Typographie, grafika, čeština et cetera


Malá hřbitovní fotoreportáž

26. 2. 2006

Rád chodívám za rezavé brány nenápadných hřbitovů. Necítil jsem sice nikdy potřebu vkrádat se o půlnoci za hřbitovní zdi — oděn ve splývavé černé roucho — a vykonávat morbidní rituály nebo, vyzbrojen armádní lopatkou, vykopávat lidské ostatky. Ale i tak většinou mé první kroky v neznámém městě či vesnici míří právě na místní hřbitov.

Klobouky u Brna, hřbitovní reportáž - foto 1
Tiché chrámy uprostřed měst, zákoutí s ostatky lidí přiklopenými těžkými kamennými deskami, místa jako stvořená k osamocenému rozjímání o vlastním bytí pod příkrovem rozespalého, milosrdného listoví, a konečně i zdroj historického poznání — katalog písem vytesaný do kamenných kvádrů.

Klobouky u Brna, hřbitovní reportáž - foto 2
Rozdrobené žulové desky v nepravidelných řadách, vyvrácené hroby, odloupané portréty zemřelých, nemocných, tragicky zesnuvších nebo sešlých věkem, zpola nečitelná jména dokazující toliko lidské zapomnění.

Klobouky u Brna, hřbitovní reportáž - foto 3
Kontrasty, proměny vkusu. Uměřeně zdobené hrobky versus opodál stojící kýčovité pagody cikánských baronů. Zlacené písmo, skomírající svíčky, mohutné věnce a pugéty zakrývající právě zesnulé. Nebo andělé, bělostné holubice, Král židovský nastokrát přibitý ke kříži, portréty vyleptané do černého kamene.

Klobouky u Brna, hřbitovní reportáž - foto 4
České hřbitovy s dávkou rozmanitosti. I když jim základní uniformita není cizí, vždy se najde několik originálních památníčků, sladce jímavá dětská podobenka nebo netradiční kamenická práce.

Klobouky u Brna, hřbitovní reportáž - foto 5
Nakonec ale stejně zaujmou hlavně hrobky nejstarší, léta neudržované, často zarostlé plevelem, zanesené hlínou. Takové, u nichž se zastaví jen náhodný návštěvník nebo fotograf, aby si zrobil památku na lidi, které nikdy nepoznal.

Klobouky u Brna, hřbitovní reportáž - foto 6

4 komentářů k článku „Malá hřbitovní fotoreportáž“

  1. powermac tvrdí:

    Ač si člověk neuvědomuje, smrt a posmrtný život hrál ve většině civilizací obrovský význam (nejen politický a společenský, ale především kulturní). Vůbec všeobecný úpadek kultu smrti opět zajímavým způsobem reflektuje moderní způsob života. Dovolím si tento krátký odstavec ukončit slovy: „Memento mori.“.

  2. kahi tvrdí:

    Když jsem nedávno jel z rakouských hor, všimnul jsem si, že v některých vesnicích jsou hřbitovy tvořeny pouze jedním typem náhrobku – a to černými kovovými kříži. O pár desítek kilometrů dál byly zase téměř výhradně klasické žulové náhrobky. A to mi přijde zajímavé.

    Musím říct že součastné klasické československé hřbitovy se mi nelíbí. Moře vyleštěných šutrů, mezi hroby úzké uličky, hromady věnců, umělé kytky. Až je mi z toho zle. Jo, být zpopelněn a rozprášen.

  3. JT tvrdí:

    Krásný článek, díky.

  4. adult personals tvrdí:

    I am a very honest, straight to the point person… If you don’t
    want the truth adult personals then don’t
    ask my opinion! I have a wide variesty of interests, will talk
    about anything that pops up, http://adultpersonalsx.com and a very open minded individual.

Zanechte komentář

Autor

Martin T. Pecina, biblioman, bibliofil. V roce 2004 jsem zprovoznil typografickou příručku typomil.com (léta neaktulizováno), portfolio mám na adrese book-design.eu. Píšu o dýmkách na blogísek dýmkař.cz.

Typo 365

Typo 365 je v pořadí druhá ročenka „nejlepších“ textů o typografii, do které jsem přispěl dvěma články. Najděte v ní ale i příspěvky od osob mnohem povolanějších (namátkou Reza Abedini, Erik van Blokland, Veronika Burian, Matthew Carter, Tobias Frere-Jones a další).

Doporučuji

Radkovi Sidunovi se povedlo zrevitalizovat a zmodernizovat písmo Jiřího Rathouského, které milovníci typografie znají z knižní edice Gema z Odeonu. Alphapipe nabízí Briefcase Type Foundry.

Správa webu