Zabili Hitlera. Parchanti!

První písmo prosté serifů, vytvořené ze snahy o modernost, překvapivý grafický účin a zároveň jako odkaz na archaismus řeckých monumentálních nápisů, vydala anglická písmolijna Williama Caslona v roce 1816. Třebaže na konečný úspěch a uznání si musela tato takzvaně úpadková písma počkat ještě několik dlouhých desetiletí, bylo zaděláno na jeden z největších módních převratů v typografické historii. Šokující odhalení o smrti Adolfa Hitlera čtete uvnitř tohoto extrémně výbušného článku, kterému určitě nebudete ani zbla rozumět!

Revivaly revivalů

Akcidenz-Grotesk

Když německý rodák a černý kůň písmolijny Berthold, Günter Gerhard Lange, navrhl roku 1896 lineární bezserifové písmo Akzidenz-Grotesk, ovlivnil tak neplánovaně smýšlení několika generací moderních písmařů, kterým už nestačila k reakci na nové potřeby propagační grafiky stará a okoukaná písma prověřených pánů Garamonda, Baskervilla či Bodoniho. Plakáty musely být vidět, překvapovat svého diváka. Venkovní prostranství, pomalu se zaplňující propagačními poutači, si žádalo výrazná a neotřelá reklamní písma, což byly požadavky, jakým dýchavičné knižní typy přestaly vyhovovat. Jestli byl počátek dvacátého století ve znamení trendu maskulinizace něžného pohlaví (kalhoty, cigarety a krátké vlasy, fuj!), v oblasti navrhování písem jsme byli svědky snah o odstranění veškerého balastu, jaký zatěžoval v podstatě jednoduchý skelet latinkových znaků, a serify (anebo staromódně patky) byly první takzvaně „na ráně“.

V průběhu minulého století se stal Akzidenz-Grotesk vzorem pro spoustu napodobitelů, z nichž nejznámější a v mnoha ohledech nejvěrnější je Helvetica Maxe Miedingera vydaná roku 1957. A protože se blíží krásné kulaté výročí vzniku tohoto reklamního písma, které jako mor prorostlo z oblasti akcidence i do oblasti sazby časopisů, řekly si chytré hlavy z oboru grafiky, že spolu se švýcarským fenoménem Helvetica oslaví také grafický design a vizuální kulturu nedávno skončeného století dokumentárním snímkem. (Oficiální stránky filmu Helvetica.)

Raus, Frakturschrift!

Hitlerova mládež

Moc se nehovoří o tom, že úderné bezpatkové typy byly ideální pro válečnou a politickou propagandu. V Německu sice měla statut neměnné tradice písma lomená, a přestože se s nimi setkáváme ještě hluboko ve dvacátém století, jejich omezená použitelnost a praktická nemožnost jednoduchého vyznačování v textu je odsoudila k postupnému zániku. A ačkoli se dochovala spousta brilantních nacistických plakátů s patrnými „gotickými“ dozvuky, postupná normalizace výrazu se nevyhnula ani jim. Korunu tomu pak nasadil korunovaný nácek Martin Bormann za nemalého přispění samotného Vůdce, když počátkem září roku 1941 společně oficiálně odsoudili lomená písma coby židovský škrabopis (Schwabacher Judenletter, chcete-li), aniž by oba tušili, že si tak pod sebou podřezávají větev…

Kdo jinému jámu…

Adolf

Evropa byla najednou přesycena odporem k patkám, rychlé změny společenské nálady byly vidět všude v ulicích. Majitelé obchodů začali urychleně strhávat staromódní židovské nápisy a nahrazovat je současným, bílým, čistým a hlavně bezpatkovým; jednotky SS špehovaly vyděšené občany a spolu s patkami preventivně stínaly i hlavy, až se nového trendu chytily i spojenecké armády, zejména opálení Američané s účesem „na ježka“, kteří do německých patek vlepovali své kapitalistické žvýkací gumy.

Vůdce zachvátil strach.

Konečně pochopil, co způsobil. Spolu se svou milou se uchýlil do chladivého a klidného přítmí velitelského bunkru; a s patetickým výkřikem „Bez patky ani ránu“ pojistil tabletku cyankáli i výstřelem z pistole…

Za inspiraci děkuji Zoulovi v Davidově diskusi

… a všichni fanoušci toho písma v komixové bublině rychle sem!

13 komentářů

  • Sakrys, ne ze bych rozumel vsemu, co pises, ale zda se to tak rozumne… :]

    Akzidenz-Grotesk mi pripomina krizence Arialu s Helveticou a dost me pobavilo to euro v obrazku. Ze by Hitler byl az tak predvidavy a prichystal si znak pro budouci risske pismo?

  • Jiří> Je pod stálým dohledem, vysazení bylo způsobeno mojí nepřítomností.

  • → Jiří Tvrdek:

    1. Teplé pivo

    2. Došlo

    → Mordae: Jestliže Akzidenz-Grotesk byl inspiračním zdrojem pro Helveticu z padesátých let — co do proporce znaků, jejich tvarování a nebo třeba charakteristické paty u minusky „a“—, pak Arial je písmo vytvořené na zakázku, aby na první pohled VYPADALO jako oblíbená Helvetica, ale aby tato kopie byla nenapadnutelná, navrací se k otevřeným tahům klasických grotesků, tedy původu inspirace. Pěkně o tom kdysi napsal Mark Simonson tadytady.

  • Ten závěr o cyankáli a pistoli, to nikdy nebylo spolehlivě prokázáno. On totiž nepřežil válku nikdo, kdo by potvrdil, že viděl Hitlera mrtvého (až na jednoho nedůvěryhodného svědka, který furt měnil výpověď). Vychází se z výpovědí té berlínské nány, ale ta viděla pouze zabalená těla, nemůže potvrdit, že to byl Vůdce.

    A to brojení proti Comic Sansu taky nechápu.

  • → Šaman: Já bych řekl, že pokud umíš anglicky a přečteš si ty dva odstavečky na odkazovaném webu, dává to smysl. Ale jinak je to spíš taková nevinná sranda. Každopádně — Ban Comic Sans!

  • No, pochopil jsem to tak, že Comic Sans je písmo pro komixy a je jenom pro wokna, navzdory tomu se ohromně ujalo. (To mi přijde docela logické, neb pěkných [rozuměj: nevypadá jako Arial nebo Timesy :] a zároveň dobře čitelných systémových fontů je pod windows málo..)
    Ale jak moc velká chyba je, když ho použiju, třeba na webu? (většině lidí se to zobrazí pod windows ‚správně‘, pro ostatní se použije neutrální Helvetica)
    Co na to (typo)grafici a Jan Tleskač?

    P.S. Případně, nevíte někdo o učebních materiálech na netu, pro webdesignery lamy? Jde mi o rozvržení stránky, písmo, barevnou vyváženost apod. Díky.

  • Já nepochopil jen jednu věc, když Günter Gerhard Lange roku 1896 navrhl lineární písmo serifové, jak toho docílil když se údajně měl narodit až roku 1921? Možná jen špatně čtu, mám špatné informace, ale i to je důvod pro tento zcela nevinný dotaz.

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archiv

Rubriky