Bydlím v ghettu a možná jsem rasista

Bydlím v ghettu, odpovídám už pár dní svým známým s úsměvem, když se mě ptají na životní peripetie. Aha — a to je kde? Na Cejlu.

Brno a zátiší s květinami...

„Jó v gétů, tenkrát v gétů,“ notuji si čekaje na ranní spoj dnes již legendární píseň Erica Cartmana a pozoruji tu impozantní skrumáž non-stopů, sex-shopů, zastaváren a pochybných fast-foodů, kterou korunuje jeden hnusný typizovaný Interspar.

„Promiňte, pane, že vás vyrušuji,“ osloví mne náhle tak mile asi čtrnáctiletá dívenka upraveného vzhledu, zatímco do sebe hladově tlačím hnusnou řeckou bulkou v původní vietnamské úpravě. „Mohl byste mi prosím tady v trafice koupit elemka? Ona mi je nechce prodat…“ Narychlo polknu těžce kousek syrového masa, aby jí nedopatřením nepřistál spolu se slinami na tom pěkňoučkém obličeji, a zavrtěním hlavou doprovázeným důrazným „ne“ dávám slečně jasně na srozuměnou, co si jako správný skaut myslím o kouření nezletilých. „Debil,“ zaslechnu ještě ladně odcházející mladou dámu promlouvat ke své společnici a musím se tomu nahlas a od srdce zasmát. Jsem prostě hajzl.

Brno, výkup barevných...

Kdo nezná Cejl, nebyl v Brně. Čtvrť je to nechvalně proslulá především díky hustému osídlení romskými spoluobčany. Hloučky zevlujících tmavočechů se začínají na ulici objevovat kolem poledne a kolikrát nezmizí až do pozdních nočních hodin. Čas od času jejich bezstarostný hlahol ještě doprovází skutečně velmi hlasitá taneční hudba vycházející z otevřených oken. Své osobní teritorium rozšiřují prakticky do všech světových stran — rádi se slézají kupříkladu před Domem umění na nedalekém Malinovského náměstí. Není divu, o cikánech je dostatečně známo, že k umění a kultuře vždy měli veskrze pozitivní vztah. Jsou to též lidé vesměs hraví, bývají proto k zastižení zejména v místních hernách, odevzdaně civíce na tanec barevných světýlek a cirkusová čísla roztančených bubínků výherních automatů. O jejich smyslu pro rodinu dostatečně svědčí například fakt, že hojně navštěvují přilehlé zastavárny, kde patrně nakupují cenově dostupné vybavení k zvelebení a zútulnění své početné domácnosti.

Brno má také výherní automaty...

Faktem je, že jsem v sobě objevil kus rasistického plevele. Když takhle večer míjím skupinku snědopleťáků, nastražím vždy smysly. Povytáhnu si ušní boltce navrch hlavy, rozšířím zorničky, aby více přivykly na tmu neosvětlených zákoutí, zkrátím popruhy na tašce a zkontroluji obsah kapes a stav tkaniček na obou botách, kdyby bylo náhodou třeba prchat. Možná rasismus a možná jen svého druhu prevence. Na druhou stranu je pravda, že obdobně se chovám i v případě, že potkám bandu nadrátovaných holohlavců s vyšívanými šálami kolem krku (na barvu textilie tentokrát nehledím). Jsem holt jednoduchý člověk a myslím si, že nevinná paušalizace občas není na škodu.

Jen jsem tak cestou do práce uvažoval, jestli je důvod se cikánů obávat. Pěstní potyčku jsem s nimi neměl více než deset let, ozbrojenou ještě déle. (Ano, považuji kameny, cihly a tyče za zbraně.) Ale stejně se nemůžu zbavit opatrnosti, když mě bodře osloví člen větší takové skupinky. Hned mám tendence rozhlédnout se, co se děje kolem a jaké jsou možnosti.

Brno vám nastaví zrcadlo

Asi to částečně souvisí s prostředím, v němž žijí. Pokud je někde typická cikánská čtvrť, je osídlena zejména nezaměstnanými. Čili obecně vzato nižší sociální vrstvou, v níž jak známo jsou sklony k trestné činnosti prokazatelně výrazně vyšší. Nějaká obecná souvislost mezi prostředím, sociální úrovní a trestným činem nebo jen nepříjemným obtěžováním jistě existuje.

