Komentář k příspěvku: 'Optický střed poslouží i při návrhu webu'

Od: link

link — Sun, 04 Nov 2007 17:33:26 +0000

greatings

exellent

Od: Optický střed at typoBlog

Optický střed at typoBlog — Mon, 22 May 2006 08:54:28 +0000

[...] Chtěl jsem o optickém středu napsat kratší pojednání, ale zatím jsem se k tomu nedostal. Martin Pecina se k tomu dostal a vznikl pěkný článek Optický střed poslouží i při návrhu webu. I když nebudete navrrhovat web, můžete si článek přečíst, protože v něm najdete informace, které byste jinak hledali v těžko dostupných knihách jako jsou například: [...]

Od: David Březina

David Březina — Sat, 18 Feb 2006 14:38:10 +0000

1) Teorie „gravitace“ se mi nelíbí obecně. To neplatilo jenom k bodu jedna.

Zlatý střed jsem googloval (Jestli tohle slovo ještě v češtině není, tak je to chyba. V angličtině už je.) a našel jsem jen jeden pochybný článek, který na základě zlatého řezu stanovuje zlatý střed lidského života na 26 let. (!)
Zlatý bod je asi správně. Nemůžu ale momentálně najít žádný zdroj, kde bych si to ověřil.

Od: crackonosh

crackonosh — Sat, 18 Feb 2006 11:57:57 +0000

Ad David Březina:
1) Působení těchto sil v horizontálním směru je menší než ve vertikálním, protože tam nepůsobí zmíněná „gravitace“, ale návyk jiný — čtení zleva doprava.

Zlatý střed. Já mám za to, že tomuto průsečíku se říká „zlatý bod“, ale ruku do ohně za to nedám. Každopádně termín zlatý střed mi připadá značně zavádějící.

Od: David Březina

David Březina — Sat, 18 Feb 2006 10:07:10 +0000

Zlatý střed existuje. Jmenují se tak body, které leží na průsečících přímek vedených ve zlatých řezech horní a boční strany obdelníka. V obdelníku jsou čtyři.
Všimněte si, že přestože je zlatý řez velmi odpozorovaným a přírodním jevem, existuje k němu i matematická definice. Tvrdit, že se při komposici se můžeme opřít o matematiku jen málo je scestné. No neřekl jste tak docela, že matematika je na nic, ale bacha na to! :-)

Od: David Březina

David Březina — Sat, 18 Feb 2006 09:56:50 +0000

Bochi:
1) To je trefná úvaha a skvěle odhaluje jisté nepřesnosti článku. Ne že by působení síly kolem středu bylo skoro nulové (to by platilo i u horního a dolního okraje, ha?!). Zdá se, že lidské oko je mnohem citlivější k rozdílům vzdáleností v horizontálním směru a tak by se komposice převážila doleva. Takže kdybych to měl říci v termínech článku: přitahování pravého a levého okraje je slabší (tato věta opravdu neodporuje té předchozí i když tak na první pohled vypadá :). V praxi to význam má. Například u minusky ‚m‘ je levé oko* trochu menší než pravé.
Osobně se mi ale vůbec nelíbí teorie přitahování (např. jak může okraj přitahovat, když nemá žádnou hmotu?). Chápu, že je to dobrá berlička k zapamatování, ale omezuje použití stejných zákonitostí i v jiných situacích (např. tvarování objektů, písmen atd.). Gravitační vysvětlení se dá aplikovat pouze na umístění prvku v ploše.
2) Souvislost se střední dotažnicí není, ale použití v písmu lze přesto nalézt. Například příčka verzálek H, B, R je obvykle v optickém středu. Stejně tak i horní oko* písmene S je menší než spodní. Je to právě proto, že horní polovině čehokoliv přisuzujeme větší důležitost. Pokud chceme aby bylo písmeno „rovnoměrně“ rozdělené musíme horní polovinu zmenšit. To jen tak pro zajímavost.
*) teď tedy nevím jestli je „oko“ ten správný termín (anglicky „counter“).

To že optický střed leží jinde než geometrický přece neznamená, že nevyužijeme matematiku v komponování. To víte, že ji využíváme. Jen s tou „přesnou“ geometrií jsme na štíru.
Celkově se mi článek líbí a je prima, že někdo o takových věcech píše. Zvlášť pro webové designery se to hodí… věřte svým očím.

Od: Petr Brádler

Petr Brádler — Fri, 10 Feb 2006 01:42:10 +0000

Zajímavý článek. Ale taky většinou při ladění grafiky umisťuji prvky “od oka”

Od: crackonosh

crackonosh — Mon, 06 Feb 2006 09:00:46 +0000

Bochi:
1) Zní to logicky, ale v praxi nemá valného významu. Většinou totiž neumisťujeme bod, ale složitější objekt, u něhož není tvar pravidelný. Rovněž při větší vzdálenosti od okraje formátu se působení síly zmenšuje, kolem středu bude v podstatě nulové.

2) Ne. Záleží na záměru autora písma a na jeho účelu. V renesanci se navrhovala písma, kde byla střední výška relativně nízká, postupně ji někteří autoři zvyšovali. Zvětšená střední výška pomáhá dobré čitelnosti písma v malých velikostech (třeba noviny). Až na geometricky konstruovaná písma z poslední doby (20. století) nikdy nebylo záměrem, aby střední výška byla ve středu geometrickém. Z tohoto hlediska je termín „střední výška“ trochu zavádějící, znamená totiž spíše „prostě ta čára mezi účařím a horní dotažnicí“ :). Při návrhu písma se na geometrii nehledí skoro vůbec (až na ta zmíněná geometricky konstruovaná), optické hledisko má vždy přednost. Je sice pravda, že v renesanci se snažili autoři písem odvozovat jejich proporce z geometrických tvarů, ale z dnešního pohledu se to jeví jako samolibá zbytečnost a trochu krok vedle.

Od: Bochi

Bochi — Sat, 04 Feb 2006 01:08:20 +0000

Moc hezký článek (jen jsem se trochu zasekl na vaší nesprávné interpretaci silového zákona akce a reakce, ale to už mezitím uvedl na pravou míru Poša), měl bych k němu však dva dotazy:

1) Píšete, že levá strana přitahuje méně než pravá. Když má být optický střed vzdálen od geometrického směrem od “větších sil”, neměl by analogicky být posunut nejen lehce nahoru, ale i doleva?

2) Existuje nějaká souvislost s lehce zvýšenou polohou optického středu a tím, že střední dotažnice většiny “normálních” písem je o něco výše než středová čára mezi účařím a horní dotažnicí? A nebo to souvisí čistě jen s vnímáním písma jako takového?

Od: crackonosh

crackonosh — Fri, 03 Feb 2006 13:08:24 +0000

Ad Poša: Děkuji za dovysvětlení, jsem za ně velmi rád. Trochu jsem se totiž obával, abych se svými chabými základy fyziky nebyl moc mimo, přece jen už jsem ze základní školy pár let venku :)