskerville nebo Franklin Gothic, Univers, Frutiger, Syntax…) jsou demonstrovány rozdíly v přístupu jednotlivých tvůrců a v koncepci samotného písma, jako je stínování tahů a jejich zakončení, šířková proporce či individuální odchylky v příbuzných písmenech abecedy (v/w, c/e, x/k apod.). Toto vám umožňuje plně si při studiu knihy uvědomit, že pro vyvážené působení všech liter — tak, aby byly součástí jednoho harmonického celku, je třeba velice bedlivě pracovat s modelací tahů a vyvažováním světel, abychom eliminovali optické klamy a/nebo jich využívali ve svůj prospěch. Princip optického středu, zeslabování horizontálních tahů, přetahy přes účaří a další techniky patří mezi základní výbavu, bez které se při navrhování písem neobejdete.

Karen Cheng — Designing Type

Zvláštní kapitoly jsou věnovány kresbě číslic (i minuskových!), interpunkčním a diakritickým znaménkům, krátce se dostalo i na vyrovnání párů problematických znaků. Je možná škoda, že některé tyto kapitoly jsou nahozeny jen zběžně, zamrzí také absence problematiky vyznačovacích řezů. Každopádně si troufám tvrdit, že kniha Designing Type je jednoznačně nepostradatelným pomocníkem při tvorbě písem, stovky ilustrací pomáhají rychle se zorientovat při kresbě litery a předejít zbytečným koncepčním přehmatům. Bylo by asi vhodné, kdyby některé další vydání bylo rozšířeno o nové kapitoly, nebo kdyby se stala příručka součástí nějaké větší série, jež by postupně probrala i další úskalí písmotvorby (vyznačování, kaligrafická písma apod.). Já vím, to už bych chtěl asi moc… Kniha je pěkně upravená (až na tu obálku), doporučuji!

Karen Cheng — Designing Type

20 komentářů k článku „Navrhování písma“

  1. tvrdí:

    Bylo by pěkné, kdyby něco podobného vyšlo i ve srozumitelnějším jazyce (pro většinovou českou populaci) – tedy češtinu nebo slovenštinu. Ale jinak tyto počiny vítám.

  2. Jiří Bureš tvrdí:

    Tak jsem si vzpomněl, jak jsme kreslili vlastní fonty pro Atari 800. ;-) To byla doba.

  3. Jiří Tvrdek tvrdí:

    Kniha vypadá moc dobře. Ne že bych se cítil být typografem, byť i vzdáleně. Ale čím víc toho člověk o písmu ví, tím víc dokáže ocenit jednotlivé dokonale funkční a přitom estetické detaily, které činí některá skutečně kvalitní písma tak krásnými a originálními.

    Obálka mi taky tak úplně nesedí, ale můžu se zeptat, co konkrétně jí vytýkáš?

  4. Martin Pecina tvrdí:

    → Jiří Tvrdek: S písmem je to jako se vším ostatním. Dokud člověk do problematiky trochu nepronikne, nemá potuchy, co všechno obnáší. Ta obálka mi nějak nesedí k úpravě vnitřních stran, působí na mě jaksi lacině. Ale je to jen názor, věřím, že někomu jinému se líbit může.

  5. Jiří Tvrdek tvrdí:

    → Martin: Typograf mi často přijde jako nedoceněný umělec. Člověk nezasvěcený často vnímá písmo jakožto něco, co vzniká samovolně a kupříkladu veškerý bezpatkový font se mnoha lidem opticky slévá v Arial.
    Na tu obálku jsem se ptal spíše ze zvědavosti. Mnoho grafiků řekne, že se jim něco líbí či nelíbí, ale při konkrétní otázce těžko definují, co přesně to je. Bojíme se konfrontace názorů?

  6. Martin Pecina tvrdí:

    → Jiří Tvrdek: Nebojím se konfrontace, ale znáš to. Existují případy, kdy jen stěží můžeš vytknout, ale prostě tě ta grafika neosloví. Konkrétně tato obálka mi přijde neslaná, nemastná. V takovém odvětví, které vyžaduje od „konzumenta“ individuální přístup, se nikdy stoprocentní shody nedočkáš. Názory se budou různit.