Mimo to se každá taková komunita nějak vymezuje proti normálu nebo systému. Někteří si rádi hrají na chudáky, kterým bílí ohromně ubližují, další při každém příslibu pro ně výhodnějšího sociálního zaopatření prchají do zahraničí podívat se na zlaté prase. Ale tu závislost na našem sociálním systému mají, soudě podle statistik, často společnou a stále se mi zdá, že jim tento způsob nadmíru vyhovuje. Čest výjimkám.

A pak, když jsem míjel budovu Hlavního nádraží, jsem si vzpomněl na nepočetné skupinky pankáčů nezřídka se v těch místech povalujících. A kolik toho mají s opálenými Čechy společného. Tváří se tak ukrutně nezávisle, rebelsky až protistátně, dokonce se sami nazývají odpadem, ale je to taková rebelie z principu. Především sami sebe přesvědčují, jak nezávislí jsou na okolí a kolik svobody mají, ale nakonec stejně žebrají na ulici o pár korun na laciné víno. Což o to, ty drobné jim čas od času dám, ale spíše ze soucitu než proto, že bych k nim snad choval nějaké sympatie. Mnohem raději peníze vrazím do ruky někomu, kdo v podchodu hraje na kytaru. V mých očích si to pivo zaslouží. Na rozdíl od těch, kteří pro své pohodlí nemusí dělat vůbec nic.

Smutné je pro mě hlavně vědomí, že na lidi, kteří v životě nepracovali, přispívám ze svého každý měsíc, aniž mám šanci nějak to ovlivnit. Nebo mám? Za chvíli jsou volby…

28 komentářů

  • Nemuzu nepridat nasledujici komentar: jedu vcera ze skoly do (bezvadnych!) Malomeric, ctverkou tramvaji, kdyz na zastavce, myslim, ze to byla Tkalcovska (ta u „typizovaneho Intersparu“), me oslovi romsky spoluobcan, rkouce: „Mas rozeplej batoh, on ti v nem hrabal.“ Mysli uz zmizeleho dalsiho spoluobcana. Zapomnel jsem na svou slusnost a misto podekovani odvetil: „To mi rikas ted??“ No, nic se nestalo. V male kapsicce, kterou otevrel, byl jen diar (patrne netusil, ze v hodnote temer 100Kc) a stary rusky fotak (citova ujma byla by velika).

    Myslim, ze nejsem rasista. O flakacich a lumpech si myslim totez, at jsou bili nebo cerni. Pravda, na Cejlu jsou predevsim ty tmavsi pleti.

  • Po přečtení článku jsem si vzpomněl na má studentská léta strávená v Brně a ždycky když jsem čekal před hlavním nádražím na půlnoční rozjezd, tak mě oslovovali podivně vypadající individua stylem
    „Nemáš náký drobák?“ a Cejlu jsem raději velkým obloukem vyhýbal.
    No prostě Brrrrno

  • Nepoznám Brno do takých podrobností, takže mi v hlave teraz vyplávali len dve spomienky.

    moja bývalá priateľka v čase, keď som mal na krku maturitný ročník a bolo to skôr platonické ako reálne noc v Brne na hlavnej vlakovej stanici, kde som sedel s dvanásťstrunnou gitarou, sedeli pri mne miestne šlapky a bezdomovci a príjemne som si s nimi pokecal. Chvíľa, keď mi bezdomovec doniesol z automatu bez vyzvania kelímok kávy sa len tak nezabúda.

    Vďaka za oživenie skoro zabudnutých spomienok.

  • …nepočetné skupinky pankáčů nezřídka se v těch místech povalujících…
    ..ne kazdej kdo ma roztrhany dziny, par spendliku a ciro je pankac..z tech co se takhle povalujou a zebraj vi o punku neco tak mozna 1%..takze se nedaj nazyvat „pankacema“..ne ze by to neco menilo, ale nemam tohle rad..

