Henry Darger: umění syrové i surové

Mimo hlavní proud akademického umění existuje určitá část populace, jež se věnuje výtvarné tvorbě specifickým způsobem. Jsou to vesměs lidé naprosto nezkažení oficiálním formalismem, amatéři, diletanti a duševně nemocní, pro něž proces tvorby znamená únik do reality vytvořené podle vlastních zákonitostí, zhmotnění imaginace a nejtajnějších tužeb.

Henry Darger

Jean Dubuffet, možná nejvýznačnější francouzský malíř druhé poloviny dvacátého století, se zabýval systematickým sběratelstvím tohoto čistého a nezkaženého umění, jež nazval l’art brut, umění v surovém stavu. Podstatou je absence zažitých kánonů a formalistních prvků, naprosto svobodná tvorba prostá přehnané estetizace podle měřítek stanovených historiky umění nebo směřováním středního proudu. Jen tehdy, je-li člověk zbaven otěží předvídatelného, je schopen vyjadřovat se převratným způsobem, posunout umění o krůček dále. Art brut je tedy synonymem nového a překvapivého, společenstvím nesourodých osobností, které spojuje jen snaha vytvořit svůj otisk na papíře, malířském plátně, skulptuře nebo asamblážovaném objektu.

Henry Darger

Nenajdete ve společnosti mnoho lidí schopných pracovat v umění bez vlivu okolních výtvarných podnětů, proto nejvýraznější díla pocházejí z rukou pomatenců, bláznů, sexuálně frustrovaných lidí. Možná do všech vyjmenovaných skupin by se dal zařadit i Henry Darger, ztělesnění šílenosti a utajovaného zla, král infantility a brunátného násilí, vládce bolesti.

Darger měl pohnuté dětství — poté co jeho matka zemřela při porodu Henryho sestry a otec jej shledal nezvladatelným, umístil jej ve věku osmi let do sirotčince. V dospělosti pak měl Darger pověst podivína, vybíral z popelnic komiksy a ilustrované časopisy a po večerech vysedával ve svém bytě ponořen do usilovné práce. Teprve po jeho smrti v roce 1973 vydal byt svědectví o ilustrované sáze o více než patnácti tisících stránkách, kterou podivný stařec za svůj život vytvořil.

Henry Darger

Neskutečně silná směs utrpení, deprese a lidské bezbrannosti provází celé jeho dílo, celé rozsáhlé soubory prací vytvořené v průběhu takřka šesti desítek let. Předkládá příběhy křehkých blonďatých dívčin s malými penisy, které jsou stiženy hrůzami válek a mohutnými výbuchy, pronásledovány agresivními vojáky, bez slitování mučeny, škrceny a křižovány, až pozvednou svými tenkými pažemi střelné zbraně a postaví se krutovládě na odpor… Motivy dětského osamocení, potřeby adopce a osoba zachránce — dokonalého kapitána Henryho Dargera — se navracejí v nekonečných cyklech.

Jedná se převážně o rozměrné akvarely panoramatických formátů poslepované hned z několika kusů papíru. Darger nebyl moc kresebně zdatný, a tak obkresloval postavičky z dobových časopisů a ilustrovaných inzerátů, proto lze na mnohých kresbách vidět jedno multiplikované tělo. Obrazy většinou doslova hýří barvami, jásavá barevnost tak ostře kontrastuje s pesimismem námětu a podtrhává jakousi podivně vzrušující dekadentnost celého díla.

Henry Darger

Henry Darger je zastoupen na výtečné výstavě Art Brut ze sbírky francouzského filmového režiséra Bruna Decharme, již uspořádala Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu a která trvá do 10. září 2006 — rozhodně stojí za vidění! Na výstavě se promítají i dokumenty, jeden z nich je celý o Dargerovi a krátkou ukázku můžete shlédnout zde, na Amazonu je k sehnání několik pěkných publikacíDVD. Já toho člověka prostě miluju.

Další zdroje:

4 komentáře

  • Osobně je celkem zvláštní styl jeho práce. Málokdy totiž osobní trauma zachvátí člověka natolik, aby ho to ovlivnilo v několika tisicich kresbach.

  • souhlasim, vystavu u kamenneho zvonu jsem videla a jsem nadsena. Krome Dargera je tam toho vic, co stoji za to. Urcite se tam jeste podivam alespon jednou.

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archiv

Rubriky