  7. dgx tvrdí:

    Tohle jsem vždycky obdivoval. Stačí drobná chybička v definici jednoho písmenka a celý nápis hned vypadá divně.

    -> Jiří Tvrdek: typograf písma nenavrhuje, ale používá k sazbě.

  8. llook tvrdí:

    –> Jiří Bureš: Tam se nekreslila, ale malovala (kreslení – vektorové, malování – rastrové). Teda pokud myslíme to samé.

    Čtverečkovaný papír, kalkulačka a potom DATA 127, 123, 43, … A nakonec nějaké cykly ta data napokovaly do paměti. Nic lepšího na procvičení dvojkové soustavy, než pixel art bez editoru, už asi nikdo nevymyslí.

  9. Jiří Tvrdek tvrdí:

    dgx: Vzdělej mě, kdo tedy navrhuje písma? V ateliéru typografie na VŠUP se vychovávají sazeči?

  10. dgx tvrdí:

    → Jiří Tvrdek: Rád tě vzdělám. Písma navrhuje návrhář písem (type designer). S druhou otázkou se spíš obrať na VŠUP, to vážně netuším.

  11. Martin Pecina tvrdí:

    Dovolte, pánové, abych se do vaší pře vložil se skromným příspěvkem. Nebudu si moc vymýšlet a začnu nejprve literaturou:

    Jan Rambousek: Slovník a receptář malíře, grafika (SNKLHU, 1945)
    Typograf: Znamená knihtiskaře, v užším slova smyslu sazeče. Také se tak jmenuje linkový sázecí stroj…

    collectionscanada.ca: Člověk znalý problematiky navrhování písma, rytí raznic, odlévání písem a procesu tisku; ten, kdo navrhuje materiály tištěné z pohyblivých liter.

    wordnet.princeton.edu: Sazeč.

    en.wikipedia.org: Typograf se zabývá typografií (umění správného výběru a uspořádání písem, jejich velikosti, délky řádků, řádkového prokladu, mezipísmenných a mezislovních mezer pro sázecí aplikace).

    Teď trochu mojí (dez)interpretace: Dříve, tím myslím doby kovové sazby, bylo obvyklé nazývat slovem typografie knihtisk jako (poly)grafickou techniku a typografem sazeče, což ostatně tvrdí také pan Rambousek. Postupně, jak se technologie měnila, došlo k přenesení významu také do oblasti navrhování tiskovin, protože sazeč mnohdy také navrhoval množství různých tiskovin — bylo to totiž rychlejší, praktičtější a levnější, než kdyby to dělal grafik, tak jak jej známe dnes. V době fotosazby a následně i digitální typografie tento význam zůstal, ba nabyl větší důležitosti, jelikož tisk z pohyblivých liter byl nadobro opuštěn a začalo se tisknout ofsetem.

    V současnosti už je zvykem zjednodušovat a označovat slovem typografie také písmotvorbu (pořádají se typografické konference, jejichž cílem je zabývat se problematikou navrhování písem apod.). Menhart ve své Tvorbě typografického písma označuje návrháře písem jako písmaře. Vezmu-li v potaz — ale je to pouze má domněnka —, že typografie v dnešní době představuje také něco jako nauku o písmu, lze brát navrhování písma jako její podmnožinu, a tedy i typograf může býti návrhářem písma. Ono to podivné splývání je způsobeno také tím, že spousta typografů-úpravců tiskovin se tvorbě písma soustavně nebo krátkodobě věnovala. Já hlasuji pro určitou benevolenci. Návrhář písma nebo písmař je jistě správný; a typograf? Budiž…

    Mimochodem, ateliér na VŠUP se jmenuje Tvorba písma a typografie. ;)

  12. llook tvrdí:

    Já měl doteď za to, že návrhářům písma se říká písmolijci a vydavatelům písem písmolijny.

  13. Martin Pecina tvrdí:

    → Ilook: To je dle mého značný archaismus. Ale je pravda, že se dnes používá termín digitální písmolijna (asi z nedostatku invence), zní to hezky.