  • crackonosh: podle vystupovani, chovani..zeptej se tech ‚spin‘ (tak je oznacujeme my :) co vedej o punku..co pro ne znamena..dozvis se asi tak to co uz jsi psal v clanku..

    to je stejny jako rikat ze skinhead a nacek je to samy..jak to s oblibou delaj v novinach/televizi..:p

  • Vzpomám si, je to už nějaký ten pátek pryč, šel jsem pozdě v noci kolem Hlavního nádraží a přistoupil ke mně bezdomovec, táhl z něj chlast a držel v ruce špinavou PET láhev s trochou vína a požádal mě o „dobrák“. Jak je to prý všechno na houby, spustil, jak se mu daří mizerně.

    Tehdy zrovna se na mě sypaly problémy odevšad tak jsem ho přerušil se svou písničkou. Jak mě dusí finančák, jak klienti neplatí, jak mi včera umřel mobil, no a tak dále.

    On se na mě díval, pozorně poslouchal … pak mi podal tu láhev s vínem: „Se napi, ty si na tom asi hůř.“

    Sem se napil a rozloučil.

  • to DGX: Tak tohle mě pobavilo asi nejvíce.. :) Ale vážně, ona určitě nějaká část bezdomovců budou lidi s dobrým srdcem. Jak se dostali na ulici to už je jiná věc. Třeba to flákali nebo měli opravdu smůlu..

  • Nějak to tu zatuchá. Autor se asi snaží být korektní, ale ventiluje se ironizováním Romů. Vždyť právě tohle menšiny vyčleňuje ze společnosti (alespoň ty jedince co se včlenit chtějí). Říkáme jim tedy zařaď se mezi nás, ale ne moc blízko mne.

  • yawn: Ale prdlajs. Je mi upřímně jedno, jestli jsem korektní, nebo ne. Jen si tak pohrávám na hraně nadsázky a vážného přístupu, každý nechť si z toho odnese, co je mu bližší. Sám v těchto věcech ještě nemám úplně jasno (kdo má?), tak jen přemýšlím nahlas.

  • Jj, vim o cem mluvis, bydlim hned vedle v Husovicich. Taky pri nocnich navratech domu drzim v ruce krecovite slzny sprej.
    Ale nijak zasadne mi to tu nevadi… jen pripojeni k interenetu kdyby tu bylo lepsi :(

  • Bydlim na private take na Cejlu, mam podobne pocity, kdyz se pri setmeni vracim domu, ale zatim jsem s cikany nemela zadne problemy, proste je to jen ten strach. Moc se mi libila jedna veta, co tu v diskuzi zaznela „Zarad se mezi nas, ale ne moc blizko mne“. Tak to asi je, to je problem ceske spolecnosti, takovej ten skrytej rasismus, ac s Romy mam zatim jen dobre zkusenosti, stejne, kdyz nejakeho vidim, chytnu tasku s notebookem poradne pevne a rychlym krokem je obejdu co nejrychleji a nejskryteji. Jinak bydleni na Cejlu je skvele, ja si nestezuji, mam to vsude kousicek pesky.

  • Proc si vsichni mysli, ze rasismus je neco spatneho ? Lidska opatrnost musi existovat, a pokud ma clovek spatne zkusenosti s nekym, s rasou, narodnosti – je jen dobre, ze se chova obezretne.

    Co by vam bylo blizsi ? Nechat se zabit jako absolutni antixenofobik, ci zit svuj zivot s pocitem, ze jste normalni „rasista“ ?

    I kdyz.. otazkou zustava, jak je opravdu spatny rasista, ci zda je to jen jakysi fenomen vytvoreny novodobou spolecnosti.

    A neplette sem prosim Zidy a Hitlera, ano ?

  • Pitel: Jo chlape porid si karneval…na vranovske vali 5000Mbps :-) Jinak ja minulej tyden zjistil jak sou proste cigosi rozdilny…du pesky z moravaku domu na vranovskou,a na nam.28.rijna se me zepta slusne cigos na cigo a ja si jen balim tabak a tak sem ho to i naucil a celkem sem se i bavil….jenze asi 200 metru pred barakem du kolem baru ciganskyho a tam takovy tri samponi zacnou mit narazky…co jinyho jim rict nez poslat je do prdele…

  • Příspěvek jsem smazal. Rád bych požádal všechny ty, které baví psát xenofobní, citově vypjaté a zcela otevřeně rasistické výlevy, aby zde nemarnili svůj drahocený čas a šli jinam.
    Autor

  • Zapytchu:rad bych reagoval na tvuj názor že není špatné být „normální rasista“. Plně s tebou souhlasím. I ti, kteří nám často nadávají že jsme rasisti, ti samí kteří nás obviňují z diskriminace jsou vlastně také rasisty. Rozdíl je v tom, že když mě někdo nazve bělochem tak mě neurazí, ale naopak…

  • xenofobní, citově vypjaté a zcela otevřeně rasistické výlevy?

    to co sem napsal byla proste hola pravda askutecnost…

    kdo to nechce videt je to jeho minus, jenom me mrzi, ze uz clovek nemuze vyjadrit svuj nazor, ale tady je to uz stejne jako kdekoliv jinde…

  • rozmily crackonoshi, moc si fandis, to co u sebe pozorujes neni rasismus. jsem rasista kdyz se vyhnu lidem bez krku se zlatym retizkacem kolem mista kde by ten krk mel byt, nasranym lidem bez vlasu po prohranem zapase mistniho fotbaloveho druzstva? copak je rasismus zvysena pozornost ostrahy letiste v pripade ze prochazi nejaky arab, kdyz jedine voditko pro specifikaci potencialniho teroristy je tato skutecnost? kdyz vidim vietnamce tak to ve mne nevzbuzuje zadne negativni emoce, z me zkusenosti to neni zadna spolecensky problemova skupina. kdyz vidim roma (nebo cigana, jak kdo chce) tak to ve mne negativni pocit vzbudi. dopisovat proc myslim nemusim.
    omlouvam se za chybejici diakritiku (priste se snad polepsim) a dve zbytecne pouzite prejate slova :)

  • Siggy: Ano, je to tu stejné jako na každém serveru, kde se provozovatel snaží, aby i komentáře pod články měly jistou úroveň a informační hodnotu. Proto nepublikuji všechny adolescentní blitky, mám na to právo.

    Ad Tomaz: No to jsem ještě neslyšel, aby si člověk „fandil“, když má pochybnosti o svém možném rasismu :)). To, co píšeš, jsou takové klasické stereotypy, kterým asi přirozeně podléhá každý z nás. Můžeme se tvářit, jak jsme ohromně vyspělá společnost, ale nějaké štatulkování tady vždycky bude. A když se podíváme do historie, zjistíme, že to není problém moderní doby, nýbrž že s podobnými problémy se lidé potýkali opravdu v každé historické etapě. Tak aspoň máme nějakou motivaci ke zlepšení.

  • crackonosh: myslím že i tací by se našli. jen doufám že ode mne to jinak než ironie nevyznělo.
    mimochodem, označení bohemian začali kdysi francouzi používat pro cikány v domění že pocházejí z čech, od nich to přebrali další národy na západ. každý čech je tedy cikán a o rasismu nemůže být reč :)

  • Jaké jsou moje dojmy? Když jsem si jel do „téesbohemky“ pro GF6600GT, tak jsem se obával – a když jsem vylezl z obchodu a nastoupil do tramvaje, kde snad nebyl nikdo bílý, krom zabarikádovaného řidiče, obával jsem se ještě víc. Při představě, jak mi to vezmou a z blbosti, protože nemaj ani šajnu o tom, co to je, tak to třeba zlomí…

  • Brno neznám, ale ono každé větší město na tom bude podobně. Tady v Praze mi nejvíc vadí ty pankáčský špíny na Andělu a ostatních destinacích. S cikány jsem nikdy neměl problém, ačkoli někde mezi Bertramkou a Klamovkou bych se asi v noci bál.

    Hlavně bych rád reagoval na výrok „ty drobné jim čas od času dám“. Proboha! Dokud jim budou lidi dávat peníze, tak se jich nezbavíme. Žádný soucit není na místě. Je spousta bezďáků, kteří potřebují pomoc (zejména ale psychologickou a sociální), mezi těmito přerostlými dětmi jsou však vzácní. Ti by spíš potřebovali něco nakopat.

    Proč myslíte, že nejvíc otravují v létě? Protože v zimě je nejmíň polovina z nich doma u rodičů, případně si najednou najdou práci a ubytovnu.

    Dál bych reagoval na „soudě podle statistik“. Pokud vím, tak statistiky odlišnosti cikánů od okolí se nedělají. To si nikdo nelajzne, přestože by to mnoho lidí zajímalo.

  • Tomazi, tak to je vtip roku, díky za informaci :).

    Ilook: Soucit asi není správné slovo. Když mě někdo slušně požádá o drobný peníz, nedělá mi problém vyhovět mu (občas) . Nechci řešit, jestli to lze brát jako podporu poflakování, nebo něco jiného.

    Ale ta poznámka, že v zimě jsou u rodičů, je asi docela pravdivá, nějak tak to bude.

    Chodívala tady po Brně jeden čas slečna — tak kolem osmnácti nebo dvaceti let. Měla bundu s kapucí (poznávací znamení) a kus kartonu s nějakým blábolem, že je němá a potřebuje peníze na autobus. Potkával jsem ji v centru tak dvakrát až třikrát do týdne, a to stále s tím stejným textem. Tak jsem ji pak při každé příležitosti poslal do prdele.

    Má to ale zajímavou dohru. Jednou takhle postávala na Hlavním nádraží a narazila na starší dámu, která na ni začala pokřikovat, že ji zná, že ví kde bydlí a jak si dovoluje lhát, že je němá. Měl jste vidět, jak slečna pelášila. Od té doby jsem ji nepotkal a nevím, jestli to má s touto příhodou přímou souvislost… Ocením každou informaci, která povede ke zjištění, jak to s málomluvnou dívkou dopadlo :).

  • zdravíčko:o) dovolím si taky komentovat, i když komentář to vlastne není… asociace. v době, kdy jsme oba, já i můj eisy, chodili ještě na střední, on opravoval mobily a stavěl počítače, já uváděla ve státní opeře (takže žádní lůzři:o), přihodilo se jednou, že jsme koupili cigára zn.reddog. no byly nechutný, takže (a tím se nechci chlubit, doteď se za to stydím) koupíme něco normálního a tyhle cíga dáme ňákýmu bezdomáči. nakonec to byl zážitek na zbytek života. pozval nás za to na panáka z užmoulaný placatky. jmenuje se jura a propili a prokecali jsme s ním snad dvě hodiny. nikdy na něj nezapomeneme:o) asi po dvou letech od tý doby mi máma sdělila hloupý zakončení svý pařby, kde byla se svými známými. v metru prostě zakopla a vysypala se jí kabelka, sesbírala, co mohla, ale peněženku tam nechala. s penězma, dokladama. byl to pech, ale za týden kdosi zazvonil u dveří a podal mi její peněženku, komplet. byl to ten náš jura… náhoda. ale zazvonil by tam, i kdyby ta peněženka patřila panu vránovi.

  • Predem se omlouvam za nepouziti diakritiky. Vedecke pocitace moznost diakritiky nemaji a ja jeste navic bydlim za velkou louzi, kde k takove klavesnici pristum nemam. Ale snad to projde i bez toho…

    Tak jsem si to cele s radosti a se zajimavosti precetl, abych jsem se po 30 rocich obeznamil, jak to vypada v miste meho rodiste z ust kontemporarniho ceskeho cloveka – a nebo snad i nahodneho, zbloudileho navstevnika. Musim priznat, ze me pichlo u srdce, kdyz jsem cetl porovnani Brna z Bronxem. Snad v rozporu s nazory jinych, tato cast Brne me lezi hluboko v srdci. Zde jsem chodil do skoly, hral fotbal na „placu“, kouril prvni cigaretu v Chemoplastu na dvore, hral „Oh Ruby“ na kytaru na zasite lavicce v kerich u Sarlotinek, potkal svoji prvni divku ( …hmmm, jak pak se asi dnes Jitka S. ma ?????) a mnoho dalsich detajlu, ktere me hreji u srdce……

    Clanek je velmi vystizne napsan a lhal bych, kdybych rekl ze to neni do urcite miry pravdive.

    Bratislavska, Gottwaldova (dnesni Cejl) a Francouzka ulice byly vzdy „bezpecne“ – jestli se to tak da rict – az po Starou-Kornerovou ulici. Horvati bydleli az vzadu. Chodil jsem na ZDS na Starou ulici. Mnoho mych bilych spoluzaku zilo uprostred na Francouzske a nevzpominam si, ze bych slysel o nejakych vaznych problemech. Take tam byla TJ, kam jsme chodili jako mladi decka sportovat. Nikdy nic vazneho se nam v techto koncinach nic nestalo. Akorat sem tam par nasilne vykajdlovanych drobnych. Ale to byla spise zalezitost dominance mezi vrstevniky nez socialni problem.

    Vskutku, architektura obytnych domu v teto casti Brna byla namirena na chude a proste lidi. Domy byly vetsinou postavene na zacatku 19.stoleti v dobe industralni revoluce, aby slouzily jako pristresek pro delniky. Tedy ne, aby vas ohromily svoji architekturou. Ja nevim, jestli si to uvedomujete, ale Brno ma plno tovaren, a je tedy zdrojem prace a zcela jasnym tercem proletariatu. Brno je ve svete zname jako „tezce industrialni mesto“. Socialni problemy jsou v takovych mestech synonymni, at uz je to v Liverpoolu, Allentownu a nebo v Brne.

    Cikani v techto koncinach Brna znali lidi, kteri tam bydleli a tak si na ne moc netroufali. Vedeli, ze je musi kazdy den celit. Ale kdyz se na to divam ted, mnoho roku po tom, co jsem odesel a co jsem bydlel v mnoha zemich sveta, tak musim priznat, ze cikani se chovaji presne tak, jak se chova kazda utlacovana narodostni mensina – a to at uz je to v jakekoliv zemi sveta. My, jako vetsina, delame cikany mensinou a tento detail jim zduraznujeme, kde se da, jak se da, coz je zdrojem problemu.

    Minuly rok jsem se poprve do Brna vratil, abych navstivil meho otce, ktery se pomalu chysta vstoupit do druheho sveta. Stale jeste bydli na Bratislavske ulici v byte, kde jsem vyrostl. Bydli tam od 1957. Myslim, ze jsem byl tak ohromen moji prezenci v techto koncinach, kde jsem znal kazdy kamen, kazdeho cloveka, ze jsem si ani nestacil vsimnou te spiny a tech cikanu. Snad jsem byl ohromen tim, co „prezilo“ ( napriklad divadelko Radost ) a co do podlehlo evoluci ( treba pajzl „U Snasela“).

    Ted si vzpominam. Na vchodovych dverich do naseho domu byly namontovane mrize…

    Diky autorovi za „deja vu“….

  • Mám strach když vidím skupinku snědých spoluobčanů.Vadí mí,že nemůzu své dítě poslat do školy plné těchto 10-ti letých lůmpů.Okradou Vaše dítě a kdyš se dovoláváte spravedlnosti jste atakován směčkou spoluobčanů.Mám školu 200m od baráku a dítě jezdí tři kiláky,do bílé školy.Tohle je můj problém.Strach z nich,né o mě,ale moje děti,ženu,majetek.Jsem normální člověk co pracuje a má rodinu…Všichni které znám mají stejné smýšlení jako já,ale jsou různá reálná řešení tohoto problému.Tohle je názoz 99% lidí co mě obklopojí.Když spoluobčan zabije bílého,je diskuze uzavřena.Cokoli co se týče snědého bezpráví zahaluje cenzůra,ale v lidech to je a ta nespokojenost narůstá a brzy přetečě a už snad i přetéká.Obějetuju klidně i ty dobré spoluobčany aby se zabránilo dalšího šířění toho moru.
    Den zůčtovaní příjde.
    Nevyřeší to za nás holohlavý blbečci kteří dělaj bordel kdyš jich je dvacet.Obyčejní lidi jsou to řešení.Stačí kdyš bílí budou držet při sobe což ještě pořádně neumíme narozdíl od nich,ale oni to v nás vybudují sami.Žádní svědci,žádný žalobce,žádný soudce.Po válce kdyš se vyháněli němci,sposta němců přece spáchala sebevraždu ostatní radši utekli.Prostě v historii se to už stalo a historie se opakuje.

Píše Martin T. Pecina, knižní grafik, autor publikace Knihy a typografie. Portfolio: book-design.eu

Archiv

Rubriky