Tak jsem si to cele s radosti a se zajimavosti precetl, abych jsem se po 30 rocich obeznamil, jak to vypada v miste meho rodiste z ust kontemporarniho ceskeho cloveka - a nebo snad i nahodneho, zbloudileho navstevnika. Musim priznat, ze me pichlo u srdce, kdyz jsem cetl porovnani Brna z Bronxem. Snad v rozporu s nazory jinych, tato cast Brne me lezi hluboko v srdci. Zde jsem chodil do skoly, hral fotbal na “placu”, kouril prvni cigaretu v Chemoplastu na dvore, hral “Oh Ruby” na kytaru na zasite lavicce v kerich u Sarlotinek, potkal svoji prvni divku ( …hmmm, jak pak se asi dnes Jitka S. ma ?????) a mnoho dalsich detajlu, ktere me hreji u srdce……

Clanek je velmi vystizne napsan a lhal bych, kdybych rekl ze to neni do urcite miry pravdive.

Bratislavska, Gottwaldova (dnesni Cejl) a Francouzka ulice byly vzdy “bezpecne” - jestli se to tak da rict - az po Starou-Kornerovou ulici. Horvati bydleli az vzadu. Chodil jsem na ZDS na Starou ulici. Mnoho mych bilych spoluzaku zilo uprostred na Francouzske a nevzpominam si, ze bych slysel o nejakych vaznych problemech. Take tam byla TJ, kam jsme chodili jako mladi decka sportovat. Nikdy nic vazneho se nam v techto koncinach nic nestalo. Akorat sem tam par nasilne vykajdlovanych drobnych. Ale to byla spise zalezitost dominance mezi vrstevniky nez socialni problem.

Vskutku, architektura obytnych domu v teto casti Brna byla namirena na chude a proste lidi. Domy byly vetsinou postavene na zacatku 19.stoleti v dobe industralni revoluce, aby slouzily jako pristresek pro delniky. Tedy ne, aby vas ohromily svoji architekturou. Ja nevim, jestli si to uvedomujete, ale Brno ma plno tovaren, a je tedy zdrojem prace a zcela jasnym tercem proletariatu. Brno je ve svete zname jako “tezce industrialni mesto”. Socialni problemy jsou v takovych mestech synonymni, at uz je to v Liverpoolu, Allentownu a nebo v Brne.

Cikani v techto koncinach Brna znali lidi, kteri tam bydleli a tak si na ne moc netroufali. Vedeli, ze je musi kazdy den celit. Ale kdyz se na to divam ted, mnoho roku po tom, co jsem odesel a co jsem bydlel v mnoha zemich sveta, tak musim priznat, ze cikani se chovaji presne tak, jak se chova kazda utlacovana narodostni mensina - a to at uz je to v jakekoliv zemi sveta. My, jako vetsina, delame cikany mensinou a tento detail jim zduraznujeme, kde se da, jak se da, coz je zdrojem problemu.

Minuly rok jsem se poprve do Brna vratil, abych navstivil meho otce, ktery se pomalu chysta vstoupit do druheho sveta. Stale jeste bydli na Bratislavske ulici v byte, kde jsem vyrostl. Bydli tam od 1957. Myslim, ze jsem byl tak ohromen moji prezenci v techto koncinach, kde jsem znal kazdy kamen, kazdeho cloveka, ze jsem si ani nestacil vsimnou te spiny a tech cikanu. Snad jsem byl ohromen tim, co “prezilo” ( napriklad divadelko Radost ) a co do podlehlo evoluci ( treba pajzl “U Snasela”).

Ted si vzpominam. Na vchodovych dverich do naseho domu byly namontovane mrize…

Diky autorovi za “deja vu”….

Ilook: Soucit asi není správné slovo. Když mě někdo slušně požádá o drobný peníz, nedělá mi problém vyhovět mu (občas) . Nechci řešit, jestli to lze brát jako podporu poflakování, nebo něco jiného.

Ale ta poznámka, že v zimě jsou u rodičů, je asi docela pravdivá, nějak tak to bude.

Chodívala tady po Brně jeden čas slečna — tak kolem osmnácti nebo dvaceti let. Měla bundu s kapucí (poznávací znamení) a kus kartonu s nějakým blábolem, že je němá a potřebuje peníze na autobus. Potkával jsem ji v centru tak dvakrát až třikrát do týdne, a to stále s tím stejným textem. Tak jsem ji pak při každé příležitosti poslal do prdele.

Má to ale zajímavou dohru. Jednou takhle postávala na Hlavním nádraží a narazila na starší dámu, která na ni začala pokřikovat, že ji zná, že ví kde bydlí a jak si dovoluje lhát, že je němá. Měl jste vidět, jak slečna pelášila. Od té doby jsem ji nepotkal a nevím, jestli to má s touto příhodou přímou souvislost… Ocením každou informaci, která povede ke zjištění, jak to s málomluvnou dívkou dopadlo :).

Hlavně bych rád reagoval na výrok “ty drobné jim čas od času dám”. Proboha! Dokud jim budou lidi dávat peníze, tak se jich nezbavíme. Žádný soucit není na místě. Je spousta bezďáků, kteří potřebují pomoc (zejména ale psychologickou a sociální), mezi těmito přerostlými dětmi jsou však vzácní. Ti by spíš potřebovali něco nakopat.

Proč myslíte, že nejvíc otravují v létě? Protože v zimě je nejmíň polovina z nich doma u rodičů, případně si najednou najdou práci a ubytovnu.

Dál bych reagoval na “soudě podle statistik”. Pokud vím, tak statistiky odlišnosti cikánů od okolí se nedělají. To si nikdo nelajzne, přestože by to mnoho lidí zajímalo.

Ad Tomaz: No to jsem ještě neslyšel, aby si člověk “fandil”, když má pochybnosti o svém možném rasismu :)). To, co píšeš, jsou takové klasické stereotypy, kterým asi přirozeně podléhá každý z nás. Můžeme se tvářit, jak jsme ohromně vyspělá společnost, ale nějaké štatulkování tady vždycky bude. A když se podíváme do historie, zjistíme, že to není problém moderní doby, nýbrž že s podobnými problémy se lidé potýkali opravdu v každé historické etapě. Tak aspoň máme nějakou motivaci ke zlepšení.