  14. dgx tvrdí:

    → Martin Pecina: mě se název písmolijna (bez přívlastku) velice líbí, možná právě pro ten kontrast, archaismus vs. digitální realita.

    > ateliér na VŠUP se jmenuje Tvorba písma a typografie

    To je myslím všeříkající.

  15. slafko tvrdí:

    Ja mám len taký technický dotaz,

    kniha sa dá kúpiť aj niekde v čechách, alebo ostáva sa spoľahnúť na Amazon.

    vďaka

  16. Martin Pecina tvrdí:

    Amazon (nejlevnější), Libris.cz (nejsnazší), ostatní prodejci (poměrně drazí).

  17. David Březina tvrdí:

    Zběžně jsem si knížku prohlédl (náhodou ji má spolubydlící), abych Ti sem mohl napsat nějakou buřičskou reakci. Souhlasím s názorem Petera Biľaka (recenze na Typotheque: http://www.typotheque.com/site/article.php?id=144). Podle mně by se ta knížka měla jmenovat „Appreciating Letterforms“ nebo „Type Statistics“. Nedává skoro žádný návod, jak písmo navrhnout, ale spíše prochází případové studie. Je to taková typostatistika (cituji majitele mého výtisku).

    Když písmař navrhuje písmo, navrhuje spíš specifikaci designu – to, jak se bude daná část písmene chovat/tvářit ve vztahu k ostatním částem. Knížka popisuje konkrétní detaily a řešení jednotlivých písmen, ale nedává návod, jak vybudovat zásadní vztahy v rámci celé znakové sady. Jak se bude chovat písmo, když jím bude vysázený text? Jak se projeví vlastnosti jednotlivých písmen? Nemluvím ani o designu pro specifická média (obrazovka, noviny, knihy, …). Biľak také dobře upozorňuje, že v celé knize není nikde celá znaková sada písma.

    Neříkám, ale že by knížka byla k ničemu. Je moc pěkná, ale není tak docela o navrhování písma. Uvítal bych více obecnějších rad, ale možná si ji pořídím.

  18. Martin Pecina tvrdí:

    → Davide: To, co říkáš, je pravda. Ale já to beru tak, že je to jeden z pomocníků, které při navrhování písma máš. Knížku, která by probrala všechna zákoutí oboru, jsem ještě neviděl. (Je v něčích silách ji napsat?)

    Osobně se domnívám, že ta „specifikace designu“, kterou zmiňuješ, vyvěrá z nějaké zkušenosti a na základě vlastního záměru a výtvarného názoru. Rady se asi hodí, ale naučit z knížky se to pravděpodobně nedá, to je věc citu, zkušenosti a hledání.

  19. David Březina tvrdí:

    Ani jsem si neodkašlal a už píšeš odpověď. :-) Bohužel taková knížka není a asi nebude. Gerry má na svém webu tento seznam knih s určitou odborností (there is some scholarship in it): http://www.leonidas.org/html/MATD/resources/MATD_PrintResources.pdf Doporučuji.

    Všechno bych na cit a zkušenosti nesváděl. Nemluvím jenom o výtvarném názoru, např. proporce celé abecedy: že M je širší než N, A stejně jako V, …, I nejužší (to všichni víme) a teď všechno dohromady (to už padáme na zadek, teda aspoň já to dělám pořád špatně :-), nebo: když udělám nějákou drobnost s napojením diagonál verzálky A, kde to musím všude zopakovat. To není žádná sranda tohle popsat.

    Dobrá je knížka Letters of Credit od Waltera Tracyho. Asi nejlepší úvod do písma, jaký jsem četl.

  20. Martin Pecina tvrdí:

    Ježiš, to je strašně dlouhý seznam. Ale díky. :)

    A k Biľakovi: On v té recenzi brečí, jak není žádná kniha, kterou by svým studentům doporučil. Tak mě jen napadá, jestli si ji náhodou nechce napsat sám… Ale asi si je vědom, že to není taková sranda.

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu